Voda nebo štěrk?

redaktorka
--------------------
Dnes je už všeobecně známo, že vody v krajině ubývá. Společnost je pozvolna připravována na období sucha. I Vláda České republiky vyhlásila program boje se suchem a hodlá do udržení vody v krajině investovat desítky miliard. V této souvislosti je zarážející, že je ohrožen ohromný zdroj čisté podzemní vody na dobře zmapovaném území v těsné blízkosti Prahy.

osoba
--------------------
Pane inženýre, na co se to díváme?

Jiří SVOBODA, promovaný geolog
--------------------
Díváme se na území, které je potenciální zásobárnou podzemní vody se schopností zásobovat až sto tisíc obyvatel. Celé toto území se táhne v délce pět a něco kilometrů až k Černošicím. Území je nivní terasou skládající se ze štěrkopísků, které na sebe vážou podzemní vodu. Tato terasa je překrytá povodňovými hlínami, které tvoří nepropustný povrch a tím pádem ochranný povrch, který chrání podzemí vodu před vnějším znečištěním. Tato podzemní voda se rozkládá po celém povrchu této údolní nivy. Voda se dostává do štěrkopísků podél toku Berounky, dá se říct prakticky od středního toku Berounky až sem a tím pádem funguje perfektní funkce štěrkopísku svojí samočistící schopností. Takže tato voda, která v prvních metrech nemusí dosahovat takové kvality, tady už dosahuje kvality pitné vody.

osoba
--------------------
Je to tedy pitná voda. Co to ložisko pitné vody ohrožuje?

Ing. Jiří FENCL, CSc., držitel autorizace EIA
--------------------
No, tak to je velice jednoduché. Ohrožuje ho těžba štěrkopísku. Má probíhat zde na pravém břehu Berounky na dobývacím prostoru, tak jak byl stanoven obvodním báňským úřadem Kladno.

osoba
--------------------
Je tu už někde těžba povolena?

Ing. Jiří FENCL, CSc., držitel autorizace EIA
--------------------
Těžba je tady povolena, a sice zde na pravém břehu Berounky, přičemž od tohoto Lahovického mostu až k estakádě, kterou vidím na obzoru, to je první a druhá těžební etapa, tak těžař, firma Kámen Zbraslav, má všechny potřebné podklady, doklady, povolení pro to, aby mohla těžit. Za estakádou jsou další tři etapy, které nemají ještě ty takzvané závěrečné povolení TOPD, čili tam těžba začít zatím nemůže. Tohle to všechno si můžeme ukázat na mapě. Pokud jde tedy o dobývací prostor, ten na pravé straně Berounky, před soutokem s Vltavou, se táhne přibližně od soutoku Vltavy s Berounkou v délce tři a půl kilometru jihozápadním směrem a má rozlohu 92,5 hektaru. Tato rozloha se týká skutečně hranice těžby, ale chráněné ložiskové území je větší, to je 154 hektarů a můžeme ho vidět zde jako zelený obrys na tomto mapovém nákresu.

redaktorka
--------------------
Chráněné ložisko štěrkopísku bylo vyhlášeno v roce 1957. Po více než 50 letech se záměr těžby promítl jako jezera ke koupání do územního plánu Prahy.

Jiří SVOBODA, promovaný geolog
--------------------
Tak tady vám na mapě jedna ku pěti tisícům ukážeme situaci, jak vypadá v územním plánu. Pro orientaci, tohlec to je Vltava, tohlec to je tok Berounky. Těžba štěrkopísku jako ložisková, je v této části a v této části územního plánu, ovšem v územním plánu jsou i tyto lokality, které by měly být taky vytěženy.

