Radost politikova

Politik mívá stejné důvody k radosti jako jiný člověk, jen ji ne vždy může jednoduše dávat najevo. Má radosti soukromé, z rodiny, přátel a osobních zálib, pokud mu na ně zbývá čas. Měl by mít radost z naplňování svých cílů a idejí, kterým věří, z naplňování důvěry, kterou mu voliči dali. Tato radost přichází obvykle po dlouhé práci a snadno může sklouznout k sebeuspokojení. V jejím vyjadřování by měl být politik střídmý.

Je ale jeden druh radosti, kterou by politik v době negativních mediálních vln měl dávat najevo často: radost z úspěchu druhých. Radost z výsledků jejich práce či, v mém případě, z uznání, kterého se dostává městu Praze v mezinárodním měřítku.

Proto mám velkou radost z toho, že v prestižní mezinárodní developerské a architektonické soutěži MIPIM Awards, konané ve francouzském Cannes před několika dny, zvítězil v kategorii administrativních budov pražský kancelářský dům Main Point Karlín. Nepřehlédnutelná oválná stavba s barevnými žaluziemi je dílem architektů studia DaM. Stala se dominantou nové části Karlína, ale vstoupila už i do mezinárodního kontextu nejvyspělejších staveb dneška.

Cena MIPIM není cenou výlučně architektonickou, udělovanou za umělecké architektonické dílo. Jako cena udělovaná v nejprestižnější mezinárodní developerské a architektonické soutěži ale vypovídá o kultuře, technologické úrovni a civilizaci vůbec a je tedy také oceněním prostředí, v němž vítězné stavby vyrůstají. Tento úspěch v silné mezinárodní konkurenci chápu i jako výraz uznání pro Prahu jako moderní město. Ve svém prvním blogu věnovaném současné architektuře a památkové péči jsem napsal, že bych byl rád „kdyby se Praha dostala do širšího povědomí jako dynamické město a místo kulturního setkávání, kde vynikající architektura neskončila kdysi v historických dobách, z jejichž dědictví město jen žije a nic nového nepřidává.” Ocenění nové karlínské budovy očima mezinárodní poroty je pro mě výrazem toho, že se tato představa začíná naplňovat. Bude mít dobrý vliv na realitní trh i prestiž hlavního města. Je to poprvé, co nějaký pražský projekt získal tak významné mezinárodní uznání. Investorovi, firmě PSJ Invest, i architektonickému týmu pánů Doležela, Hejdy a Malinského gratuluji a přeji jim další úspěchy.

Touto optikou je ale také dobré pohlédnout na ne vždy pěkné poměry, které panují v obci lidí, kteří se pražskou architekturou a památkovou péčí zabývají.

Posledně jmenovaný architekt je nepřehlédnutelnou postavou pražského architektonického dění posledních let. Jeho práce je častým terčem mediálních útoků různých aktivistů a, bohužel, i části profesionální památkářské obce. Říká se, že doma není nikdo prorokem. Jako primátor se chci proti takovémuto malomyslnému zlozvyku ohradit a naopak zcela jednoznačně takové lidi podpořit. Jsem rád, že v čele renomovaného magistrátního poradního orgánu, Sboru expertů, stojí právě tento výrazný architekt a ne teoretik bez vlastní úspěšné praxe. Cena MIPIM má pro mě nesrovnatelně vyšší vypovídací hodnotu než například kampaně Klubu Za starou Prahu, pro nějž je negativita programem. Já mám program pozitivní, cením si práce a tvůrčích a odborných výsledků a s lidmi podobného pohledu na svět budu vždy rád spolupracovat.

Bohuslav Svoboda

Autor je primátor Prahy