Senioři v Praze se rádi vzdělávají i sportují

Hlavní město se snaží rozšiřovat nabídku pobytových služeb pro seniory, ale i posilovat služby, které pomáhají doma, a služby, kam může senior dojít.

Nejvyšší délce dožití se těší lidé v Praze. Seniorská skupina tu sílí a s tím i potřeba služeb na ně zaměřených. „V Praze se mnoho věcí daří, mluvila jsem o nabídce vzdělávání pro seniory, sportu, ať formou Sokola i jiných spolků, rozvíjí se dobrovolnictví, a to i mezigeneračně. Starší lidé jsou nesmírně cenní pro hlavní město, mají veliký potenciál profesní i lidský,“ říká Milena Johnová, radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví pražského magistrátu.

Podle demografických křivek bude v následujících letech přibývat lidí v seniorském věku. Jak na tom bude Praha?

Praha se podobá počtem seniorů jiným krajům, přibližně každý pátý obyvatel je starší 65 let. Obyvatelé hlavního města se těší nejvyšší délce dožití z celé ČR, a to zejména díky kvalitní zdravotní péči, i té specializované. Hlavní město je kraj, kde mají obyvatelé vyšší vzdělání než v jiných krajích, což souvisí s kvalitou života a životním stylem, který se podle studií také na délce života významně podílí. Ještě chci podotknout, že když mluvíme o seniorech, není třeba si představovat jen podporu a pomoc. Na jaře jsme mezi Pražany v předseniorském a seniorském věku realizovali průzkum, kde nejoblíbenější aktivitou, které se věnují, je sport. Dnešní senioři se také velmi rádi vzdělávají, jejich životy jsou často plné činnosti a spolkových aktivit, u mnohých až do osmdesáti let věku.

V jaké oblasti bude potřeba nejvíc doplnit služby?

Potřeba podpory a péče se oddaluje, nicméně přichází a hlavní město postrádá nabídku rezidenčních služeb v takové míře, aby byly dostupné v každé městské části. Tato situace je dlouhodobá a hlavní město podporuje i finančně výstavbu nových pobytových služeb pro seniory. Zásadní pro udržitelnost systému i s ohledem na přání stárnoucích obyvatel je podpořit stárnutí v domácnostech. K tomu je potřeba posílit služby, které pomáhají doma, a služby, kam může senior dojít či být dovezen. Dostává se mu tak podpory v přirozeném prostředí a podporuje a prodlužuje se možnost v tomto prostředí setrvat. Předpokladem však je v případě snížené soběstačnosti bezbariérovost obývaného bytu a domu. Dostupné a sociální malometrážní bezbariérové bydlení je pro fungování sítě služeb a podpory v domácím prostředí velmi důležité. Je tedy třeba rozšířit nabídku bytů. K tomu patří i bezbariérovost a univerzální design. Téma stárnutí je velmi komplexní a bohaté.

Na několika místech je v plánu výstavba domů pro seniory, můžete některé projekty zmínit?

Projektové záměry má městská část např. Praha 2, dále Praha 3, Praha 14 a další městské části. U některých proběhla i architektonická soutěž. Je třeba si uvědomit, že v těchto případech od první myšlenky k realizaci vede několikaletá cesta. Nicméně pražské domovy pro seniory by měly jít s evropskými trendy, které se snaží o komunitní charakter těchto staveb, jak z hlediska velikosti, tak umístění i dělení provozu, kde dominují jednolůžkové pokoje. Nové služby musí zahrnovat aktuální trendy.

Co dalšího magistrát pro seniory chystá?

Magistrát se připravuje na stárnutí v Praze do roku 2030 v podobě strategie, a to v takové formě a podobě, která bude srozumitelná nejen odborné veřejnosti, ale také všem obyvatelům. V Praze se mnoho věcí daří, mluvila jsem o nabídce vzdělávání pro seniory, sportu, ať formou Sokola či jiných spolků, rozvíjí se dobrovolnictví, a to i mezigeneračně. Starší lidé jsou nesmírně cenní pro hlavní město, mají veliký potenciál profesní i lidský. Zmiňovala jsem dobrovolnictví, také v Praze obyvatelé pracují i po odchodu do důchodu.

Senioři jsou skupina, kterou hodně ovlivnila covidová doba – ukazují se dnes nějaké nové problémy, které tato doba odhalila?

Paradoxně řada výzkumů sledujících zhoršení psychického stavu v době pandemie ukázala, že senioři patří mezi nejméně zasažené. Řada z nich je zvyklá žít hodně samostatně. Samozřejmě obavy a osamělost byly veliké, což ukazoval zájem o nejrůznější poradenské podpůrné linky. Ta doba přinesla i něco pozitivního, senioři se více naučili, podobně jako my všichni, využívat technologie a chytré telefony pro setkávání a komunikaci. Tato dovednost přetrvává a má svá pokračování. Doba to byla těžká, aktuálně stojíme asi nejvíce před problémem nárůstu chudoby a podpory většího využívání dávek podpůrného systému, jako je příspěvek na bydlení či v hmotné nouzi, protože se stále ukazuje, že je využit tak z třetiny. Covidová doba byla také velmi těžká pro všechny, kteří pečují o své blízké, a pro pracovníky sociálních a zdravotních služeb. Všem patří velký dík za jejich odvahu a úsilí.