Vidím světlo na konci tunelu
Parlamentní listy | 7.11.2013 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 58 | Autor: Eugénie Línková | Téma: Volené orgány - Primátor - Tomáš Hudeček
Tento prostor časopisu je věnován formulaci Vize primátora hlavního města Prahy Tomáše Hudečka jako představitele největšího města České republiky, které by mělo ve svých inovacích a novém přístupu sloužit za vzor pro ostatní česká i slovenská města.
Pro mimopražské lze poslední dění pražského života sledovat zejména skrze média a nové vedení města si s ohledem na koncept chytrých měst vede opravdu chytře. Právě v kontextu tématu parkování lze jmenovat velmi vydařenou aktivitu na Smetanově nábřeží, jež bylo uzavřeno pro vjezd vozidel, a to z jednoduchého důvodu - aby se dal prostor lidem. Chytré město dává především prostor lidem a chytré vedení se spíše než na sebe spoléhá na týmy osvícených a odvážných odborníků.
* Na koho se ve své práci spoléháte vy, pane primátore, že s vámi za tak krátkou dobu přivanul tak citelný čerstvý vzduch?
Samozřejmě na svůj tým, který tvoří jen pár nejbližších spolupracovníků. Rád se obklopuji lidmi napříč generacemi -starší ročníky mají nadhled, zkušenosti a s mladými rád spolupracuji, protože je mi blízký jejich entuziasmus, nebojácnost a energie. Všichni to jsou lidé politikou prakticky netknutí, přesto však na svých postech odborníci a profesionálové. Dokážou povzbudit, poradit, ale jsou také schopni mi oponovat, takže mě zároveň trochu krotí, vracejí mě zpět na zem. Zpočátku jsem se snažil mít nad vším, co se kolem mě dělo, absolutní kontrolu. Ale bylo to fyzicky i psychicky nesmírně náročné a vydržel jsem to jen pár týdnů. Proto jsem teď rád, že mám kolem sebe lidi, jimž stoprocentně důvěřuji a oni doufám mně.
* Naše města jsou nemocná, mají spoustu mrtvých zón, jež vznikly nevhodnými opulentními dopravními stavbami (například okolí tunelu Blanka, na Hradčanské, je téměř nelidské, jakoby bez architekta). Máte nějaký recept (třeba skrze architektonické soutěže), jak lze do budoucna zamezit stavbám narušujícím urbanistický ráz prostředí a poškozujím životní prostor města?
Kvalitní architektonické soutěže jsou v tomto ohledu samozřejmostí. Ovšem velké, opulentní projekty nezdeformovaly jen podobu města, ale podepsaly se i na městském rozpočtu. Takže nyní - napůl z přesvědčení a napůl z donucení - jdeme cestou menších investic, ovšem s velkým potenciálem a užitkem. Protože i doplnění městského mobiliáře, zeleně nebo zklidnění dopravy v určitých oblastech mohou řadě lidí život ve velkoměstě velmi zpříjemnit, usnadnit. Velké stavby nejsou primárně špatné, ale nesmí se k nim přistupovat jako k solitérům a s přesvědčením, že se jim jejich okolí i vkus rezidentů postupem času přizpůsobí. Naopak si musíme být za každých okolností vědomi, že jde o nedílnou součást města, a podle toho ke stavbě přistupovat. Znovu si uvědomit samu existenci ulice, uliční čáry, parter. Může to znít banálně, ale pravdou je, že jejich význam byl v uplynulých dekádách velmi opomíjen, přitom mají na charakter města velký vliv, nejvíc ke svému okolí „promlouvají“. A mluví-li jazykem zmatečným, neharmonickým, odrazí se to na náladě lidí a města jako celku.
* Kromě neduhů či dobrých příkladů územního plánování se věnujme i jednotné marketingové strategii města související s dlouhodobou vizí. Dokázal byste popsat, jakou Prahu to „z pomyslného Vyšehradu“ vlastně vidíte?
