Výročí upálení Jana Palacha připomene odhalení památníku
Praha slavnostně odhalí památník Jana Palacha na Alšově nábřeží. Stane se tak v den výročí upálení Jana Palacha, v sobotu 16. ledna 2016, za účasti primátorky Adriany Krnáčové, radního Jana Wolfa, velvyslance USA Andrewa H. Schapira a dalších významných osobností. Slavnostní odhalení proběhne při příležitosti 47 let od jeho sebeupálení na protest proti potlačování svobod a násilné okupaci sovětskými vojsky od jejich vpádu v srpnu 1968.
- 3 minuty čtení
- 8 fotografií
„Jsem opravdu nadšená. Téměř po šesti letech se městu podařilo umístit památník Jana Palacha, který Praze věnoval John Hejduk. S přípravami na umístění se začalo v minulém volební období. Jsem ráda, že se po dlouhé době v Praze umístí do veřejného prostoru dvě sochy s tak zásadní symbolikou pro naší historii. Pokud se památník Jana Palacha na Alšově nábřeží stane součástí veřejného prostranství a důvodem k zastavení a zamyšlení se, jistě splní svůj účel,“ okomentovala primátorka Adriana Krnáčová.
Slavnostní odhalení doprovází řada souvisejících akcí. V listopadu 2015 se konala přednáška Jamese Williamsona na Fakultě architektury ČVUT a 15. ledna 2016 proběhne přednáška Jamese Williamsona na Filozofické fakultě, kterou uvede Jan Royt. Ve vestibulu Filozofické fakulty UK se do 31. ledna 2016 koná výstava Galerie hl. m. Prahy dokumentující realizaci díla v USA a v ČR. Při odhalení památníku přečte báseň Pohřeb Jana Palacha na půdě FF UK autor David Shapiro.
„Výročím upálení Jana Palacha si připomínáme začátek éry, která není pro naši historii příliš veselá. O to významnější je si podobná výročí připomínat. Důležitost nového památníku v Praze na mě doléhá o to více, že jsem se v roce 1989 osobně účastnil takzvaného Palachova týdne na Václavském náměstí. Věřím, že památník bude nejen pro mě připomenutím událostí v roce 69 i 89,“uvedl radní pro kulturu Jan Wolf.
Poprvé bylo dílo Dům syna, dům matky realizováno v letech 1986-1990 skupinou studentů Georgia Institute of Technology v Atlantě pod vedením Jamese Williamsona. Objekty byly umístěny v hale institutu. Druhou realizaci díla John Hejduk věnoval Václavu Havlovi a československému lidu v roce 1991. Stavba byla provedena ze dřeva. Na realizaci dohlíželi James Williamson a kurátor a knižní grafik Kim Shkapich. Stavby byly z Pražského hradu po roce 2000 pro zchátralý stav odstraněny. Představené dílo je tak v pořadí třetí realizací.
Tento objekt je první plastikou od Johna Hejduka trvale umístěnou ve veřejném prostranství na světě. „Jedná se po dlouhé době o nejvýznamnější realizaci uměleckého díla národního dosahu ve veřejném prostoru města. Zároveň je realizace soch dokladem příkladného způsobu umísťování výtvarných děl do veřejného prostoru města, které bylo nedílně připravováno v úzké spolupráci s hlavním městem Prahou, městskou částí Praha 1, Galerií hlavního města Prahy a architektem celkových úprav veřejného prostoru,“ přivítal umístění památníku ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Petr Hlaváček.
Umístění objektů je dílem atelieru MCA architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové ve spolupráci s architektem Václavem Králíčkem. Koncept vychází z myšlenky situování děl na Alšově nábřeží, jež byla součástí studie Palachova náměstí architekta Václava Králíčka, která vzešla ze soutěže konané v roce 2002. Realizací byla pověřena v roce 2014 Galerie hlavního města Prahy pod vedením ředitelky Magdaleny Juříkové, kurátorkou byla Marie Foltýnová. Autorský dohled prováděl James Williamson (jako u první i druhé realizace) ve spolupráci s architektem Miroslavem Cikánem. Prováděcí dokumentaci zhotovil architektonický ateliér MCA, který navrhl i celkovou úpravu jižní části Alšova nábřeží. Stavby z nerezové oceli (Dům syna) a z cortenu (Dům matky) vyrobila firma KRUNTORÁD metal design z Chotěboře.