Územní plán bude jednodušší

Rád bych řekl, že jsem byl šokován, když se ke mně informace o účelových změnách územního plánu dostaly, ale nemohu. Indicií o tom, jak byl předchozí politickou garniturou znásilňován územní plán hl. m. Prahy, je bohužel celá řada. Od chvíle, kdy jsem dostal územní rozvoj do své gesce, se intenzivně zabývám řešením problémů kolem územního plánu hl. m. Prahy, věcných i procesních. Chci obnovit důvěru Pražanů v územní plán a zároveň na něj otevřít trochu jiný úhel pohledu. Má být nástrojem koncepčního rozvoje města. Takový byl záměr i současného územního plánu, ale systém změn (nejen tohoto typu, ale i nutných z hlediska města), kterých jsou po celém území Prahy stovky, zejména však v okrajových částech, koncepci neustále narušuje a postupně plán zbavuje toho hlavního – původní funkce a smyslu. Příklad účelové změny z Prahy 22 je jeden z mnoha důvodů, které mě po důkladné analýze vedly k návrhu ukončení pořizování konceptu tzv. nového územního plánu (který byl připravován již od minulého volebního období) a k zahájení činnosti na Metropolitním územním plánu (MUP), který bude jednodušší, ale transparentnější, a především stabilní, tedy bez možnosti změny „na objednávku“. Vážím si mnoha hodin kvalitní odvedené práce, která byla na konceptu tzv. nového územního plánu vykonána a která nepřijde nazmar, protože bude brána jako podklad pro MUP. Není však jiná možnost než pořizování konceptu ukončit, protože by dále umožňoval jednání, které je popsané v kauze Prahy 22. Tento postup nám umožní převzít kladné stránky konceptu a zároveň provést systémové změny nutné z hlediska stability a transparentnosti.

Mým cílem tedy je, aby obyvatelé Prahy nebyli neustále překvapováni změnami lokality ve které bydlí, ale aby znali koncepci rozvoje, mohli ji během schvalování diskutovat či přijmout za svou, a především, aby se na schválený plán mohli spolehnout. Dnes územní plán ukazuje na jednu plochu a říká – zde může být pouze toto. Metropolitní územní plán určí horní hranice zátěže daného území, která bude neměnná, a bude tak říkat – zde může být toto a také cokoli s nižší zátěží. Zjednodušený příklad – plocha určená pro obytnou funkci může být klidně celá parkem, protože se jedná o nižší zátěž. Na konkrétní využití „svého“ území tak bude mít oproti stávajícímu stavu větší vliv dotyčná městská část, kde danému území rozumí mnohem lépe.

Mým cílem tedy je, aby obyvatelé Prahy nebyli neustále překvapováni změnami lokality, ve které bydlí.


Tomáš Hudeček,

náměstkem primátora Prahy za TOP 09