Praha, ke které bych já rád směřoval, je město zaslíbené vzdělanosti, město bezpečné, město, které stojí na špici mezi středoevropskými městy. Naše vize je jednoduchá a jasná. Praha má z mého pohledu dvě silné „komodity“, jež ovšem mnoho let zadupávala do země: obrovský, nevyužitý potenciál vidím v samotných obyvatelích města a pak ve férové a transparentní spolupráci se soukromým sektorem. Těmto dvěma skupinám chceme být solventním, respektovaným, ale i empatickým partnerem. Ne protivníkem.
* Praha je malebné místo, které za posledních padesát let utrpělo mnoho vážných šrámů. Myslíte si, že je možné tyto šrámy zacelit? Jaké obrodné iniciativy tolik potřebného „pražského jara“ plánujete?
Kdybych si to nemyslel, dávno bych se o to už nepokoušel. Je ale nutné si uvědomit, že tyto šrámy se hojí jen velmi, velmi pomalu. Je to proces na několik desítek let. Bohužel. Nicméně jsem optimista, protože vidím, že jen za poslední rok se nám podařilo leccos prospěšného prosadit - od úprav veřejného prostoru až po vznik moderního územního plánu. Jednoznačně tedy vidím světlo na konci tunelu. Ovšem jako největší šrám na duši města nevnímám magistrálu nebo tunel Blanka, ale absolutní ztrátu důvěry lidí v magistrát. Nelze se jim v mnoha případech divit, přesto se snažíme dělat maximum, abychom to alespoň trochu napravili.
* Koncept chytrých měst je kromě spolupráce s odborníky napříč spektrem a podpoře nejrůznějších občanských iniciativ postaven i na moderních technologiích. Máte již nějaký plán, jaké technologie či koncepty chytrých měst hodláte do budoucna zavádět?
Je samozřejmostí, že bez zavádění moderních technologií a podpory hledání synergií mezi nimi, konceptu chytrého města nedosáhneme. Proto s experty Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, ale i s vysokými školami a se širší platformou odborníků, pracujeme na uceleném konceptu, jenž by definoval cestu ke Smart Prague a určil, které rozvojové osy a jaká konkrétní opatření je potřeba podporovat. V současné chvíli se jako vhodné jeví například inteligentní dopravní systémy, zavádění konceptu inteligentních budov, podpora elektromobility. Jde především o nalezení synergií s existujícími vyspělými technologiemi, jimiž v Praze disponujeme, a chytrým způsobem znásobit jejich přínosy. Pro tyto účely bychom také chtěli využít prostředků Evropské unie, které se připravují pro období let 2014-2020. Máme jedinečnou příležitost investovat do projektů, jež Prahu mohou technologicky vytáhnout mezi špičku v Evropě. Nechceme si tu možnost nechat ujít. Hlavní myšlenky konceptu SMART Prague se proto odrážejí v připravovaném OP Praha i v aktualizaci Strategického plánu hlavního města Prahy.
* Praha je silné místo, je prahem do jiných světů. Načerpal jste nějaké síly, inspirace a odhodlání při svých rozhovorech s častým návštěvníkem Prahy dalajlamou?
Byly to bezpochyby jedny z mých nejsilnějších zážitků. Často jsem velmi roztěkaný, v hlavě mám neustále tisíc myšlenek a nápadů, ale při setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou jsem byl naprosto konsternován jeho obyčejností - a to v tom nejlepším možném slova smyslu! Nejde totiž ani tak o konkrétní moudra, která pronesl, ale už jen jeho samotná přítomnost v místnosti je opojná a nezapomenutelná.
* Chtěl byste naše čtenáře v jejich odvaze k novým přístupům a technologiím povzbudit a něco jim vzkázat?
Dobře vím, jak náročnou práci mají a jak jen málokdo ji umí ocenit. Já sám jsem to ještě před dvěma lety nedovedl. Proto bych jim chtěl poděkovat a zároveň je poprosit, aby se všemu novému otevřeli a aby mysleli v dlouhodobém časovém horizontu. Nejen v rámci jednoho volebního období.