Zdeněk Hřib: Třetí kolej železničního mostu na Výtoni je neoddiskutovatelná, bez ní se do budoucnosti neobejdeme

Předání agendy proběhlo v klidu, na rozdíl od doby před čtyřmi lety, kdy nebylo moc co předávat, říká v exkluzívním rozhovoru pro PrahaIN.cz nový pražský radní pro dopravu a bývalý primátor.

Ještě nedávno jsem Zdeňka Hřiba při rozhovorech a setkáních oslovoval „pane primátore”. Dnes již radní pro dopravu má za sebou dvojí předávání agendy – té své primátorské Bohuslavu Svobodovi a opačným směrem pak přebíral jednu agendu dopravní, jedná se o jednu z nejkritičtějších pražských agend. Doprava je téma, na kterém se spolehlivě dokážou pohádat i spojenci. Natož pak političtí oponenti a úplně nejhůř bývalí spojenci a současní oponenti. Při volebním zastupitelstvu si totiž Praha Sobě opravdu nebrala servítky a do Pirátů, kteří krátce předtím vystoupili z Aliance stability s Prahou Sobě, pálila ostrými. Mimo objektivy kamer a zraky veřejnosti ovšem převládla racionalita: „Ani v gesci dopravy, kterou jsem přebíral po Adamu Scheinherrovi, ani u Výstaviště, které přebíral Adam Zábranský, nebyl při přebírání žádný problém,“ říká Zdeněk Hřib a nepředpokládá ani velké problémy v budoucnosti: „S Prahou Sobě máme konstruktivní diskuzi a věřím tomu, že u rozjetých projektů nebude problémem se věcně dohodnout. Příkladem může být třeba předání rekonstrukce Průmyslového paláce, kde Pavel Vyhnánek nabídl Adamovi Zábranskému, že se na něj může kdykoliv obrátit. Je to obrovský rozdíl oproti době před čtyřmi lety, když jsme tehdy nastoupili, nebylo moc co předávat, protože žádné věci neběžely. Byla tady spadlá Trojská lávka, spousta mostů v havarijním stavu a nikde nebylo na stole žádné stavební povolení, podle kterého by se dalo začít okamžitě stavět.“

Jste vystudovaný lékař, následně projektový manažer a programátor, pak jste se stal primátorem a teď máte na starosti dopravu.

Čtyři roky jsem se z pozice primátora věnoval i dopravě. Je to oblast, která je na prvních místech v žebříčcích témat, která Pražany zajímají. Pravidelně jsem se účastnil schůzek na ministerstvu dopravy, kde se řešily velké infrastrukturní projekty se státními investicemi, které probíhají ve městě nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Doprava pro mě opravdu není nic nového. A rozhodně si na dopravu nejdu odpočinout. Investujeme teď nejvíc od roku 2015, čili od ukončení Blanky. Chceme využívat data a moderní technologie při řízení dopravy. Musíme zvýšit transparentnost dopravního podniku. Na rozdíl od předchozího volebního období se už nemusím tolik věnovat oblasti bezpečnosti, o to víc času budu mít na dopravu.

Vy jste řekl v jednom z rozhovorů, že roli náměstka berete jako příležitost, jak dotáhnout věci do konce. Byl jste primátorem, teď jste náměstkem pro dopravu. Které věci máte na mysli, co budou vaše priority v následujících čtyřech letech?

Tramvajový okruh. To je záležitost, která přináší největší benefit v poměru cena/výkon. Pokračování stavby metra D. A zkvalitňování MHD. Prioritizaci hromadné dopravy máme i v koaliční smlouvě, takže budeme muset přesvědčit lidi, aby přesedli do hromadné dopravy. Ideálem je samozřejmě tzv. patnáctiminutové město, kdy si lidé mohou všechno důležité vyřídit do 15 minut od místa bydliště, a tím by se snížila výrazně poptávka po dopravě. Já například bydlím na Jižním Městě, kde něco jako náměstí nebo lokální centrum velmi chybí. Ta městská část nefunguje jako samostatný celek, což právě přesně poptávku po dopravě vytváří. Když chcete k lékaři a nemáte ho v docházkové vzdálenosti, nějak se tam dostat musíte. A klíčem pro dopravu zůstává samozřejmě MHD.

A co se týče toho dotahování do konce, pak u tramvajového okruhu má prioritu jižní tangenta, to je vlastně pokračování tramvajové trati od Dvoreckého mostu směrem na Budějovickou a potom dál přes Michli do Vršovic. Rozvíjet budeme také silniční přípravu, ale tam je samozřejmě kritickým bodem výkup pozemků. Například Hostivařská spojka, obchvat Dolních Měcholup, tam bude určujícím parametrem ochota vlastníků pozemky prodat. A tady se dostáváme do problémů, legislativa nám nedává do rukou takové možnosti, jako má stát při stavbě dálnic nebo státních železnice, kde je možno využívat předběžnou držbu nebo mezitímní rozhodnutí, a pak je ten proces mnohem rychlejší. My tu možnost nemáme a bylo by dobré, kdyby to do legislativy přibylo, protože potom by bylo možné rozvíjet silniční síť mnohem rychleji.

V současné době se dokončuje novela stavebního zákona. Mohla by tyto problémy napravit?

No budování patnáctiminutového města nevisí jenom na novele stavebního zákona. Ale je pravda, že my požadujeme, aby se do nového stavebního zákona dostaly větší pravomoci obcí, včetně územního plánování. Stavební zákon není navíc jen pro Prahu, ovlivňuje všechny samosprávy, kterých máme několik tisíc. Připomínky, které jsme měli, byly částečně zapracované už na úrovní ministerstva, částečně je to řešeno v rámci pozměňovacího návrhu ve sněmovně. Zbylé námitky by se měly řešit v rámci navazující novely stavebního zákona, která by měla přinést více pravomocí právě obcím.

