Velká Praha – 100 let od sloučení Prahy s předměstími

Před sto lety, konkrétně 1. ledna 1922, vstoupily v účinnost celkem tři zákony z roku 1920, kterými byla Praha spojena s 37 blízkými i vzdálenějšími předměstími do jednoho územního a správního celku, Hlavního města Prahy. Završilo se tak úsilí několika generací pražských politiků o sloučení měst a obcí v pražské aglomeraci do jednoho silného a funkčního města, do tzv. Velké Prahy.

Velká Praha 1922-1939

Na osmi oboustranných panelech je v české, ale i anglické verzi, z různých úhlů pohledu představen rozvoj Prahy v období mezi dvěma světovými válkami. Toto období autoři výstavy vybrali záměrně, protože právě tehdy se hlavní město běžně nazývalo souslovím Velká Praha. A zároveň se v této době podařilo vytvořit z původně nesourodého útvaru tvořeného různě rozvinutými městy a vesnicemi reprezentativní velkoměsto s prosperujícím hospodářstvím a rozsáhlou domovní zástavbou propojené dopravní infrastrukturou i sítěmi, které poskytovalo obyvatelům zdravotní a sociální péči i dostatek kulturního a sportovního vyžití.

Úloha městské správy a jejích osobností

Zásadní podíl na tomto úspěšném rozvoji měla tehdejší městská správa a její reprezentanti. Zastupitelé, a především městští úředníci totiž byli ti, kdo uskutečňovali faktické sjednocení Velké Prahy, což dodnes není všeobecně známo. Výstava na Mariánském náměstí se proto snaží tento dluh napravit tím, že počinům městské správy věnuje větší část prostoru. Na panelech je vysvětlena struktura a organizace tehdejší komunální správy a představeny jsou také některé její osobnosti včetně mnohaleté pracovnice v oblasti městské sociální politiky Milady Horákové, která byla později komunistickým režimem odsouzena ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti.

Projekt evropského významu

Návštěvníci se na panelech ve stručnosti dozví také o budování silného hospodářského zázemí hlavního města, rozšiřování městského majetku a také o roli městské správy při systematické urbanizaci území, budování infrastruktury nebo při řešení bytové krize. Autoři výstavy neopominuli ani tehdejší projekt evropského významu, kterým bylo vybudování Masarykových domovů – Sociálních domovů hlavního města Prahy v Krči, kde v současnosti sídlí Fakultní Thomayerova nemocnice, anebo výstavbu řady nových moderních škol v připojených územích.

Okamžiky méně úspěšné

V neposlední řadě jsou však v rámci výstavy nastíněny i méně úspěšné okamžiky v dějinách moderní Prahy, jakými byly například hospodářská a politická krize ve 30. letech minulého století či důsledky válečného a poválečného vývoje.

Výstava na Mariánském náměstí před budovou Nové radnice bude volně přístupná po celý duben. Další informací bude možné nalézt na webových stránkách www.ahmp.cz.