Téma Ranního Plusu: Zavedení mobilního signálu do metra.

Moderátor: Pokud někdy jezdíte v Praze metrem, víte, že používat tam mobilní telefon je trochu bojovka. Ve stanicích se to většinou chytne, ale ve většině tunelů signál zmizí. Z technického hlediska není velký problém to změnit, ale už několik let se vedení dopravního podniku nemůže domluvit s mobilními operátory. Online deník Aktuálně.cz napsal, že nyní dohoda vázne na tom, že dopravní podnik chce data o pohybu cestujících podle SIM karet, prý aby měl lepší přehled o tom, jak vytížené linky jsou, ale operátoři na to odmítají přistoupit. Naším hostem je nyní náměstek pražské primátorky Petr Dolínek z ČSSD a také náš spolupracovník v otázkách informačních technologií, šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek. Pane Dolínku, jaké jsou vaše informace o tom, proč se znovu posouvá termín zavedení mobilního signálu do metra?

Petr Dolínek: Když se podíváme do historie, tak já už jsem se někdy s operátory dohodl – je to zhruba více než rok, někdy v první polovině r. 2016, na zavedení signálu do metra a požádal jsem tehdejší vedení dopravního podniku, aby doladilo smluvní podmínky s tím, že nový generální ředitel, který je rok ve funkci, to měl jako jeden z prvních úkolů, aby s nimi tyto podmínky doladil. Účastnil jsem se následně několikrát jednání a musím říct, že to není tak jednoduché. Jako dopravní podnik máme být řádným hospodářem, ale to znamená, že když někomu poskytujeme prostor, což je dobré a pro nás zajímavé, aby měli cestující pokryto metro signálem, tak tím ale poskytujeme také obchodní příležitost. A ta obchodní příležitost je, že tam lidé budou utrácet ani ne tolik za hovory, ale spíš za čerpání dat. A to je něco, co samozřejmě přináší zisk té protistraně, a proto my bychom potřebovali nějak nacenit tu službu a management dopravního podniku navrhl operátorům, že by se to mohlo ocenit sdílením dat, to znamená, že ta data mají nějakou svoji hodnotu, nemalou, a že abychom si nemuseli od nich žádat nějaké finance za nájem prostoru, že tam mají ten signál a tak dále, tak že by to vlastně mohlo být řešeno kompenzací, tím, že bychom mohli mít sdílená data s nimi o pohybu pasažérů nebo další věci, které by mohly být třeba i ve prospěch bezpečnosti v metru.

Moderátor: A na tom teď tedy ta dohoda vázne – na této dohodě?

Petr Dolínek: Ano. Ale když jsem se bavil s kolegy před několika měsíci, tak jsem měl pocit, že už se to snad nějak dá dotáhnout. Takže doufám, že už to dotáhneme, byť jsou tam takové drobnosti... Pro ty operátory jsou jejich data obrovským know-how, oni je vlastně potom zpeněžují samozřejmě formou big dat a spolupracují s univerzitami a potom poskytují ta zpracovaná data dále za komercí. My bychom po nich chtěli něco, co nám přijde adekvátní vůči tomu, že jim umožníme podnikat v našich prostorech, a na druhou stranu jsme nenašli shodu, jak a v jakém rozsahu od nich ta data mít.

Moderátor: Pane Slížku, jak vy rozumíte tomu sporu o to, zda by měli operátoři poskytovat online přehled o pohybu SIM karet v metru?

Petr Slížek: On je to opravdu hlavně obchodní sport, v tuto chvíli – dopravní podnik vyjednává s operátory o co nejlepších podmínkách, operátoři se samozřejmě snaží, aby ty co nejlepší podmínky měli i oni... Musíme počkat, až se dohodnou. Je pravda, že čekáme už řadu let. Technologicky opravdu není problém ten signál do metra zavést (první pokusy byly už někdy na konci 90. let). Je pravda, že ta data jsou dnes opravdu velmi cenná, protože operátoři se je naučili využívat/prodávat – dá se podle nich např. různě cílit reklama, dají se dělat analýzy mobility lidí, odkud kam jezdí/pohybují se po městě (tj. kde se vyskytují). Takže to jsou data, která jsou dnes opravdu velmi cenná, a do jisté míry rozumím dopravnímu podniku, že se je snaží získat – že říká, že jsou pro něj cennější než nějaké nájemné. Nicméně pro uživatele to znamená další a další odklady a je to teď už opravdu i v rovině obchodního sporu a vlastně se moc neuvažuje o tom hledisku uživatelů, kteří by určitě rádi měli signál v metru co nejdřív.

Moderátor: Možná by, pane Slížku, stálo za vysvětlení, v čem to může být tak cenné, když někdo bude vědět podle počtu SIM karet, kde se pohybuje nějaké množství lidí? Proč je to tak cenná věc?

Petr Slížek: Z hlediska operátorů jde o různé marketingové a reklamní účely. Tady nemáte jen údaje o pohybu těch SIM karet – a je nutno dodat, že jde o anonymizované údaje – to znamená, že by z nich nemělo být jasné, kdo konkrétně zrovna se někde pohybuje, ale můžete si s nimi v rámci těch velkých dat poměrně hezky hrát, můžete k nim přidávat další meta data, a opravdu vám z toho mohou vzniknout poměrně zajímavé údaje, které se třeba právě pro to cílení reklamy nebo nějaké další marketingové účely dají využít.