RNDr. Jana PLAMÍNKOVÁ, radní MHMP pro životní prostředí
--------------------
Těžba štěrkopísku na soutoku Berounky a Vltavy zatím je v územním plánu. My to samozřejmě víme, pokusíme se v nejbližší době ten územní plán změnit, ale je to poměrně dlouhá cesta. My s těžbou štěrkopísku dlouhodobou, jak to bylo plánováno od dob primátora Béma, nadále nepočítáme. Chtěli bychom v této lokalitě mít příměstský park Soutok na celém tom soutoku Berounky a Vltavy. Představujeme si, že by to mělo sloužit k šetrnému zemědělství, ale také k rekreaci, protože bychom chtěli, aby Pražané nejezdili za rekreací neustále na své chaty a chalupy, aby našli v okolí hlavního města a na okrajích hlavního města dostatek prostoru pro takovou tu pěknou příměstskou rekreaci,  Chtěli bychom, aby tady byly pěší cesty, aby tady byly cyklostezky, aby tady bylo možné najít zajímavá dětská hřiště nebo sportovní hřiště. To je naše představa využití tohoto prostoru, rozhodně ne těžba.

osoba
--------------------
Jak se tedy do územního plánu jezera, který jsou tam nakreslený, dostaly?

RNDr. Jana PLAMÍNKOVÁ, radní MHMP pro životní prostředí
--------------------
To se tam dostalo kdysi dávno za dob primátora Béma, který se intenzivně Pražanům snažil prodat dlouhodobou těžbu štěrkopísku jako vznik jezer, protože, myslím si, že kdyby jim řekl na rovinu, že tam bude 30 let probíhat těžba štěrkopísku, že by asi občané namítali.

redaktorka
--------------------
Takhle to ale prošlo, občané se těšili na koupání. Projednání změny územního plánu na jezera, alias těžbu, trvalo několik let. Firma Kámen Zbraslav ale situaci okamžitě využila.

Ing. Jiří FENCL, CSc., držitel autorizace EIA
--------------------
Na levém břehu Berounky před soutokem s Vltavou firma Kámen zakoupila významné množství pozemků, samozřejmě s cílem budoucí těžby a začala si postupně získávat od Obvodního báňského úřadu všechna potřebná potvrzení tak, aby mohlo skutečně dojít k těžbě. Všechna tato správní rozhodnutí, která směřují k povolení těžby, byla vlastně získána nezákonným způsobem, protože nebyl vyřešen střet zájmů, jak uvádí platná legislativa. Uvedu několik příklad. Došlo k porušení ustanovení zákona o vodách, stavebního zákona. Zákona o střetu zájmů a zákona o předcházení ekologické újmě. Myslím si, že je dostatek důvodů pro to, aby všechna nesprávná správní rozhodnutí povolující těžbu byla revokována, čili zrušena.

redaktorka
--------------------
Požádali jsme firmu Kámen Zbraslav, mediálně známou z kauzy sesuvu na D8, rozhovor na kameru. Z ředitelství jsme dostali odpověď, že se natáčení nezúčastní. Samozřejmě, že nás zajímalo, zda těžit chtějí, proč nebyly řešeny střety zájmů a jak to bylo s legalitou báňských povolení. Odpovědi od těžařů tedy nemáme.

Ing. Zuzana VEJVODOVÁ, starostka MČ Zbraslav
--------------------
Městská část Praha-Zbraslav je sevřená řekou Berounkou a řekou Vltavou a bohužel tato velká část, která je v podstatě v poměru jedna až ku jedné celé městské části Praha-Zbraslav, je ohrožena těžbou štěrkopísků v horizontu plánované těžby cirka 30 let. Ale městská část má naprosto jinou představu o využití tohoto území, než je těžba štěrkopísků. Máme představu o tom, že budeme chránit a rozvíjet příměstskou krajinu na soutoku Vltavy a Berounky, protože to je úkol velký, na který nestačíme sami, je potřeba oslovit všechny okolní samosprávy, ale i všechny dotčené orgány státní správy a tento problém jsme posunuli i na vrcholné státní představitele. Představuju si, že získáme spojence, kteří podpoří ta využití, která si městská část představuje. To znamená, rekreační využití, sportovní využití, kulturní využití a aby se toto stalo, je potřeba zastavit tu těžbu, je potřeba odepsat zásoby štěrkopísků ze státních vyhraněných rezerv a zastavit případnou těžbu v tomto území.