V plánech Ministerstva pro místní rozvoj bylo zkrátit platnost stávajících územních plánů k roku 2025, naopak samosprávy požadovaly vrátit platnost k roku 2028, protože by mohlo dojít k obřím škodám u už rozběhlých projektů, které by se tím mohly dostat na začátek. Podařilo se toto vyjednat?

Žiju v tom, že ano! Na prezentaci Petra Hlaváčka k dalšímu postupu v rámci příprav postupu k metropolitnímu plánu se určitě nepracovalo s datem 2025. Tohle byla, myslím, právě jedna z věcí, kterou se podařilo dořešit k diskuzi. 80 až 90 procent připomínek Prahy bylo zohledněno.

A jak to bude s pražskými stavebními předpisy? Budou se rušit a nahrazovat novými, nebo zůstanou v platnosti ty, které platí nyní?

 

Ano, zůstanou. Změní se ale jejich povaha. Budeme měnit jen to, co se bude lišit od celostátu.

Rozumím tomu správně, že stávající nejdříve přestanou platit, a pak se začnou řešit ty odchylky?

Tohle se bude právě řešit v novele. Je otázka, jestli lze zákonem zneplatnit městskou vyhlášku, protože právo na samosprávu je dáno ústavou. To je právní problém, který bych rád nechal odborníkům. Pro nás je důležité, aby pražské stavební předpisy zůstaly zachovány a budeme happy, když si budeme moct vlastně jenom upravovat ty věci, které nás zajímají. A ne to dávat jako celý předpis, který řeší i ty věci, které zřejmě mají být všude stejné. Problém vládního návrhu byl v tom, že se nedořešilo přesně, co se stane ode dne X, kdy se změní celý koncept, že se upravuje jenom to, co by se mělo měnit a jak to bude s platností předchozích předpisů. Ono se to nezmění navíc ze dne na den, celý ten proces nějakou dobu trvá.

Teď budu citovat z dokumentu, který popisuje pirátské priority v Praze: „Podporujeme, aby byly všechny úseky železnice z Prahy na letiště v Ruzyni co nejdříve dokončené. Stejně tak podpoříme dostavbu Vyšehradského mostu…“ Jakou roli má hrát v Praze vlaková přeprava?

Rozhodně vysokou. Máme v koaliční smlouvě jasný závazek, že budeme v Praze využívat kapacitní kolejová spojení. Je to priorita, která se vztahuje nejen na tramvaje a metro, ale pochopitelně také na příměstské železnice. Co se Vyšehradského mostu týče, ten vlastní Správa železnic. Město vlastní jen ty lávky pro pěší, do toho jsme investovali asi 40 milionů v momentě, kdy nám Správa železnic řekla, že plánuje ten most opravovat. A co se týče stavu zbylých konstrukcí, tak to se musíte zeptat někde jinde. Pan ministr Kupka konstatoval, že péče o most v uplynulých letech nebyla ideální, když to řeknu takto diplomaticky. No a podle toho to prostě vypadá. Co je ale pro Prahu zásadní, aby v tom místě skutečně přibyla třetí kolej. Bez té se nám rostoucí Praha neobejde. V nejbližší době by měly být zveřejněny výsledky odborného kolokvia, které doporučí, jak postupovat při jeho obměně. Stanovisko stávající politické reprezentace hlavního města zatím není definováno, my čekáme na výsledek technického kolokvia. Já předpokládám, že na březnovém zastupitelství hlavního města zazní konsenzuální názor.

Podle informací Správy železnic, které mám, tak v současné době má ten most kapacitu asi 330 vlaků denně, sníženou díky tomu, že byl přeřazen z bezpečnostní třídy C3 do třídy C4, na pouhých 250 vlaků denně, které mohou jezdit maximálně 30 km/h, ale do roku 2035 to má být až 500 vlaků denně. „O budoucnosti železničního mostu přes Vltavu mezi pražským Podskalím a Smíchovem by se mělo rozhodnout do konce letošního roku” řekl ministr dopravy Martin Kupka. Ti, co chtějí stavět most nový i ti, co chtějí rekonstruovat, ale tvrdí svorně, že je potřeba rozhodnout co nejdříve. Je rozhodování po dobu dalších 10 měsíců adekvátní? Není to moc?

Ano, to rozhodnutí bude muset padnout co nejdříve, ale to rozhodnutí bude Správy železnic, protože ti jsou vlastníky mostu. A ano, most je v tuhle chvíli přetěžován, což ukazuje nezbytnost třetí koleje. Ta se mimo jiné dá přidat různými způsoby, navíc do budoucna by měly přibýt další dvě koleje pod zemí, to je metro S. Ale třetí kolej na povrchu je neoddiskutovatelná, bez ní se do budoucna neobejdeme. To nám potvrzují všechny dopravní modely, které máme. Tak jak se na přelomu 19. a 20. století staly z jedné koleje dvě, tak teď se ze dvou musí stát tři. Jinak doprava v Praze fungovat nemůže.

A na závěr jednu otázku na odlehčení. Letos se uskuteční již čtvrtý ročník festivalu ComicCon. Vy jste nadšený fanoušek žánru, loni jste tam byl v převleku Iron Mana, jako Iron Hřib. Jaký kostým budete mít letos?

Stoprocentně se zúčastním! A moc se těším. Kostým připravuju, ale co to bude, to si prozatím nechám pro sebe.