Charakteristika území:
Přírodní památka Bílá skála zahrnuje jižně orientovaná skalnatá čela dvou ostrohů na nárazovém břehu Vltavy v holešovickém meandru. Západnější ostroh je vlastní Bílá skála, východnější je ostroh Koráb.
Tento výrazný krajinotvorný prvek s charakteristickým skalním defilé vltavského svahu je významný zejména z hlediska geologického a paleontologického. Bílá skála představuje souvislý profil prvohorních ordovických hornin od vysokých poloh dobrotivského až po libeňské souvrství (jsou to břidlice, křemence, pískovce a jílovce), místy jsou rozsáhlé výchozy vrstev. Byl zde určen stratotyp libeňského souvrství, které je oblastní jednotkou českého ordoviku
Území bylo v minulosti narušeno lomy a stavbou železnice, dosud se zde však nacházejí hojné zbytky původní, zvláště teplomilné vegetace, zastoupené travinnými společenstvy kyselé skalní stepi. Relativně nejlépe jsou zachovaná společenstva teplomilné doubravy, ale lesní porosty byly většinou uměle vysazené a nejsou zde patrně déle než 150 let. Žijí tu i některé teplomilné druhy hmyzu a plžů, z plazů ještěrka obecná a slepýš křehký, hnízdí tady ptáci křovin jako např. budníček větší i menší, pěnice černohlavá a pokřovní, zastoupeny jsou i menší druhy savců.
|
