Územní plán

Iveta FIALOVÁ, moderátorka
Vítejte v městské zeleni. To není špatná věc, pokud ji ovšem město nenaplánuje na soukromém pozemku, kde si chce jeho majitelka postavit dům. Přestože už měla povolení na přípojky, neklaplo to. Soukromé plány totiž nahradil plán územní. /ukázka/

Iveta FIALOVÁ, moderátorka
Jak je to s povinností informovat majitele pozemku, když město změní územní plán? A nahradí mu někdo všechny výdaje spojené s přípravou na stavbu domu?

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Já jsem tenhleten pozemek zdědila asi před 20 lety od mý maminky, která mně ho vlastně odkázala s tím, že by byla strašně ráda, kdybych tady mohla jednou pro sebe a pro své děti a vnoučata postavit nějakej domeček.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Paní Lippertová žije v Německu, ale ráda by se do Česka vrátila. Její předci vlastnili velké pozemky v Praze-Podolí. Větší části jim ale byla za minulého režimu zabavena, a tak tu paní Lippertové zůstaly jen 3. Na 1 pozemek se nemůže dostat, protože k němu nemá přístup. O něm jsme vysílali reportáž na konci loňského roku. Na další 2 pozemky paní Lippertová sice přístup má a se svým sousedem a rodinným přítelem panem Slabým by si na nich chtěli postavit dvojdomek, ale úřady jim v tom brání. Jak velký je ten váš pozemek? On se teda skládá z více částí, ale jak dohromady je to velké?

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Tak dohromady je to asi těch 1500 m2.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Když se to zdědila, tak tady vlastně bylo co?

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Tady bylo staveniště.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Staveniště. To je to, na čem stojíme teďka.

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
To je to, na čem... Celý ten pozemek byl staveniště.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Vy jste chtěli ten dvojdomek postavit tady z toho staveniště, z toho rozestavěného čehosi, co je za námi.

Jan SLABÝ, soused A. Lippertové
Ano. Přesně tak, tohleto je to místo, kde ty naši předci předpokládali, že budou někdy v budoucnu nějaký ty rodinný domky.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
To už je ale mnoho let zpátky. Dům ale na základě tehdejšího výměru dostavěn nebyl, a tak tu zůstalo jen staveniště. Paní Lippertová chtěla dům dostavět, a tak s panem Slabým požádali o zřízení přípojek.

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
My jsme měli přípojky v podstatě dost rychle schválený, zkolaudovaný.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
To znamená elektriku...

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Elektriku, všechny přípojky, elektriku, kanalizaci a vodu.

Jan SLABÝ, soused A. Lippertové
Všechny přípojky na základě stavebního povolení a kolaudace vedou až sem.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Pak se dostavil šok, kdy se oba od úřadů dozvěděli, že podle územního plánu platného už od roku 2000 není možné na jejich pozemcích stavět, protože na nich má být jakási městská zeleň. Pan Slabý říká, že o změně nevěděl, a paní Lippertová žila v Německu, a tak se o změně územního plánu ani dozvědět nemohla.

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Oni se odkazujou na to, že jsem se teda měla odvolat, když by mně to bejvalo se nelíbilo. Jenomže já jsem se odvolat nemohla, protože jsem o tom tedy nevěděla.

Petr MIKYSEK, advokát
Praha ani žádná jiná obec nemá povinnost informovat konkrétně každého vlastníka pozemku, který má nějaký pozemek v té dané obci, stejně tak Praha nemusela informovat paní Lippertovou a je v podstatě na každém vlastníku pozemků, aby si hlídal to, jestli vlastně v jeho lokalitě nedochází ke změně nebo k přijetí nového územního plánu, který může vlastně nenapravitelně zhatit veškeré plány, které vlastník s tím pozemkem má.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Před 20 lety si ale asi málokdo uvědomoval důležitost územního plánování. K jakým změnám může dojít a co se vůbec může stát. Paní Lippertová ale nerozuměla tomu, proč jim bylo tedy dovoleno zřízení všech přípojek, když úřady věděly, že jim stavba nebude povolena.

