S nevkusem zatočí příručka

Manuál pro kultivovanou Prahu ukazuje, jak by měly vypadat provozovny v celém městě

Velké plastové trdelníky do centra metropole nepatří, město vydává pravidla, která by měla pomoci bojovat s nevhodnou propagací. Vznik brožury zaštítila radní Hana Třeštíková (Praha sobě). Boj s vizuálním smogem se městu vrátil v podobě kritiky dopravního vyznačení uzavírky na Smetanově nábřeží na Praze 1. Podle Třeštíkové je současné řešení jen dočasné. „Primární je vždy bezpečnost. Motoristy bylo nutné nějak výrazně odradit. Až si na uzavřené nábřeží zvyknou, dopravní značení tak výrazné nebude,“ vysvětluje radní.

Vyšel Manuál pro kultivovanou Prahu, co se teď z pohledu podnikatelů mění?

Z našeho pohledu byl nedostatek informací. Teď bude jasné, jak by mělo město vypadat, a manuál se snaží vše napravit. Je to návod pro kohokoliv. Když si někdo bude chtít například otevřít prodejnu a bude se chtít vyhnout označení, že přináší do prostoru vizuální smog, tak si může manuál jednoduše prohlédnout a dostane odpovědi na své otázky.

Jsou v příručce nová pravidla?

Ne, ta pravidla jsou jen shrnuta. Ve skutečnosti jsou obsažena ve čtyřech různých předpisech a titul navíc obsahuje požadavky, které Praha jako hlavní město uplatňuje u objektů, které má ve svém majetku. Ty jsou o něco přísnější.

Co se díky manuálu mění?

Situace byla nepřehledná a je možné, že ke spoustě vlastníků se ani nedostaly potřebné informace nebo si jednoduše nedovedli představit, co přesně znamenají jednotlivé vyhlášky, když je pročítají. Manuál nyní vše převádí do konkrétních příkladů a je založen hlavně na obrazových příkladech.

Týká se regulace jen Pražské památkové rezervace?

Byli bychom rádi, aby ta pravidla platila po celé Praze.

Jak funguje dohled nad dodržováním předpisů?

Chodíme na kontroly společně s památkáři a lidmi ze živnostenského odboru, který má dohlížet na dodržování nařízení o regulaci reklamy. V budovách, které magistrát přímo vlastní, plnění pravidel hlídá náš odbor majetku. Legislativa je extrémně složitá, a kdybychom se prošli centrem, tak tam uvidíme spoustu problémů. Jsou tam například velké plastové trdelníky, mají větší než povolené rozměry, jsou ze špatného materiálu a nemají schválení památkářů.

Kdo může reklamu s obřími plastovými trdelníky zakázat?

Nejlépe by zrovna na tuto problematiku mohli dosáhnout úředníci ze stavebního úřadu Prahy 1 nebo magistrátní památkáři. Společné kontroly úředníků za různé oblasti jim pomohou si rozdělit úkoly. Zároveň obchody mají zvenčí často polepy, které má v kompetenci jen magistrátní živnostenský odbor. V centru bývají také často k vidění otevřené dveřnice (okenice na dveřích, pozn. red.), jejichž vnitřní část také obsahuje reklamu. Pro ni ale žádná regulace neexistuje – není žádný zákon, který by něco takového dokázal postihnout, a podobné je to s reklamou nalepenou na vnitřní část oken a výloh – pro ně žádná regulace neexistuje.

Na sklo zevnitř si může každý nalepit reklamu, jakou chce?

Ano, a změnit by to mohl jen zákon, který by přijala Poslanecká sněmovna, a o té věci vyjednáváme.

