„Testování končí předčasně“

Před podceněním rizika šíření covidu-19 ve školách varuje pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti).

V rozhovoru pro MF DNES zmiňuje také další problémy současného vzdělávání. Řadě rodičů a dětí podle Šimrala nevyhovuje určení školy podle trvalého bydliště. Lidé se snaží zažitá pravidla obejít například tím, že si kupují virtuální trvalé bydliště.

„Rodiče chtějí své děti dát do škol, které mají lepší pověst nebo mají nějakou jinou formu vzdělávání,“ říká radní pro školství.

 

Jak si v rámci testování žáků na koronavirus vede Praha ve srovnání s dalšími kraji?

Obecně je v Praze většinou o trochu více pozitivních než v jiných regionech. Zdá se mi, že situace je podceněná. A myslím, že by stálo za to testovat ještě minimálně do konce září. Prozatím jsme s testováním skončili 9. září. Správa hmotných rezerv zatím ani nemá další testy vysoutěžené, část odborníků přitom doporučuje testovat i nadále. Ještě uvidíme, jak to bude vypadat s čísly v průběhu září. Případně bychom mohli nějak flexibilně reagovat nákupem testů z pražského rozpočtu. Stálo by to asi 20 milionů korun týdně. Takové testování proto nejsme schopni udržet dlouhodobě, nejspíš bychom žádali o nějakou záruku stát, aby přišly peníze ze státního rozpočtu.

 

Je možné z trojího testování, které už během září ve školách proběhlo, usuzovat nějaký trend?

Počty nakažených lehce stoupají o desítky procent. Dále už budeme moci sledovat jen data o testování populace mimo školy.

 

Následky koronaviru a distanční výuky jsou nyní hlavní agendou pražského radního pro školství?

Hlavní téma je teď ve školách zajistit bezpečné prostředí, aby se nestalo to, co bylo minulý a předminulý školní rok, tedy že se školy zavíraly. To je asi podle každého ten nejhorší scénář, který by mohl nastat. I kvůli tomu si přejeme, aby co nejvíce škol přešlo na testování pomocí metody PCR, která je citlivější.

 

Kolik škol nyní v Praze metodou PCR testuje?

Nyní je to 83, to je asi jedna pětina škol v Praze, zatím to vypadá tak, že virus se v žákovské populaci nijak zvlášť nešíří. Na potvrzení ale budeme muset asi dva týdny počkat, protože nákaza má pokaždé nějakou náběhovou křivku. Předpokládám, že už tento týden budeme vědět, jestli očkování i s dalšími opatřeními pomohlo, nebo se blížíme podobné situaci jako loni na podzim.

 

Následky koronaviru a distanční výuky se u některých žáků projevují také tím, že se svými znalostmi zaostávají...

Těch, kteří z toho vzdělávacího procesu vypadli, není mnoho. Nějaká plošná opatření podle nás ani podle ministerstva školství nejsou nutná, ale chceme se více zaměřit na individuální podporu. V létě jsme schválili koncepci doučování, ta zahrnuje systém, který vydalo ministerstvo. My jednáme se všemi školami, abychom zjistili, jakého počtu dětí se doučování bude týkat. Pokud by kdokoli měl problémy s materiálním finančním zajištěním, tak jsme pochopitelně schopni vypomoci prostředky z rozpočtu hlavního města v rámci dohodovacího řízení.

 

Kolik je nyní na doučování vyhrazeno peněz?

Zatím jsou na doučování určeny státní peníze, které byly převedeny na účty krajů a hlavního města. Tedy nevím, jestli už opravdu přišly, ale už s nimi počítáme. Pro celou ČR je to 250 milionů korun a Praha z toho má lehce přes deset procent.

 

Kolik žáků bude s doučováním potřebovat pomoci?

V Praze se to týká asi pěti procent žáků hlavně ze základních škol. Oni z té online výuky zcela vypadli a počítáme s tím, čemu říkáme individualizovaná intervence. Jsou to ale ti žáci, kteří jsou ve vzdělávacím systému neúspěšní dlouhodobě. Většinou pocházejí z nějakého znevýhodněného socio-ekonomického prostředí a my s nimi chceme tu individualizovanou výuku lépe uchopit. V Praze například spolupracujeme s řadou neziskových organizací, které se tomu věnují.

 

V souvislosti s distanční výukou se mluví také o tom, že nastala epidemie obezity...

