Radní Plamínková: Majitelé chtějí za zelené pozemky přemrštěné ceny

Hlavní město se snaží připravit na extrémní změny klimatu. Nedávno schválilo Strategii adaptace na změnu klimatu. Jedním z poměrně levných opatření, které může ve městě zlepšit klima, může být podle radní Jany Plamínkové (STAN) i budování zelených střech, podobných, jaké jsou například ve Vídni.

Praha by chtěla v rámci strategie adaptace na změnu klimatu zvýšit množství zeleně a vodních ploch, čím a kde město začne?

My už jsme začali předtím, než byla strategie přijata. Odbor ochrany prostředí se snaží dlouhodobě budovat vodní plochy tam, kde je to možné. Loni jsme například vybudovali nové velké rybníky ve Stromovce na dně bývalého Rudolfova rybníka. V současné době se přebudovává suchý poldr Homolka v Motole na vodní plochu, kde ale zůstane zachovaná retenční kapacita. Další nový rybník vzniká v Modřanské rokli.

Kromě toho jsme vykoupili od soukromých majitelů celou řadu rybníků, včetně legendárního Šeberáku. Snažíme se je opravit, odbahnit a uvést do takového stavu, aby dobře plnily své funkce vyplývající z adaptační strategie, tedy aby zvlhčovaly krajinu, ochlazovaly ji, poskytovaly prostor pro zachycení přívalových srážek a povodně. Mají ale i důležité funkce ekologické a taky rekreační.

Odbor také napravuje některé hříchy minulosti, kdy byla krajina melioracemi odvodňována a říčky i potoky byly napřimovány, aby se získalo co nejvíce orné půdy. Dnes se snažíme vodní toky opět uvést do původního stavu - vytvářejí se na nich meandry, koryta se změlčují.

A zeleň?

Loni na podzim a letos na jaře vznikly dva nové lesy s plochou okolo 40 hektarů v Dubči a Běchovicích. Jde o les V Panenkách a les Robotka. Na Praze 5 na Dívčích hradech jsme zatravnili 60 hektarů polí. Vzniká tady kousek od centra zárodek parku velikostí srovnatelný se Stromovkou. Snažíme se také zvyšovat podíl zeleně přímo v ulicích města, ale to jde dost ztuha, protože ulice jsou plné sítí s ochrannými pásmy a stromy se tam často nevejdou.

Budeme-li chtít více zeleně, musíme ochranná pásma sítí přehodnotit nebo sítě sdružovat do nějakých levných verzí kolektorů. Obrovský potenciál mají také zelené vegetační střechy či ozeleněné fasády. V obou případech jde v Praze o tisíce hektarů ploch, které by se daly ozelenit.

Máte nějaký seznam, který by město kvůli tomu vytvořilo a postupně naplňovalo?

Implementační plán se teprve začne vytvářet. Tam už budou opatření přesně specifikována a postupně může vzniknout i „seznam“, i když ono je prostředí města dost dynamické a jakýkoli seznam zestárne dřív, než se podaří ho dokončit.

Zvažuje se i výkup pozemků se zelení, už máte představu, které pozemky by to mohly být?

Od svého nástupu se snažím vykupovat pozemky se zelení. Někdy jde o pozemky, o které cíleně usilujeme, třeba právě pro výsadbu lesa, vybudování parku či stavbu rybníku či poldru. Povedlo se například vykoupit 150 tisíc metrů čtverečních pozemků v Křeslicích pro stavbu suchého poldru či pozemky některých přírodních památek či rezervací jako je Cihelna u Bažantnice či Divoká Šárka. Často jde o pozemky, které se jejich majitelé sami aktivně snaží prodat, protože se o zelené plochy nechtějí starat, tam je pak dohoda jednoduchá. Chtěla jsem i vykoupit velký pozemek na Císařském ostrově pro vznik velkého parku, ale bohužel zastupitelstvo koupi neschválilo.

Praha má nyní na nákupy pozemků vyčleněno přes 500 milionů korun. Nejde ale jen o pozemky pro adaptační strategii, která byla schválena teprve před pár týdny v době dovolených a žádné peníze tudíž v rozpočtu ani technicky alokovány být nemohou. Myslím ale, že pro smysluplné nákupy se peníze v rozpočtu najdou. Potíž je spíš v tom, že majitelé pozemky nechtějí prodat nebo mají dost často značně přemrštěné představy o ceně takových pozemků. Leckdo si totiž myslí, že svůj „zelený“ pozemek nakonec přemění na stavební parcelu, a prodávat nic nechce.

V rámci strategie zmiňujete i budování zelených střech a fasád, už někde podobné úpravy město dělá?

Všechny developery se v rámci připomínek města k hodnocení EIA snažím přimět, aby zelené střechy zvážili. Někdo je k tomu ochoten, někdo ne. Někdy je developer ochoten a spíš se takové střechy nelíbí památkářům. Zelené střechy ale už leckde vznikají, a to na soukromých i veřejných objektech. K jejich většímu rozšíření by pomohlo podobné pravidlo, jaké mají zavedené ve Vídni, kde každá střecha se sklonem do 15 stupňů musí být zelená. Stavebníci mají často strach z enormních nákladů.

Drahé jsou ale jen pochozí střešní zahrady se stromy, kde jsou skutečně vyšší náklady za zpevnění střechy a levné to není ani provozně. Ale udělat obyčejnou zelenou střechu se sukulenty žádné peníze navíc oproti klasické střeše nestojí. Například na sídlištích by se tak zlepšilo nejen klima, ale i výhled z oken pro tisíce lidí ve vyšších patrech. Zelené fasády si zatím dávají lidé sami od sebe. Zvažujeme, jak je podpořit. Prvními městskými objekty s takto vybavenými fasádami by měly být obecní byty na Černém mostě.

Cíle Strategie adaptace na změnu klimatu:

• Snížit negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na zdraví citlivých skupin obyvatel Prahy
• Snížit dopady přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha a tím zajistit stabilní vodní režim na území hl. města Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti
• Snížit energetickou náročnost Prahy a podpořit adaptaci budov
• Zlepšit podmínky Prahy v oblasti udržitelné mobility
• Zlepšit připravenost v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení
• Zlepšit podmínky v oblasti environmentálního vzdělávání, podpořit monitoring a výzkum dopadů klimatické změny v Praze