Petr MIKYSEK, advokát
Tento postup úřadů je podivný, protože ačkoliv samozřejmě správně to, že vlastně ty přípojky musí mít samostatné stavební povolení a samostatnou kolaudaci, tak ale logicky ty přípojky nefungují samy o sobě, není to stavba sama o sobě, pouze jaksi podpůrná stavba k tomu, aby nakonec tam bylo něco dalšího, rodinný dům nebo jiný dům. A pokud vlastně už v té době ty pozemky byly součástí nebo v územním plánu vedeny jako městská zeleň, tak v tom případě už neměly být povoleny ani ty přípojky.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
A právě proto, že byly přípojky povoleny, podala paní Lippertová s panem Slabým přece jen žádost o dodatečné stavební povolení na dvojdomek. To už ale Stavební úřad městské části Prahy 4 zamítl.

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Úřady najednou prostě říkaly, že tady máme ZMK, tedy zeleň, že tady máme snad i les.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Městská část Praha 4 nám napsala, že pozemky paní Lippertové a pana Slabého jsou dle územního plánu označené jako zeleň městská krajina, a tudíž stavbu dvojdomku nemohla povolit. A Magistrát hlavního města Prahy se tímto názorem ztotožnil.

Petr MIKYSEK, advokát
My jsme potvrdili rozhodnutí městské části. Ostatně stavební úřad na městské části ani nemůže postupovat jinak, pokud je pozemek nezastavitelný, nestavební, městská část a její stavební úřad se musí řídit striktně územním plánem.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Je něco takového na soukromém pozemku vůbec možné?

Petr MIKYSEK, advokát
Situace, kdy vlastně obec naplánuje někde na některých plochách vlastně ve svém regionu například právě plochy zeleně, ale ty pozemky jsou soukromé, tak nejenom, že se to může stát, ale je to bohužel velmi častý případ.

Vít HOFMAN, mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy
Majitel pozemku se vždy musí řídit územním plánem, tady ten celý pozemek je v celoměstském systému zeleně a tam jsou stanovená teda kritéria, jakým způsobem může být s pozemkem nakládáno.

Petr MIKYSEK, advokát
V daném případě zeleň počítá pouze s rekreačními aktivitami, dřevinami, bylinami, stromy a podobné vlastně věci, které slouží k tomu udržování nebo které vlastně slouží k rekreaci. Zahradní restaurace, hvězdárny, rozhledny, záchranné stanice pro živočichy a tak podobně.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Stavět nemůžete, ale jako můžete tady mít třeba záchrannou stanici pro zvířata.

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Můžeme mít tady záchrannou, můžeme tady mít i rozhlednu. Nebo zahradní restauraci. Tak jsme si říkali, že si tady možná postavíme rozhlednu, no.

Vít HOFMAN, mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy
Ten potenciál pro rekreaci místních obyvatel tento pozemek skutečně nabízí.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Kdo by se tedy na jejich pozemcích mohl rekreovat?

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Tahleta lokalita je opravdu výjimečná, ten územní plán podle mého názoru byl změněn teda cíleně, protože tady bydlí spousta lidí, kteří by mohli eventuálně mít o tento pozemek zájem.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Tyto pozemky chtěl koupit i Magistrát hlavního města Prahy.

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Ten vztah k tomu pozemku je srdeční a prostě ten nedám, neprodám, nevyměním, jak chtěli tady na magistrátu, nic z toho se nestane. Trváme si na svém, že máme staveniště a že tady postavíme tenhleten dvojdomek.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Zeptali jsme se tedy přímo náměstka primátora Petra Hlaváčka, pod kterého spadá územní plánování, jestli Praha opravdu potřebuje mít na pozemcích paní Lippertové a pana Slabého městskou zeleň.