Ukazuje se, že kvůli tomu, že žáci byli doma, ztratili návyky z pohybové výchovy. Jedno z konkrétních nových opatření, které zavádíme, je podpora projektu Trenéři ve škole. Chceme tím zvýšit kvalitu tělesné výchovy. To už probíhá v městských částech Praha 6 a 13. Další o to také mají zájem. Zrovna tento projekt spolufinancujeme s městskými částmi. Máme skupinu asi sto třiceti profesionálních trenérů, kteří se snaží na prvním stupni základních škol zkvalitnit výuku tělesné výchovy.

 

A sportu a pohybu díky tomu ve školách víc nebude? Máte v záloze nějaké řešení?

Je to pravda, ale sám jsem příznivcem koncepce Hodina pohybu navíc. Z velké části však záleží na tom, jak si školy nastaví své hodinové dotace.

 

Témat, která i ve školství ovlivnil covid, je opravdu mnoho...

V pražském školství jsou ale i dlouhodobé problémy, jako třeba nedostatek kapacit. Ty potřebujeme navyšovat po celé Praze od mateřských až po střední. Záměr souvisí i s tím, že chceme snižovat počty žáků ve třídách – to je hlavní prvek pro zkvalitnění výuky na všech školách. Z průměrných třiceti bychom se chtěli dostat až na 24 žáků ve třídě, aby jich bylo co nejméně na jednoho učitele. Také je lepší rozložení ve více menších škol, kde bude méně dětí a více učitelů. Na školy chceme rekolaudovat také různé jiné domy a prostory v majetku města. Budeme vytvářet nové veřejné školy. Rodiče i děti díky tomu budou mít možnost vybrat si školu.

 

Například do základní školy nyní musejí jít děti většinou do té spádové podle trvalého bydliště...

Ano, ale lidé to obcházejí a jako již déle fungují virtuální sídla firem, nyní je možné si také koupit virtuální trvalé bydliště právě kvůli výběru školy. A je to hlavně kvůli tomu, že rodiče chtějí své děti dát do škol, které mají lepší pověst nebo mají nějakou jinou formu vzdělávání. Hodně oblíbená je například jedna montessori škola na Praze 12.

 

Budete se zaváděním virtuálních adres kvůli škole nějak bojovat?

Rodiče se například snaží dostat své děti do jiné městské čísti, než kde bydlí. O některé školy v Praze mohou mít zájem také Středočeši, přesná data k tomu však nemáme. Je to věc, kterou chceme řešit, ale nemáme mnoho nástrojů, jak. Praha má několik unikátních charakteristik ve vzdělávání, kterými se liší od jiných krajů. A popsaná volnotržní tendence s kupováním jiného trvalého bydliště mezi ně rozhodně patří.

 

A je to novinka?

Ne. Už se to děje dlouhodobě, novinka je, že se této aktivitě věnují i specializované firmy. Říkáme tomu spádová turistika a ta znamená pro Prahu dlouhodobý problém. Ani na úrovni státu zatím neexistují nástroje, které by něčemu podobnému dokázaly zabránit.

 

Pro Prahu je typický také větší zájem o studium na gymnáziích než v jiných regionech...

Je to dané jinou socio-ekonomickou skladbou. Mnoho pražských i středočeských rodičů je zvyklých své děti posílat na gymnázia. My se kvůli tomu snažíme navyšovat kapacity různými cestami. Navyšujeme kapacity stávajících čtyřletých gymnázií a také otevíráme gymnaziální třídy na odborných školách. Gymnaziální třídy jsou celkem na čtyřech středních školách. Například v SPŠ Na Třebešíně nebo v SPŠ Podskalská. Třídy jsou naplněny a výuka tam běží v prvních ročnících.

 

Jsou na odborných školách všechny odbornosti pedagogů, které gymnaziální třídy potřebují?

Typicky bylo potřebné získat další úvazky například pro hudební a výtvarnou výchovu. Díky tomu, že jsme v Praze, není problém sehnat učitele těchto aprobací i na malý úvazek.

 

Nedostatkem učitelů už školství netrpí?

Situace s nedostatkem učitelů se postupně zlepšuje. Po koronaviru se učitelské povolání stává prestižnějším. Také platy jdou nahoru a snažíme se na ně přispívat i z rozpočtu hlavního města.