Výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu

Výstavní a komunikační projekt, který pořádá autorský tým z chystaného Památníku ticha, prožitkovou formou přiblíží komunikační a mediální pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989, a to nejen samotného 17. listopadu. Poukáže především na datum 25. listopadu, kdy došlo k pádu cenzury, a mladším ročníkům tak přiblíží, jak se „dělala revoluce“ bez internetu a sociálních sítí.

Součástí výstavy bude i představení cyklu archivních fotografií Jaroslava Krejčího zachycujících dění listopadových dní roku 1989 skrze tehdejší osobnosti politického a protikomunistického dění, jako jsou například Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl, ale také herců a studentů, kteří putovali republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala. Fotograf během krátkého období zachytil několik tisíc obrazů na negativy, které později prošly povodněmi, díky čemuž získaly jedinečnou patinu.

Doprovodný program nabídne diskuse a workshopy na téma proměny pohledu na hrdinství od ideologizovaných symbolů režimu k autentickým příběhům dvacátého století.

Chybět nebudou dílny a besedy s významnými osobnostmi mediálního světa jak z doby před třiceti lety, tak ze současnosti jako je Petr Pithart, Karel Hvížďala, Ivo Mathé, Michal Žantovský, Jan Urban a další.

Projekt zahrne i vzdělávací program pro školy vytvořený v koordinaci s Festivalem svobody a aktivitami neziskové organizace Post Bellum.

Výstava Komunikace 89 mladším generacím například ukáže, jak se šířily informace v dobách, kdy neexistovaly sociální sítě, internet či mobilní telefony.

Všem návštěvníkům pak nabídne návrat do časů za soumraku totalitního režimu, kdy o proměnách země rozhodovalo množství lidí na ulicích a kdy o velikosti pouličních manifestací rozhodovala pouze schopnost šíření informací o prorežimními médii utajovaných událostech.

„Výstavou chceme upozornit na symbolický počátek otevřené komunikace, na faktickou revoluci listopadového převratu, jíž je návrat k vlastní identitě a svobodě slova,“ říká organizátor výstavy Pavel Štingl. „Jen díky individuálnímu rozhodnutí tři čtvrtě milionu občanů a jejich veřejně projevené vůli se totiž 25. listopadu 1989 uskutečnila největší národní manifestace dvacátého století, přímým přenosem Československé televize se rozšířila do celé republiky, a tak padla cenzura normalizace,“ dodává Štingl.

Výstava podle organizátorů tak přiblíží dobu, která neznala sociální sítě a kdy ideologizované „pravdy“ k masám putovaly dobře kontrolovanými masmédii. „Základním posláním projektu Komunikace 89 je vytvořit vzdělávací prostor pro rodiny, školy, zájmové skupiny a návštěvníky všech generací, který připomene, jak se informace o převratných okamžicích šířily,“ upřesňuje Štingl. „Chceme ukázat, jak probíhala komunikace v době, kdy hlavní argumenty bylo třeba obhájit přímým dialogem, osobním kontaktem, veřejnou diskusí. Bez internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí,“ dodává.