Plánování sociálních služeb

Hlavní město Praha (dále jen „HMP“) plánuje rozvoj sociálních služeb jako výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb.

Při procesech plánování HMP vychází ze spolupráce s městskými částmi, které, dle zákona č. 108/2006 Sb.,:

  1. zjišťují potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území
  2. zajišťují dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území
  3. spolupracují s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou
  4. mohou zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby
  5. spolupracují s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na zemí obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích

 

Dle zákona č. 108/2006 Sb. při procesech plánování HMP:

  1. zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území
  2. zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území
  3. spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou
  4. zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným a k údajům uvedeným v registru poskytovatelů sociálních služeb
  5. sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány
  6. informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb
  7. zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb

 

Více na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

20. října 2020
20. října 2020