Radní Plamínková (STAN): Setrvalé umístění squatterů v budově Kliniky nepodporuji

O nákupu Kliniky a jejím budoucím využití, o formě zapojení magistrátu do projektu  HateFree Culture, ale také o zlepšení kvality života nejen v hlavním městě, ale i na Slivenci jsme si povídali s pražskou radní a starostkou Slivence Janou Plamínkovou (STAN). Řeč přišla i na plnění předvolebních slibů a problém s financováním městských částí. A nejen na to...

Jedním z bodů, kterými si Trojkoalice podmínila obnovení koalice, bylo získání budovy Kliniky na pražském Žižkově do majetku Prahy. Podporujete odkup i vy sama? Proč? Přece jen kritici namítají, že tím vlastně jde o legalizaci protiprávního jednání.

Odkup budovy podporuji, myslím, že se po opravě dá výborně využít jako sídlo různých neziskových organizací. Je velká škoda, že je taková budova prázdná a chátrá. Je na pěkném místě. Počítám s tím, že squatteři by v budově zůstali jen dočasně, než se podaří vyřídit projekt rekonstrukce. Setrvalé umístění squatterů v budově nepodporuji.

Můžete nám i jako místopředsedkyně finančního výboru prozradit částku, za niž byste byli ochotni budovu koupit, a máte i nějakou hranici, za kterou již naopak nepůjdete?

Částka, za kterou by město mělo budovu odkoupit: nevím, zatím jsem žádné odhady ceny neviděla. Cena se musí řídit odhadem, rozhodně by neměla být vyšší.

Nevadí vám, že mezi lidmi na Klinice jsou i odsouzení levicoví extremisté jako Lukáš Borl, po kterém je vedeno celostátní pátrání, nebo Igor Ševcov, jemuž soud uložil vyhoštění?

Lidi z Kliniky neznám a vůbec netuším, kdo mezi nimi je či není. Každopádně to beru jako příležitost získat příhodnou budovu pro neziskové organizace.

Řadě lidí také vadí projekt HateFree Culture, do něhož se zapojil i magistrát. Co pozitivního od zapojení očekáváte? A jak konkrétně bude forma zapojení vypadat?

Projekt HateFree podporuje, pokud vím, i vláda. Podporuje ho i Hlavní město Praha. Opravdu neshledávám nic špatného na faktu, že bychom se neměli vyžívat v nenávisti. Přihlášení se k projektu vnímám jako vyjádření postoje.

Jak jste se nechala nedávno slyšet, zlepšování životního prostředí je jedním z klíčových úkolů, před kterým stojí každý z nás. Moderní města usilují o přátelský postoj k životnímu prostředí, kladou důraz na péči o zelené plochy a velkou pozornost věnují ekologické výchově. Tyto trendy si Praha jednoznačně vzala zasvé, a to i při přidělování grantů týkajících se právě životního prostředí. Můžete být konkrétnější? Nemyslíte, že zejména v centru metropole, kde je velká hustota zástavby, zeleň chybí?

Na granty týkající se životního prostředí letos město dalo více než 13 mil. Kč. Granty byly určeny pro nevládní organizace, a to jak pro ekologickou výchovu, tak na konkrétní opatření, např. výsadbu stromů, chov včel apod. Samo město ale dává na životní prostředí řádově více, a to jak na údržbu a úpravy areálů zeleně, tak na jejich rozšiřování. Letos například probíhají velké stavební práce ve Stromovce - největší akce za posledních 100 let s opravou původních rybníků a výstavbou nových. Dále budujeme např. Park Pod Lávkou v Praze 9, zrekonstruovali jsme část Letenských sadů, v Praze 14 vznikl rozsáhlý parkový areál U Čeňku. Je toho opravdu hodně.

V centru Prahy zeleň jednoznačně chybí, v tom s vámi zcela souhlasím, ale zde bohužel zájmy na výsadbě zeleně narážejí na jiné zájmy. Projevuje se to např. u nového projektu na rekonstrukci Malostranského náměstí, kde já bych si dovedla představit daleko více vysázených stromů, záhony apod., zatímco architekti a památkáři chtějí mít náměstí holé, bez stromů, s tím, že je to historická podoba náměstí, které sloužilo jako shromažďovací a trhové místo. V době probíhající klimatické změny s velkými letními vedry mi tento postoj nepřijde příliš rozumný, ale to je jen můj názor... Výsadba často naráží i na technické limity - např. na Palachovo náměstí se stromy dát nedají kvůli střeše podzemních garáží, jinde zase ve výsadbě brání různé sítě, z nichž každá má nějaké ochranné pásmo.

Starostové a nezávisí ve Středočeském kraji už v květnu 2012 podali návrh na iniciování kroků, které by vedly k propojení středočeské a pražské integrované dopravy  (SID, PID). Ačkoliv i vy sama se projektu intenzivně věnujete, k úplnému propojení veřejné dopravy v krajích dosud nedošlo. Proč?

K propojení SID a PID postupně dochází. Pomaleji, než bychom si přáli, ale dochází. Např. u propojování Kladenska bylo nutné vyřešit “vnitrokladenskou“ dopravu. Myslím, že to není o nevůli stran, ale spíš o vyřešení poměrně složitých technických záležitostí. V současné době by měl integraci výrazně napomoci společný organizátor dopravy.

