06282004-rozhovor-Radovan Šteiner, radní hl. m. Prahy-MF DNES-Radní Šteiner chce více peněz na metro

Mladá fronta DNES | 28.6.2004 | rubrika: Praha | strana: 3 | autor: JAN

ZIEGLER

Rozhovor

Provoz i vlaky lehkého metra by byly finančně výhodné

Praha - Pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner je příznivcem výstavby lehkého metra na trase D, která se má stavět po roce 2008. Město by na ní mohlo výrazně ušetřit. Zároveň také kritizuje stát, že dává na metro málo peněz.

* Jak bude pokračovat výstavba metra po roce 2008, tedy po dokončení celé trasy C až do Letňan?

Ještě před tímto rokem budeme mít radostnou událost. Někdy v druhé polovině příštího roku otevřeme stanici metra Depo Hostivař na trase A, která sem bude prodloužena ze současné konečné ze Skalky.
Další prioritou města je trasa D, jejíž první úsek by měl vést z náměstí Míru do Nových Dvorů. Zatím územní plán počítá s klasickým metrem, ve stanici Pankrác by měla být spojka na trasu C, po které by najížděly vlaky z depa v Kačerově. Postaveno by mělo být v letech 2008 až 2012, čtyři roky výstavby je obvyklá doba.

* V případě trasy D se však možná chystá novinka, co to bude?

Uvažujeme o výstavbě lehkého metra, které by bylo daleko levnější než to klasické.

* Je to reálné? A jak by lehké metro mělo vypadat?

Lehké metro bude mít několik výhod. Mělo by být levnější o třetinu. Méně by měl stát i jeho provoz a levnější jsou také jeho vlaky. Dále umožňuje snadněji kopírovat terén, což znamená, že jeho stanice by nemusely být tak hluboko pod zemí. To by v případě této oblasti, kde bude klesat z náměstí Míru do Nuselského údolí a pak prudce stoupat do kopce na Pankrác, bylo výhodné. A jde o to, že při maximálně možném stoupání čtyřiceti promile by stanice musely být hodně hluboko v terénu. Takže by třeba byly hlouběji než Kobylisy.

* Stanice metra by tedy neměly být moc hluboké?

Ano, protože lidem to vadí. Proto mají cestující třeba rádi trasu C a okrajové stanice na trase B, které nejsou moc hluboko pod zemí.

* Jaké další výhody by přineslo odlehčené metro?

Metro by mohlo jezdit bez strojvedoucích. Tak jak je tomu na jedné lince v Paříži. Provoz by tak mohl řídit dispečer pomocí počítače, který by tak mohl i snadněji a rychleji přesouvat soupravy do míst, kam zrovna potřebuje. Nebyl by tedy závislý na počtu strojvedoucích, kteří jsou zrovna v práci.

* Kdo zaplatí výstavbu dalších tras metra, která je velmi drahá?

My se domníváme, že by měl stát přispívat na stavbu metra daleko víc než dosud. Například na prodloužení trasy C z holešovického nádraží do Ládví dal dvě miliardy korun, což je asi čtvrtina všech nákladů, a to je málo. My chceme, aby stát platil stavbu pražského metra alespoň z padesáti procent, tak jak je zvykem v jiných zemích Evropské unie.

* Dával dříve stát víc peněz?

Ještě trasu B mezi Novými Butovicemi a Zličínem, která byla dokončena v roce 1994, zaplatil stát z více než padesáti procent, ale později se jeho příspěvek stále snižoval. Na další pokračování trasy B mezi Českomoravskou a Černým Mostem už státní dotace klesly pod padesát procent a dále se snižovaly. A to je skutečně situace nevídaná.

* Jak je to v jiných zemích

Stát přispívá na metro daleko víc než u nás. Například v Nizozemsku hradí stát Amsterodamu devadesát procent všech nákladů na stavbu metra. V Německu platí spolková vláda Norimberku nové metro z poloviny, pětadvaceti procenty přispívá zemská bavorská vláda a město hradí jenom čtvrtinu nákladů. A dokonce i v Maďarsku se vláda zavázala postavit v Budapešti další linku metra jenom ze státního rozpočtu.

* Co říkáte názorům, že Praha je bohatá a zaplatí si metro sama?

To je demagogie, protože metro je důležitá dopravní stavba, a to nejenom pro hlavní město.

DOPRAVA. Radní pro dopravu Radovan Šteiner je příznivcem výstavby lehkého metra na trase D.
FOTO: MAFA - MARTIN MRÁZ