Při plánování města potřebujeme naslouchat Pražanům

Nedávno jste zveřejnili návrh nového územního plánu. Proč ho Praha potřebuje?

Územní plán je dohoda o využití území. Je to dokument, který říká, co a kde se stavět má a co a kde se stavět nemá. Ten, který platí dnes, vychází z poznání území před dvaceti a více lety. Lze podle něj stavět, ale nový plán nám umožní reagovat na potřeby Pražanů ve 21. století. Umožní nám neopakovat chyby, jako je intenzivní zástavba v polích za městem, a naopak povzbudit výstavbu v opuštěných lokalitách v širším centru.

Jaké aktuální problémy hlavního města by měl budoucí plán řešit?

Jednoduše řečeno, nový územní plán by měl zlepšit kvalitu života ve městě. Tedy vytvořit dostatek místa pro rekreaci a sport, razantně chránit zelené plochy, podporovat koncept města krátkých vzdáleností. To v praxi znamená, že čtvrť, ve které žijete, má nabízet všechny služby potřebné pro každodenní život. Abyste kvůli základní škole, nákupům nebo obvodnímu lékaři nemusel jezdit přes půl Prahy. Nový územní plán by také měl posunout směrem do 21. století dopravní cesty. Potřebujeme především posílit železniční koridory pro regionální i dálkovou dopravu a napřímo propojit lokální centra, jako je třeba Libeň a Smíchov. Podstatná část těchto cest bude samozřejmě v tunelech. Další velkou výzvou je najít dostatek místa pro výstavbu nových bytů. Těžištěm nové výstavby musejí být pozemky, které ačkoli jsou v širším centru města, jsou dnes opuštěné a tvoří obvykle bariéru v prostupnosti města. Příkladem takového brownfieldu je lokalita bývalého nákladového nádraží Smíchov, bývalé nádraží Bubny, Rohanský ostrov nebo prostory po zmizelých továrnách ve Vysočanech.

Zástavby opuštěných areálů se tedy dočkáme až po schválení nového plánu?

Vůbec ne. Výstavbu nových čtvrtí a rekultivaci brownfieldů připravujeme intenzivně už dnes a například na Smíchově se začne stavět už příští rok. Nová čtvrť tam nabídne byty pro 3300 obyvatel a spoustu nových pracovních míst, nejen v kancelářských budovách, ale i v obchodech či restauracích. Vzniknou také nejméně dva nové parky a plnohodnotný pěší bulvár. Možnost projít si zatím neexistující část Smíchova nyní nabízí pražské Centrum architektury a městského plánování v areálu Emauzského kláštera. Rozložení ulic, domů a parků je možné si prohlédnout jak v prostorovém modelu, tak v 3D animaci. Každé úterý večer se konají komentované prohlídky.

Plán je na první pohled hodně inovativní. Co je ta největší změna ve srovnání se současným plánem?

Je toho víc, ale jedna z nejviditelnějších změn se týká výškové regulace. Na většině území navrhuje zpracovatel – tedy Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy – stabilizovat současnou výškovou hladinu. Slibuje silnější ochranu výškové hladiny památkové rezervace a památkových zón. Bouřlivou diskusi pak očekávám k návrhu stavět na řadě míst výškové budovy. Především jde o Pankráckou pláň a vysočanské údolí, tedy území od Holešovic přes Libeň až po Vysočany. Oceňuji, že navrhovaná výška je zapsána přímo do mapy. Debaty se proto může zúčastnit opravdu každý.

Co se tedy s návrhem plánu bude dál dít?

Příprava tohoto dokumentu je poměrně složitá – prolíná se v ní názor urbanistů a architektů, městských částí, státního dohledu, občanů, vlastníků pozemků. Skloubit představy tolika skupin o budoucí podobě města není jednoduché, ale věřím, že to zvládneme. Doposud na plánu pracovali architekti a právníci. Nyní přijdou ke slovu městské části, vlastníci pozemků a veřejnost. Ti všichni budou moci podobu návrhu ovlivnit v připomínkovém řízení. Návrh jsme zveřejnili ve velkém předstihu proto, aby si každý mohl materiál podrobně prostudovat. Připomínky bude možné předat úřadu na jaře 2018 a přesné datum bude včas a hlasitě oznámeno. Po vyhodnocení připomínek bude následovat ještě jedno kolo projednání a se závěrečným schvalováním počítáme na konci roku 2022.