Pokud se podíváme na snímky metropole třeba ještě z 80. let minulého století, tak ten dojem je naprosto odlišný – centrum Prahy bylo téměř bez reklam a občas projíždějící tramvaj neměla žádné polepy…

Tramvaje pro změnu spadají pod dopravní podnik (DPP) a u nich je problém v podobě sporné smlouvy se společností Rencar. DPP se nyní soudí o neplatnost té smlouvy, a pokud soud vyhraje, bude to cesta ke změně. Určitě bychom směřovali k nějaké redukci reklamy. Ale musím podotknout, že v době minulého režimu byly domy v Praze v žalostném stavu a doteď máme program na podporu obnovy v památkové zóně. Šedesáti miliony korun ročně pomáháme hlavně různým soukromým majitelům. Za Manuálem pro kultivovanou Prahu i těmito dotacemi je jeden zájem – po vizuální stránce zlepšovat nejen centrum města.

Paradoxem je, že vizuální smog často souvisí s nabídkou služeb a zboží turistům, ale kvůli všemožným reklamám je zároveň město ošklivější a méně turisticky atraktivní…

Ano. A všechny reklamy se dostaly ještě více na oči teď, když se město vylidnilo. Balast tak ještě více vynikl a my vnímáme, že téma vizuálního smogu začalo být mezi lidmi velmi aktuální. Před koronavirem chodilo do centra spíše méně místních, ale vylidněné centrum je přilákalo. A všechny trdelníky a další reklamy je překvapily.

Teď podniky, které žijí z turistického ruchu, nemají nejlepší období...

Je samozřejmě otázkou, kolik provozovatelů tuto krizi bez turistů přežije. Záleží, kdo za těmi firmami stojí, jestli je to například nějaký řetězec.

Překvapilo mě, že za jeden ze vzorných příkladů, jak by měla provozovna v centru správně vypadat, považujete pobočku zahraničního řetězce Starbucks, která sídlí na Malostranském náměstí…

Je pravda, že některé z nadnárodních firem se naučily fungovat v památkových rezervacích jiných států. Jakmile tento týden náš manuál oficiálně představíme, budeme se scházet s lidmi z marketingu různých velkých firem, které mají hodně poboček v centru Prahy. A budeme žádat, jestli by se tyto firmy nechtěly v rámci nějaké společenské odpovědnosti připojit k těm přísnějším pravidlům, která jinak platí jen pro objekty vlastněné magistrátem. A Starbucks těmto firmám může posloužit jako příklad.

A když už jsme zmínili zahraničí – které jiné evropské historické město by mohlo Praze posloužit jako užitečný vzor?

Pro nás je to určitě Vídeň a Paříž. Na Západě často platí, že samosprávy mají více pravomocí než my.

Přiblíží se Praha díky nové příručce Vídni či Paříži?

Je pravda, že tak široce pojatý manuál tady zatím nebyl, i když něco vydali památkáři. Je to tak, že existují různé skupiny podnikatelů – jedna z nich si chce reklamu instalovat podle svého gusta a bude se kvůli tomu klidně i soudit. S nimi je možné věci řešit jen v nějaké právní rovině. A pak je tady hodně široká kategorie lidí, pro které vizuální smog nikdy nebylo téma, a věříme, že zrovna je oslovíme díky nějaké osvětě. Kromě manuálu chceme, aby na magistrátu také dobře fungovalo poradenství a podnikatelé s námi novou podobu reklamy mohli konzultovat. Pár výtisků našeho manuálu jsme už předali také hospodářské komoře a konzultace pravidelně poskytují i památkáři.

Váš boj s vizuálním smogem se vám trochu vrátil – po uzavření části Smetanova nábřeží po sociálních sítích kolovaly snímky dopravního značení jako ukázka vizuálního smogu v centru…

Primární je vždy bezpečnost. Motoristy bylo nutné nějak výrazně odradit. Až si na uzavřené nábřeží zvyknou, dopravní značení tak výrazné nebude. A na místě také nainstalujeme zeleň – například truhlíky s ovocnými keři či malými stromky. V Praze není hezčí výhled na Hradčany než z této části nábřeží a lidé tam ani neměli možnost pořádně chodit pěšky, proto vymýšlíme různé možnosti.

A změní se ještě něco jiného kromě toho, že je na nábřeží teď více prostoru pro chodce?

Nabízí se například možnost organizovat různé gastrofestivaly či buskingové akce, ve hře je nyní spousta věcí.