PP Branické skály

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1968 Sb. NVP

Katastrální území: Braník (Praha 4)

Rozloha: 9,10 ha

Důvod ochrany: Geologický profil svrchním silurem a spodním devonem. Zachování teplomilných společenstev rostlin.

Charakteristika území: 

Přírodní památka Branické skály se skládá ze dvou samostatných částí - z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality Školní vrch. Obě části od sebe odděluje Stará cesta.

Branická skála, opředená pověstmi o skrytém pokladu a dávném hradu, je jedním z nejvýchodnějších výběžků vápenců Českého krasu. Tvoří výraznou krajinnou dominantu vltavského údolí. Historie těžby vápence v těchto místech sahá nejméně do poloviny 18. století. V několika vápenkách, které postupně vznikly u paty lomu, se z něj pálilo proslulé “pražské staroměstské vápno”. Dnes je lomová stěna významným odkryvem devonských vápenců (dvoreckoprokopské vrstvy).

Méně nápadný, avšak z přírodovědného hlediska ještě významnější, je sousední Školní vrch. Na západním úbočí nedaleko vrcholu vystupuje mohutná vrstva vápenců, bohatých na nálezy hlavonožců. Jejich styk s nadložními břidlicemi slouží jako mezinárodní stratotyp - tedy mezinárodně uznané vzorové území, podle kterého lze kdekoliv na světě ověřovat hranici mezi silurskými stupni ludlow a přídol. Při cestě severně od kostela sv. Prokopa se nachází lom, v němž se těžil silurský bazalt (hornina sopečného původu).

Branické skály jsou proslulým nalezištěm zkamenělin. Pravděpodobně právě odtud pochází i vůbec první popis zkamenělin z našeho území z roku 1770. V 19. století tu hojně sbíral Joachim Barrande a po něm další paleontologové.

Z botanického hlediska stojí za pozornost fragmenty teplomilné (xerotermní) skalní vegetace s kavyly a bělozářkou liliovitou na Školním vrchu, zajímavý je i hojný výskyt dřínu na Branické skále.

Prosíme, nevstupujte na hranu Branické skály. Předně Vám hrozí pád a dále sešlapáváte vzácné teplomilné květiny. Stejně tak na Školním vrchu pohyb mimo cestu zvyšuje nežádoucí erozi a likviduje vzácné teplomilné rostlinné společenstvo. 

Kavyl Ivanův a bělozářka liliová	Saranče modrokřídlá	Branický lom

Foto: Stanislav Vopava a Jiří Rom