Radek Lacko: Do Bulovky chce Praha dál investovat, v budoucnu by ji mohla koupit
e15.cz | 17.5.2016 | Rubrika: Domácí politika | Strana: 0 | Téma: Volené orgány - Rada - Radek Lacko
Ambici, že by Praha koupila nemocnici Bulovka, v tuto chvíli neprosadím, tvrdí pražský radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO). Do budoucna jsou jen dvě čistá řešení, jak problematický stav vyřešit - buď si bude stát muset odkoupit nemovitosti, nebo se Praha stane zřizovatelem, dodává radní.
Bulovka je jediná velká nemocnice v Česku, ve které nemovitosti vlastní někdo jiný, než ji zřizuje. Co s tím?
Ten stav není ideální, je to takový kočkopes. Není ale vůle na tom v tuto chvíli nic měnit. Snažíme se náš vzájemný vztah nyní narovnat. Chceme větší nájem, abychom obhájili investice, které do budov dáváme. Ambici, že by Praha koupila nemocnici, v tuto chvíli neprosadím, byť bych tomu osobně fandil. Je to ale v tuto chvíli jen můj osobní pohled. Do budoucna jsou jen dvě čistá řešení, buď si bude stát muset odkoupit nemovitosti, nebo se Praha stane zřizovatelem. To budeme řešit až časem, teď musíme mít čistý stůl a vyřešený vzájemný vztah.
Vy byste se přikláněl k tomu, aby Praha získala svoji nemocnici?
Nemusí to nutně být nemocnice, ale Praha měla mít apetit pořídit si nějaké významné aktivum ve zdravotnictví. Přineslo by to například tu výhodu, že bychom se dostali do debat o změnách ve zdravotnictví. Teď, když nemáme žádnou svou nemocnici, nás ani nikam nezvou ani nemáme zkušenosti.
Na Bulovce investujete do svých budov. Co ostatní nemocnice?
Bulovka sice není naše, ale slouží pro Pražany, my se k tomu hlásíme. Jezdí tam denně 70 vozů záchranné služby denně. Kromě investic v Bulovce zvyšujeme granty na lůžka nebo přístroje, o které mohou žádat i ostatní státní nemocnice v Praze.
Čím to je, že je od změny ředitele pražské záchranky míň slyšet o jejích problémech?
Je to podařenou výměnou ředitele záchranky. Jsem s tím spokojený. Myslím, že na to můžeme být právem hrdí.
Středočeská záchranka ale dál hlásí problémy s příjmem pacientů v pražských nemocnicích, ty asi nezmizely?
Myslím, že se to hodně zlepšilo. Bývalý ředitel záchranky Zdeněk Schwarz to spíše eskaloval. Dnešní ředitel Petr Kolouch například nedávno představil systém hlášení, kde je volno.
Jak to vypadá s novým sídlem záchranky? Budova, plánovaná v Troji, měla podle původních plánů stát v roce 2013.
Máme kompletně připravenou žádost o stavební povolení, nová budova by mohla stát v roce 2019. Soud ale přípravy zastavil předběžným opatřením do doby, než rozhodne o žalobě, kterou podala radnice Troji. Jsem optimista, věřím, že soud to nakonec odsouhlasí. Už jsme do toho investovali desítky milionů, Troja je pro záchranku ideální varianta.
Na požadavky vedení radnice Troji jsme zrušili heliport, snížili jsme plánovanou stavbu o patro. Nemusí tam ani být výjezdní stanoviště, aby tam nehoukaly sanitky. Jen dispečink, kam se budou sjíždět vozy záchranky, a centrála. Myslel jsem, že to místní přijmou. Jednání s radnicí Troji ještě pokračují. Mohla by to pro ně být čest. Pořád se nemůžeme dohodnout. Možná to nakonec tedy uděláme bez jejich souhlasu podle původních plánů.
Na leteckou záchranku bude nově přispívat i Středočeský kraj. Je to zásadní?
Celkově na provoz pražské záchranky platíme 60 procent, jen 40 procent jde ze zdravotního pojištění. Vychází to zhruba na 250 milionů korun ročně a naší záchrankou se můžeme chlubit. Patří na špičku v Evropě. Nechceme na záchrance šetřit, byly by to úspory na špatném místě. Letecká záchranka ale obsluhuje i Středočeský kraj a dosud za ni nic neplatil. Bude přispívat na polovinu, celkem zhruba šest milionů ročně.
Jak se vám daří zajišťovat lékařské pohotovosti?
V Praze fungují poměrně dobře ve srovnání s regiony. Daří se nám sehnat lékaře na pohotovosti pro děti i dospělé. Chtěli bychom ale napnout víc sil na stomatologickou pohotovost. V Praze je několik stomatologických pohotovostí, i v Městské poliklinice, kterou zřizuje Praha, jedna je. Jsou ale přetížené, mimo jiné proto, že je využívají i pacienti, kteří přijíždějí ze Středočeského kraje. Plánujeme, jak konkrétně tuto péči rozšířit, posílit a investičně podpořit.
Souvisí to s tím, že praktici a ambulantní lékaři nechtějí sloužit. V mnoha zemích na západ od nás je to povinnost. U nás, pokud to sám lékař nevnímá jako svoji potřebu, je to nevymahatelné. I prezident České lékařské komory Milan Kubek by si měl uvědomit, když neustále žádá od státu další peníze, že tu je společenská poptávka, aby soukromí lékaři sloužili na pohotovostech a v nemocnicích.