Ing. Jiří FENCL, CSc., držitel autorizace EIA
--------------------
Celé toto území, které vidíte, je vlastně určeno k těžbě, což také znamená, že by byly, jak jsme již vícekrát uvedli, zlikvidovány zásoby podzemních vod. Toto území samozřejmě má svoje produkční i mimoprodukční funkce. Ty produkční funkce spočívají v tom, že se jedná o zemědělské aktivity, pěstování dřevin a podobně. Ty mimo produkční funkce, které nás teďko speciálně zajímají, spočívají v tom, že poskytuje příroda trvale, bezplatně, každoročně a mají velkou hodnotu. Jde například o protipovodňovou službu, klimatizační službu, podpora krátkého vodního cyklu, biodiverzita, produkce kyslíku, produkce živin a tak dále. Čili tento záměr těžby je celospolečensky zcela nepřijatelný, a je i v rozporu s platnou legislativou. Opět zde není řešen střet zájmů.

redaktorka
--------------------
Konflikt zájmů by měla řešit změna územního plánu. V jaké fázi je v současnosti?

Mgr. Petra KOLÍNSKÁ, radní MHMP pro územní rozvoj
--------------------
Tak ta změna je teďka ve stavu schválen zadání, to znamená, hotová by měla být, řekněme, do roku a půl, do dvou. Záleží na tom, jak se vyjádří dotčené orgány státní správy. Pro Prahu je tato změna klíčová proto, že tam připravujeme strategickou investici do příměstského parku Soutok, vychází to i z koncepce pražských břehů a pokud v průběhu projednávání změny narazíme na komplikace, Praha je připravena požádat o odpis zásob štěrkopísku, tak aby ta změna mohla být úspěšně dokončena.

redaktorka
--------------------
Pokud se projekt zdaří, mohl by být pravý břeh Berounky, alespoň na zbraslavské straně, částečně před těžbou ochráněn. Jenomže ...

Ing. Jiří FENCL, CSc., držitel autorizace EIA
--------------------
Těžbou má být ohrožen nejenom pravý břeh Berounky, jak si znovu můžeme ukázat, celé to území, které se táhne vlastně až k Černošicím, ale dokonce i levý břeh. Díváme-li se zde, tak za tímto přístavem je další velká plocha louky, kde má být vyhloubeno větší území, na kterém má být vybudován takzvaný ochranný přístav.

redaktorka
--------------------
Ten by měl údajně vznikem nové laguny ochránit lodě a loďky před povodní.

Ing. Jiří FENCL, CSc., držitel autorizace EIA
--------------------
Přičemž jak je možnost si všimnout zde u stávajícího radotínského přístavu je řada stání a prostoru pro vybudování eventuálně příslušných zařízení pro ochranný přístav, navíc dojde k poškození další zvodně a tudíž ztrátu využitelné podzemní vody vodárenské kvality. Právě v místech, kde má být vybudován nový ochranný přístav, jsou vrty, z kterých byly odebírány kontrolní vzorky podzemní vody vynikající kvality.

redaktorka
--------------------
Pan Svoboda jako terénní geolog, který se zkoumáním kvality podzemní vody zabýval celý život, využil svých znalostí a rozbor vody ze starých těžařských vrtů zajistil.

Jiří SVOBODA, promovaný geolog
--------------------
Stojíme na místě uvažovaného ochranného přístavu. V tomto prostoru jsou vrty, ze kterých jsme odebírali zkušení vzorky vody, které byly rozebrány v laboratoři aquatestů a jejich kvalita odpovídá normě pro pitnou vodu. Sám jsem se z toho při odběru napil a vidíte, stojím tady v pohodě.

redaktorka
--------------------
Jenomže na přístav se mnozí těší a proč?