Petr HLAVÁČEK, 1. náměstek primátora, Magistrát hl. m. Prahy /TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu/
V tuhle chvíli je tam platný územní plán z devadesátých let, kde je zeleň. Tehdy ti lidé, co to dělali, k tomu měli nějaký svoje důvody asi. Takových případů je víc, buď je to vlastně nějak jako celostní záměr, což se nedá vyloučit, anebo to může být nějaká chyba.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
A v případě paní Lippertové a pana Slabého, tam to vidíte jak?

Petr HLAVÁČEK, 1. náměstek primátora, Magistrát hl. m. Prahy /TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu/
My se mírně přikláníme k tomu, že to je ke změně územního plánu, že tam ten zájem toho vlastníka je oprávněný, že to navazuje na tu část s tou výstavbou, a když je to chyba, tak se dá napravit tou změnou územního plánu.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Paní Lippertová s panem Slabým už ale v minulosti o změnu územního plánu 2× požádali a byla jim zamítnuta. A tak nyní podali žádost novou. Paní Lippertová a pan Slabý podali novou žádost v takzvaném zkráceném řízení, mají šanci?

Petr HLAVÁČEK, 1. náměstek primátora, Magistrát hl. m. Prahy /TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu/
Já si myslím, že ano, a významným tvůrcem názoru bude městská část.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Nakonec se ukázalo, že magistrát nemá nic ani proti stavbě dvojdomku.

Petr HLAVÁČEK, 1. náměstek primátora, Magistrát hl. m. Prahy /TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu/
Když dojde k té změně územního plánu, bude tam kultivovaná stavba, tak to v tomhle konkrétním místě určitě není něco, co by porušilo nějakou celoměstskou koncepci.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Abychom se nedostali do podobné situace jako paní Lippertová a pan Slabý, je zapotřebí zajímat se pravidelně o své nemovitosti, jestli v dané lokalitě neprobíhají nějaké změny. V malé obci najdeme informace o změnách v územním plánování na webových stránkách obce nebo na vývěskách úřadů. V Praze, kde se právě chystá nový metropolitní plán, na tuto změnu často upozorňovala i média. Jakmile zjistíme, že by se nějaká změna měla týkat i našich pozemků, můžeme se proti této změně ohradit.

Petr HLAVÁČEK, 1. náměstek primátora, Magistrát hl. m. Prahy /TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu/
My máme zhruba 15 000 připomínek, které jsou od těch městských částí, dotčených orgánů státní správy, ale i veřejnosti, a v tuto chvíli je vypořádáváme, ty, které jsou zváženy k tomu, že jsou zapracovány, budou zapracovány a ten materiál půjde zhruba za rok do toho takzvaného veřejného projednání, kde je potřeba, aby se na to ty vlastníci znovu podívali. Jestli nedošlo k nějakému nedopatření.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Ozvat se můžeme i tehdy, když se změna územního plánu netýká našeho, ale sousedního pozemku. A kdyby se nám náhodou stalo, že projednávání územního plánu prošvihneme úplně, tak když to zjistíme včas, máme ještě šanci to napravit.

Petr MIKYSEK, advokát
Pokud už je vlastně územní plán přijat, tak má každý, koho se to dotýká, to znamená principiálně vlastník těch pozemků, které jsou dotčeny tou změnou územního plánu, tak má možnost ji napadnout u správního soudu, má na to vlastně 1 rok od přijetí toho územního plánu.

Bohunka FRAŇKOVÁ, redaktorka
Návrh na změnu územního plánu můžeme podat i později, jako například paní Lippertová. Ale změnit již schválený územní plán je složité a často velmi zdlouhavé. Pokud k tomu připočteme i délku řízení ke stavebnímu povolení, ve které jsme se v posledním celosvětovém hodnocení umístili jako Česko na 157. místě mezi Kamerunem a Hondurasem, tak z toho vychází, že podceníme-li územní plánování, následné žádosti o změny a stavební povolení nás mohou stát i 10 let života. Pokud nám vůbec bude vyhověno.

Alena LIPPERTOVÁ, majitelka pozemku
Nějakým způsobem jsme rozhodnutý, co vyřešit, ale rozhodně se tady z toho místa nehnem.