Zápis ze zasedání místopisné komise, ze dne 16.6.2005

1.

V rozpravě před zahájením schůzky bylo konstatováno, že návrh na pojmenování některé ulice podle obce Zásada je velmi dobře připraven a navrhovateli je namístě poděkovat. K podobě budoucího názvu paní PhDr. Knappová sděluje, že bude znít Zásadská.

2.

Paní PhDr. Odarčenková zahájila setkání informací o pojmenování nových ulic (tisk 9123) jako např. Adamova, Vodácká, Andersenova a dalších.

3.

Komise bere na vědomí  a schvaluje zápis z minulé schůzky.

4.

Komise se znovu vrací k návrhu na pojmenování některé pražské ulice podle obce Zásada s tím, že tohoto pojmenování bude možno v blízké budoucnosti použít v lokalitě, kde se nacházejí názvy motivované obcemi z podhůří Jizerských hor.

5.

K návrhu městské části Praha 5 učinila komise tyto závěry: Bude nutno prodloužit ulici Wassermannovu. Dále bude prodloužena Werichova. Ulice mezi objekty KII a KIII bude pojmenována po nedávno zesnulé herečce Stelle Zázvorkové. Diskuse o tvaru názvu byla zakončena shodou všech přítomných na tom, že název bude znít Zázvorkové. Nutno zjistit, kam budou směřovat vchody objektu KI.

6.

Ing. Peterka upozorňuje, že je nutno v nejkratší době vyřešit pojmenování ulic v lokalitě Malešická – Rektorská, a to z toho důvodu, že první obytné objekty jsou již zcela hotové a občané nutně potřebují trvalé adresy. Městská část Praha 10 zůstala nečinná a názvy musí tedy navrhnout komise. Ing. Peterka navrhuje, aby páteřní ulice celé budoucí zástavby vycházela již z Malešické a aby byla jejím názvem přejmenována jižní část Rektorské. Pro páteřní ulici navrhuje název Univerzitní. Komise návrh schvaluje. Pro další ulici vycházející západním směrem z křižovatky budoucí Univerzitní a Rektorské navrhuje PhDr. Odarčenková název Akademická. Návrh je přijat.

7.

Ing. Šíma předložil návrh, aby na území městské části Praha – Kolovraty v lokalitě U Donáta, kde vzniká šest nových ulic, bylo použito názvů, které by připomínaly významné osobnosti z oblasti historie dopravních prostředků. Navrhuje, aby byla připomenuta dvojice Laurin a Klement (rozvoj automobilismu), dále aby byli připomenuti autoři prvního smysluplného návrhu pražského metra z roku 1926 Belada a List. Dále František Kardaus, autor návrhu karoserie automobilu Tatra 603 a Ing. Vojtěch Kryšpín, konstruktér lokomotiv. Komise návrh podporuje a ukládá Ing. Peterkovi, aby s návrhem seznámil městskou část Praha – Kolovraty. Paní PhDr Knappová upozorňuje, že vhodným názvem by byla Škodova. Paní PhDr. Odarčenková doporučuje otevřít nové téma pro výběr názvů veřejných prostranství na území Prahy a to významní tvůrci dopravních staveb.

8.

Návrhy pana Tietzeho na přejmenování Rozvadovské spojky na Norimberskou  a Liberecké na Drážďanskou bere komise na vědomí a po krátké diskusi se shoduje na nevyslovení podpory těmto návrhům.

9.

Ing. Peterka informuje komisi o vzniku nové ulice na území městské části Praha – Nebušice. Komise po krátké diskusi navrhuje řešit novou orientační situaci na křižovatce ulic Pod Hláskem a Spojové prodloužením ulice Spojové.

10.

Na základě podnětu Úřadu městké části Praha 13 projednala místopisná komise návrh na pojmenování dosud nepojmenované ulice v k.ú Třebonice. Jedná se o krátkou ulici vycházející z další nepojmenovaní komunikace, která probíhá podél Novořeporyjské. Komise se domnívá, že by měla být pojmenována i tato komunikace vycházející z Třebonic a dále vedoucí podél Novořeporyjské, podchází tuto komunikaci a opouští území Prahy směrem k Jinočanům. Komise pro tuto komunikaci navrhuje název Mirešická a krátkou slepou ulici, která z ní odbočuje k východu a byla předmětem podnětu, navrhuje pojmenovat Dvoudomí.

11.

Ing. Peterka informuje o jednání s městskou částí Praha – Kunratice. Tato městská část souhlasí s použitím názvů Herrova, Dolnomlýnská, Šťastného a Sechterova v lokalitě Na Lhotech a bere na vědomí, že východní část Ekonomické bude dle návrhu městské části přejmenována na Chemickou.

12.

Pan Bárta podává návrh, aby při pojmenování některého veřejného prostranství na území Prahy byla připomenuta osobnost a dílo architekta Jana Letzlera spojovaného dnes v povědomí veřejnosti s architektonickou tvorbou v lázních Mšeno a s šířením české architektury a kultury vůbec v Japonsku. Je autorem průmyslového paláce v centru Hirošimi, jehož konstrukce odolala atomovému výbuchu a který je symbolem boje za atomové odzbrojení.