Jiří SVOBODA, promovaný geolog
--------------------
Na mapě je taky vidět další ze záměrů a sice překážkovou  trať pro vodní slalomáře, která by nemohla existovat bez vzdutí vázané na uvažovaný jez. Vzdutí hladiny se zde počítá podle různých materiálů od metru padesáti až metru osmdesáti. Tento prvek by pochopitelně bez vytěžení tady toho prostoru asi těžko existoval, čili je potřeba se na to dívat komplexně a udělat všecko proto, aby se zabránilo odtěžení tak vzácného prostoru z hlediska vodohospodářského.

redaktorka
--------------------
Vzdutí řeky o jeden a půl metru nad ochranným přístavem jistě přes veškerou snahu ohrozí Radotín při povodních. Záměr na vybudování kajakářské dráhy ovšem opět poslouží těžařům.

Jiří SVOBODA, promovaný geolog
--------------------
Toto území bylo dříve chráněno druhým ochranným hygienickým pásmem, ale bylo účelově zrušeno právě proto, aby umožnilo těžařům zásah do toho prostředí.

redaktorka
--------------------
Mnozí ale tvrdí, že ta voda tady v podzemí není zas tak kvalitní, že se jedná o takzvanou freatickou vodu.

Jiří SVOBODA, promovaný geolog
--------------------
Už jsem se s tím taky setkal při různých povídáních a freatická voda je voda podzemní sice, mělká podzemní voda, ale s volnou hladinou a nekrytá ochrannou vrstvou. Čili je vystavena i vlivům vnějších povrchových. Na rozdíl tady od toho třeba, tady máme k dispozici prostor, kterej je krytej povodňovýma hlínama, které jsou nepropustné, tady je mocnost přibližně 2,5 až 3 metry. A pod tím, až jak celková mocnost jsou zvodnělé štěrkopísky mocnosti asi 12 metrů. Jak z logiky vyplývá, tím pádem tyto podzemní vody, které jsou částečně tlakové, tak nemůže ovlivnit žádný povrchový vliv, žádné srážky, žádné záplavy, protože tato krycí vrstva to neumožní. Tím pádem je zachovalá kvalita podzemní vody, která v těchto částech je nejkvalitnější už, protože probíhá samočistící schopností štěrkopísků z veliké vzdálenosti.

redaktorka
--------------------
Pokud se ale těžba v území spustí, zásoby chráněné podzemní vody se změní v jezera z územního plánu. Voda se stane povrchovou, se vším, co s tím souvisí, včetně sinic, které už v minulosti načas vyřadily vodárenskou nádrž Želivku z činnosti. Vrátí se ochrana podzemních vod do území?

RNDr. Jana PLAMÍNKOVÁ, radní MHMP pro životní prostředí
--------------------
Já se domnívám, že v současné době je každá zásoba pitné vody, podzemní pitné vody pro nás velmi vzácná, vzhledem k tomu, že teď tady na hlavním městě jako radní pro životní prostředí se snažím dát dohromady adaptační strategii na změnu klimatu, tak bych byla velmi ráda, kdyby se každá zásoba vody prostě chránila, a kdyby zůstala pro budoucí generace.

redaktorka
--------------------
Proto městská část Zbraslav spolu se spolkem Život na soutoku zaslaly v rámci boje se suchem v červenci letošního roku panu premiéru a příslušným ministrům žádost o pomoc. Co od svého kroku očekávají?

Ing. Jiří FENCL, CSc., držitel autorizace EIA
--------------------
Doufáme, že naše výzva předsedovi vlády a ministrům zabere a ministři vlády podpoří náš požadavek, aby byly odepsána zásoby štěrkopísku a byla zachována vodohospodářská funkce území, zásoby podzemní vody a rozlivová funkce celého tohoto území, které kolem dokola je tady možno vidět.

redaktorka
--------------------
Ochrání vláda zdroje podzemních vod? Nestane se vládní program na přizpůsobení České republiky změnám klimatu jenom ždímačkou na peníze pro nákladné projekty přehrad a vodu, která je přirozenou součástí krajiny ohrozíme těžbou? Zeptáme se odpovědných ministrů v některém z dalších pořadů.