Většina starostů Prahy, s nimiž jsem hovořila, si stěžují na podfinancování městských částí, na což ostatně upozorňujete i vy sama. Jak se ale jako radní Prahy navíc místopředsedkyně finančního výboru snažíte situaci řešit? O kolik se zvýšily dotace malým městským částem tak, jak jste po volbách slibovala?

Já jsem šla na magistrát s cílem zlepšit financování městských částí. A myslím, že se v tomto směru už zlepšilo opravdu dost. Minimální dotační vztah se zvýšil z 2 500 na 2 900 Kč na obyvatele, všechny městské části se začaly počítat podle jednotného vzorce (na tom jednoznačně vydělaly tzv. malé městské části, které byly až dosud výrazně podhodnoceny), a přitom se v žádné městské části nesebrala ani koruna. V některých malých městských částech stouply dotace až o 100 %, což je, myslím, velmi solidní výsledek. Tyto městské části mohou nyní daleko lépe plánovat svůj rozvoj, ušetřit si na některé drobnější stavební akce, dát více peněž do údržby apod. Je samozřejmě otázka, zda by se neměla ještě zvýšit ta minimální částka, dovedu si představit např. na 3 200 Kč na obyvatele. A v každém případě by stát měl hradit v plné výši služby v tzv. přenesené působnosti, tedy to, co si u městských částí objednává. U všech městských částí jde např. o služby Czech POINTŮ, ověřování, vybírání různých poplatků apod. U velkých  městských částí jde navíc o matriky, výdej pasů a občanských průkazů, provoz stavebních úřadů, živnostenských úřadů apod. Městské části doplácejí na stát více než 600 mil. Kč ročně, a to už je docela velká částka, která jim pak chybí pro vlastní rozvoj. Stát si přece nemůže jen tak objednat nějaké služby a pak na ně dát “příspěvek“, má je hradit celé!!! Musím ale říct, že městské části letos obdržely tolik peněz jako už dlouho ne. V březnu šlo o rezervu ve výši 430 mil. Kč, nyní by měly získat dalších několik set mil. Kč. Jde především o peníze na rozvoj škol a školek, přičemž by se měly stavět i některé školy zcela nové.

Kvůli rozpadu koalice hospodařila Praha více než čtyři měsíce v rozpočtovém provizoriu. Podepsalo se to nějak negativně na chodu města a plánovaných investicích?

Rozpočtové provizorium se podle mě na Praze příliš negativně nepodepsalo, spíše stále doháníme nedostatek projektů zděděných po předchozí politické reprezentaci. Zajištění projektu, získání územního rozhodnutí, stavebního povolení a vysoutěžení zakázky trvá i několik let, takže nedostatek připravených projektů nás docela trápí, ale snažíme se ho urychleně dohnat.

Jste nejen zastupitelka, nýbrž i dlouholetá starostka Slivence. Na jaké novinky se mohou občané Slivence těšit ve druhé polovině roku?

Ve Slivenci stavíme novou tělocvičnu pro základní školu. Velmi se na ni těšíme, protože v současné miniaturní tělocvičně se moderní sporty provozovat nedají. Spolu s fotbalisty chceme zrekonstruovat víceúčelové hřiště. Připravujeme projekt na nový park na pozemcích, které jsme získali od developera. Udělali jsme nové malé hřiště pro děti, chceme mít i pár prvků pro sport dospělých a seniorů. A dostaneme-li dotaci, rádi bychom přistavěli novou část hřbitova. Na tom původním nám zbývá už jen pár posledních hrobových míst. Velký projekt připravuje soukromá firma - jde o výstavbu domova pro seniory se zvláštní péčí, především s Alzheimerovou a dalšími typy demencí. To je trochu smutný projekt, ale navýsost potřebný.

Pokud byste měla pojmenovat tři hlavní problémy obce. Jaké by to byly? A především, jak se je jako starostka budete snažit řešit?

Mezi největší problémy Slivence patří stále stoupající doprava a s tím narůstající hluk na Pražském okruhu. Snažíme se, aby ŘSD postavilo a navýšilo protihlukové stěny u Pražského okruhu, ale na naše dopisy ředitel ŘSD vůbec nereaguje. Cítíme se dost hrozně, protože my jsme umožnili bezproblémovou výstavbu okruhu, který nyní všichni Pražané i mimopražští využívají, ale stát nedělá nic proto, aby nás ochránil před nepříznivými důsledky této dopravy. Je to bezmoc vůči aroganci moci, a navíc bohužel i velmi negativní příklad pro ostatní. Dalším problémem je velmi špatný stav ulic - po výstavbě kanalizace jsou v dosti příšerném stavu, chodníky často zcela chybějí nebo jsou téměř neschůdné. Samozřejmě se snažíme tento stav zlepšit, ale závisí to na připravenosti projektů, které investuje město. A třetím velkým problémem je neprůchodnost částí obce. Při divoké výstavbě hlavně počátkem 90. let se prostě nemyslelo na to, že by se měly udělat také propojovací ulice či aspoň pěší průchody. Snažíme se to nepravit, kde to jde. Ale někde už to bohužel nejde.