V Praze se uskutečnila mezinárodní konference o integraci cizinců
Ve dnech 8. – 9. června 2017 diskutovali v Praze 1, v inspirativním prostředí barokního Clam-Gallasova paláce odborníci z několika evropských měst i Kanady společně s českými kolegy o zkušenostech s integrací cizinců. Konferenci „Výzvy integrace -sdílení příkladů dobré praxe“ pro Magistrát hl. m. Prahy zorganizovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) spolu s Integračním centrem Praha a organizací Slovo 21. Konference se konala pod záštitou radního hl. m. Prahy Jana Wolfa.
- 4 minuty čtení
Konferenci zahájil předseda Komise Rady HMP pro oblast integrace cizinců a člen Zastupitelstva HMP, Ondřej Mirovský. Vyzdvihl fakt, že Praha vždy byla místem, kde se potkávaly rozličné kultury, a život v ní byl migrací vždy ovlivňován. Migrace a integrace migrantů je tedy přirozenou součástí moderní metropole. Dnes cizinci v Praze činí téměř 15% obyvatelstva a další miliony ji ročně navštěvují. Hlavní město si je tohoto faktu vědomo, a proto zpracovalo Koncepci HMP pro oblast integrace cizinců, zřídilo Integrační centrum Praha a dále zadalo výzkumy zabývající se otázkou postavení a života migrantů na jejím území, aktuálně např. Analýzu postavení migrantů a migrantek na území HMP, kterou zpracovává Sociologický ústav AV ČR.
Na slova Ondřeje Mirovského navázala ředitelka IOM Lucie Sládková, která pohovořila o výzvách integrace a o cílech konference a dále celou konferenci moderovala. Po prezentaci Magistrátu HMP, která se zaměřila zejména na definici priorit v rámci Koncepce HMP pro oblast integrace cizinců a na partnerství a spolupráci s regionálními partnery i jednotlivými městskými částmi, již vystoupili čtyři zahraniční účastníci.
Své zkušenosti, inovativní přístup a příklady dobré praxe do Prahy přijeli sdílet zástupci evropských městských samospráv, které kladou důraz na rozvoj integračních aktivit zejména na lokální úrovni. První ze zahraničních účastníků vystoupil Ramón Palomino García, který se ve své prezentaci zaměřil na spektrum integračních opatření v Madridu. Poskytl skvělý vhled do interkulturní koexistence obyvatel Madridu i do služeb poskytovaných migrantům na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni veřejnou správou, soukromým sektorem, občanskou společností i nevládními organizacemi a dále se zaměřil na integraci zranitelných osob.
Jako druhá ze zahraničních účastníků vystoupila Irma Sippola z Helsinek. Svou prezentaci zaměřila převážně na mladé migranty a na inovativní řešení v přístupu k nim. Představila projekty, které pomáhají hledat pracovní příležitosti mladým migrantům bez praxe, poskytují školení mladých migrantů jako profesionálních mluvčích, zprostředkovávají „učení učením“, což vede ke zlepšení školních výsledků, dále pomáhají rodičům migrantů zorientovat se ve finském vzdělávacím systému či prostřednictvím mladých vrstevníků a jejich názorů poskytují prevenci proti kriminalitě.
Převážně české odborníky v oblasti integrace cizinců zcela nadchl přístup nizozemského Tilburgu k integraci a začleňování cizinců. Krista van der Heijden prezentovala velmi inovativní model, kdy se celý proces od přijetí migranta až po jeho integraci děje na jednom místě, a to značně rychle a komplexně. Tilburg se chce zejména vyhnout neproduktivnímu čekání migrantů v azylových zařízeních a opětovným přetrháváním křehkých sociálních vazeb, které migrant v jednom místě naváže a pak je nucen se zase stěhovat dále a vazby ztrácí. Proto poskytuje migrantům osobní přístup a programy integrace „šité na míru“. To vše je samozřejmě podpořeno odpovídajícím státním i městským rozpočtem.
Blok zahraničních prezentací uzavřel Craig Dundas z kanadského velvyslanectví ve Vídni. Věnoval se zejména řízenému přístupu Kanady k migraci a integraci cizinců a struktuře programu soukromého sponzorství migrantů. Nastínil fungující model individuálního zapojení obyvatel do přijímání a začleňování migrantů do kanadské společnosti.
Druhý den konference byl velmi živý a interaktivní, neboť dopoledne bylo věnováno panelové diskuzi s otevřenými příspěvky z magistrátů města Brna a města Plzně a dále pražských městských částí Praha 14 a Praha 4 a Praha 7. Všechny příspěvky vyvolaly vlnu otázek z publika a splnily své zadání nastínit témata k diskuzi a poukázat na místa v procesu integrace cizinců, která ještě mají své slabiny a nesou sebou četná úskalí.
Odpolední blok byl pak věnován dvěma souběžně probíhajícím workshopům. První zorganizovalo Integrační centrum Praha a pozvalo na něj odborníky z Kolína nad Rýnem – z institutu pro interkulturní kompetenci, kteří s publikem sdíleli nástroje a zkušenosti strategie interkulturní kompetence. Druhý workshop zorganizovalo Slovo 21, které se v něm zabývalo procesem integrace cizinců. Formou řízených otázek a odpovědí bylo prodiskutováno mnoho zajímavých témat vztahujících se k integraci cizinců jako role municipalit a městských částí, role neziskových organizací při vytváření lokálních projektů a strategií, aktivní účast migrantů na lokální politice, integrace znevýhodněných osob či prevence xenofobie.
Konference se zúčastnilo přes sto odborníků na integraci cizinců ze státní správy, městských samospráv, městských částí, integračních center, neziskových organizací a organizací sdružujících cizince.
Uspořádání konference a sdílení příkladů dobré praxe v rámci EU států v oblasti integrace cizinců bylo též záměrem Akčního plánu Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců pro rok 2017.
Program konference je dostupný na webových stránkách www.iom.cz.