Ve stínu svatého Víta

redaktor /archiv ČT/
--------------------
Zářící dominanta Prahy, velké dílo naší doby, k jehož vybudování se spojily ruce a mozky pracovitých a nadaných lidí z celé naší země.

Petr SOJKA, redaktor
--------------------
Tak tohle jsou 30 let staré obrázky. 2.dubna 1981 patrně záměrně den po aprílu otevírali tehdejší čelní českoslovenští komunističtí představitelé své vytoužené dítě - Palác kultury. Hlavním důvodem výstavby obřího objektu bylo důstojné prostředí pro stranické sjezdy. Palác kultury měl být jakousi výstavní síní socialismu.

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury
--------------------
Ten dům, který tam vznikl z hlediska architektonického, je průměrná stavba, takových vznikalo v Evropě spousta. Nedá se tedy říct, že by to byl nějaký typický příklad komunistické architektury, jako je třeba hotel Internacional. Projekt vznikl na základě takové minisoutěže. Myslím, že tam byly dva týmy. Architekt Bočan a proti tomu ale tým z vojenského projektového ústavu. To byli architekti Ustohal, Vašek, Majer a Karlík, kteří byli autory toho definitivního návrhu.

Petr SOJKA, redaktor
--------------------
Nicméně už tehdy kritizovali odborníci, byť velmi opatrně stavbu jako nezapadající, nejen do tváře Pankráce, ale vlastně celé Prahy. Palác kultury je vidět z mnoha úhlů a míst.

Karel KSANDR, ředitel NTM, památkář
--------------------
Ten dům prostě byl absolutní prioritou, neměl být zábranou prostě při projednávání, to znamená, že se nebraly ohledy na urbanistické záležitosti, nebraly se ohledy na dálkové pohledy ze strany Pražského hradu.

Petr SOJKA, redaktor
--------------------
Lidé si "Pakul" jak býval a stále je často nazýván, nikdy příliš neoblíbili. Palác kultury měl i přezdívku Široký, jako jeden z tria pohádkových hrdinů s nadpřirozenými schopnostmi, přičemž Dlouhý býval hotel tehdy nesoucí název Forum a Bystrozraký nově postavené centrum Veřejné bezpečnosti.

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury
--------------------
Lidé tu budovu nemají rádi, protože to pořád ta starší generace má spojeno s těmi stranickými sjezdy. Takže to je něco, čeho se velice těžko samozřejmě ta architektura téhle té doby zbaví.

Petr SOJKA, redaktor
--------------------
Nešťastný start protěžovaného dítěte skončil rokem 89. Ne tak ale problémy obřího objektu. Do osudu teď už Kongresového centra zasáhli znovu politici. Tady vidíme plány přístavby hotelu a byznys centra, které se v roce 1999 začaly skutečně stavět. Důvodem byl chystaný summit Mezinárodního měnového fondu, který Praha a celá Česká republika chystala pro rok 2000.

Michal KÁRNÍK, generální ředitel Kongresového centra
--------------------
Tenkrát původní dohoda byla tak, že ty tři miliardy zaplatí z jedné třetiny stát, z jedné třetiny Česká národní banka a z jedné třetiny Praha. Jednání se táhla, změnila se politická situace v roce 97 a bylo potřeba už dávno něco dělat, aby vůbec to zasedání tady bylo reálné uskutečnit. Takže Kongresové centrum z vlastních zdrojů investovalo. Proinvestovalo 300, 400 milionů. A najednou se změnila situace a vláda řekla, my od toho dáváme ruce pryč.

Petr SOJKA, redaktor
--------------------
I pražští politici dnes mluví o zradě, která Kongresové centrum fatálně zadlužila. O rekonstrukci a dostavbě centra tehdy rozhodla vláda, dluhy pak nechala jiným.

Michal KÁRNÍK, generální ředitel Kongresového centra
--------------------
Ta rekonstrukce a dostavba stála 3 miliardy, v tehdejších penězích, bylo to v roce 99/2000. Spolu s úrokama se to vyhoupne v tom celkovým rámci do roku 14 někde ke 4,4 miliardám korun zhruba. Z toho 2,2 miliardy už jsme zaplatili, 2,1 cca, bude záležet samozřejmě na kurzu eura, tak nám zbývá.

Petr SOJKA, redaktor
--------------------
A přesto, že se Kongresovému centru daří astronomický dluh umořovat, je stále neprávem vnímáno jako neschopné výdělku. Rokem, který má rozhodnout o budoucnosti Kongresového centra, je rok 2014. Už za 3 roky totiž skončí splatnost úvěru.

Ivan KABICKÝ, náměstek pražského primátora /ODS/
--------------------
Ministerstvo financí s tím držitelem vlastně obligací v hodnotě 55 milionů eur a má proti této hodnotě zastavený veškerý náš majetek. To znamená pozemky, všechny budovy. Takže pochopitelně my vyzýváme ministerstvo financí, aby se jaksi přihlásili historicky nám pomohli hledat cestu řešení.

Petr SOJKA, redaktor
--------------------
Praha už teď vyvíjí snahu o dohodu s ministerstvem financí alespoň o posunutí splatnosti o 10 let. Pak by se Kongresové centrum dokázalo z dluhů samo dostat. Variant umoření dluhu je ale víc.

Ivan KABICKÝ, náměstek pražského primátora /ODS/
--------------------
Jedním z těch návrhů, který se zdá nejreálnější, je, že budeme muset přistoupit k prodeji například byznys centra, části pozemků, případně hotelů a Praha by v tomto scénáři si ponechala pouze tu budovu vlastního Kongresového centra. S tím, že bychom dál tuto společnost provozovali.

Petr SOJKA, redaktor
--------------------
Kongresové centrum pořádá okolo 300 několikadenních velkých akcí ročně. Výjimkou nejsou ani kongresy a konference za účasti téměř 10 tisíc delegátů. K dispozici tu je na 70 nejrůznějších sálů s kapacitou od 12 lidí do 2 700. Právě velký sál je nově mezi 13 nejlepšími ve své kategorii na světě. Zdejší výjimečnou akustiku už vyzkoušelo mnoho muzikantských hvězd. Petr Sojka, Česká televize.