Moderátor: Pane náměstku Dolínku, pokud říkáte, že by bylo důležité pro dopravní podnik mít takovýto lepší přehled o pohybu cestujících, není možné to zjistit jinak, např. turnikety nebo kartami, které by bylo třeba si odpípnout u snímače (to je třeba v Londýně) nebo kamerami? To nefunguje? Nebo je to málo?

Petr Dolínek: Za prvé většina veřejnosti v Praze odmítá turnikety v metrech, není to věc, která se opakovaně vrací do diskuze (lidé si nepřejí mít v Praze turnikety), a druhá věc je, že když uděláte průzkumy směrovosti pohybu cestujících, tak to je takové krkolomné. Nemusíte dělat speciální kampaň na sčítání... Data máte neustále/24 hodin denně online. To znamená, pro nás je to cenné ne z pohledu marketingu. Když třeba sbíráte data po dobu dvou/tří let (nebo měsíců), tak vidíte, která stanice je více a která méně vytížená a dá se na to lépe navazovat třeba autobusová doprava nebo lze zkrátit interval v metru o pět sekund v ranní špičce atd. Máme poměrně dobrá data, ale toto by nám to ještě více zpřesnilo. Když jsme připravovali změnu tramvají a autobusů v Praze, tak jsme ta data koupili – v tom problém není. My na naše skvělé klienty/cestující (a děkuji každému, kdo v Praze používá metro) nechceme zapomenout, a proto se bavíme s dopravním podnikem o tom, že by trasa metra C, zhruba od Florence nebo od Muzea, byla pokrytá na Rozptyly – a že bychom to zkusili udělat jako takovou pilotní. My už teda jednu trasu metra máme – z Motola do Dejvic (tam signál funguje bez problémů - to je ta nově otevřená trasa) – a že bychom to zkusili udělat pilotně, to znamená nainstalovat to do stávající/staré trasy – a tam bychom se dohodli na nějakých podmínkách s tím, že když by mělo dojít k pokrytí celé sítě metra, tak tam bychom zase zkusili přitvrdit v požadavcích dopravního podniku. Správně jste řekl, že na prvním místě je ten cestující a jeho potřeba – v tuto chvíli může číst noviny nebo stahovat pracovní maily.

Moderátor: Nemáme úplně ideální telefonické spojení s panem náměstkem Dolínkem (možná je to trochu symptomatické, když mluvíme o mobilním signálu). Pane Slížku, jak náročné je zavést mobilní signál v metru?

Petr Slížek: Jak jsem říkal, technologie je známá, nicméně samozřejmě není zadarmo. Pokud vím, tak operátoři zveřejnili odhady, že pokrytí celého metra by stálo asi sto milionů korun. Pokud vím, tak v dohodě s dopravním podnikem je také to, že by to měli zaplatit sami operátoři, navíc by měli platit ještě nějaké nájemné nebo třeba právě poskytovat ta data – o tom se teď jedná... Takže pohybuje se to v těchto částkách a operátoři ještě před několika lety tvrdili, že tohle se jim nemůže vůbec žádným způsobem vyplatit, a proto tehdy říkali, že se metro pokrývat zatím nebude, protože raději investují do toho, aby postavili základ nové stanice v dalších obcích. Dnes se ta situace opravdu změnila, protože jak je vidět, ta data už začínají být docela zajímavým byznys modelem, který se dokáže vyplatit, a to jak operátorům, tak i dopravnímu podniku.

Moderátor: A pánové, řekli byste, že dosavadní absence mobilního signálu v tunelech metra je zásadním problémem nebo je to taková kosmetika/vylepšení/něco navíc k základní službě nebo v dnešní době být někde bez připojení je tak obtížné, že už se to skoro nedá vydržet?

Petr Slížek: Samozřejmě, že bez signálu se dá vydržet, je to něco, co se určitě nedá počítat mezi úplně nějaké základní služby, které město poskytuje svým občanům, ale je pravda také to, že důležitost mobilního připojení stoupá a lidé tráví v metru v Praze poměrně hodně času, je jich tam hodně, jsou to opravdu velká množství lidí a velké množství času, které stráví mimo signál a které by mohli využít produktivnějším způsobem... Takže není to úplně základní potřeba, ale myslím si, že k dnešní moderní době pokrytí i v metru docela patří.

Moderátor: Pane náměstku, jak to vidíte vy? Někdo by mohl argumentovat, že je spousta míst na zemi, kde žádný signál není, tak proč by zrovna v tunelu v metru musel být?

Petr Dolínek: Musím říct, že mám řadu cestujících, kteří naopak jsou rádi, že ten signál v metru není, protože často říkají, že v tramvajích a autobusech někdo řve do telefonu a že v tom metru je větší klid. Na druhou stranu řada lidí by to ráda využila tehdy, když se připravují na schůzku, aby si mohli v klidu postahovat maily a vyřešit je. To znamená, řada lidí by to ocenila, že těch dvacet minut v metru jen tak neprosedí (byť psychologové by nám zase řekli, že zvolnit přes den se někdy vyplatí) ... Důležité je ale i bezpečnostní hledisko, protože teďka se co chvíli něco semele ve voze, je třeba zmáčknout bezpečnostní tlačítko – a to je vše – a v okamžiku, kdy to bude pokryto signálem, tak kdyby se v nějakém voze metra něco stalo, tak okamžitě jsou všichni schopni online reagovat, zavolat na krizové linky atd. Takže pro nás je tam zajímavé i to bezpečnostní hledisko, které musíme bohužel v těchto letech v rámci evropského kontextu zvažovat a podporovat.