Informační systém o životním prostředí v Praze, Informační systém o území hl. m. Prahy

Práce s informacemi a jejich poskytování je jedním z důležitých nástrojů ochrany prostředí a to v několika úrovních. Odborníci a vedení města využívají informace při zpracování kvalifikovaných podkladů pro hodnocení stavu a vývoje životního prostředí, rozhodování o území a investičních akcích, posuzování dopadů na prostředí apod. Úřady provozují informační systémy k agendám a evidencím, jimiž jsou ze zákona pověřeny. Informování veřejnosti je pak v zájmu politiky otevřenosti a vstřícnosti, lepší orientaci v úředních postupech při řešení životních situací, stejně jako v zájmu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. (informační text je zpracován na podkladě ročenky Praha životní prostředí 2012 se zahrnutím aktuálních informací z roku 2013 a začátku roku 2014).

Základní schéma navrhovaného pojetí systému IOŽIP (podle koncepce z roku 2009)


Problematika životního prostředí je velmi rozsáhlá a zpracováním potřebných informací se zabývá velké množství úřadů, institucí, odborných i nevládních organizací. Přestože i v dnešní době internetu nelze podceňovat klasické způsoby zpracování a prezentace informací (tištěné, odborné semináře, video apod.), je pochopitelné úsilí o využití webových stránek či dalších elektronických komunikačních nástrojů, za jejichž výstupy stojí mnohdy rozsáhlé informační systémy. V následujícím textu je stručná informace o vybraných informačních systémech realizovaných hl. m. Prahou v oblasti životního prostředí a péče o území.

[ INFORMAČNÍ SYSTÉM O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V PRAZE (IOŽIP) | INFORMAČNÍ SYSTÉM O ÚZEMÍ HL. M. PRAHY (ISU) ]

zdeINFORMAČNÍ SYSTÉM O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V PRAZE (IOŽIP)

Hlavní město Praha má dlouholetou tradici v oblasti soustřeďování, zpracování a poskytování informací o životním prostředí. Informační systém o životním prostředí v Praze (IOŽIP) soustřeďuje a zpracovává údaje o vybraných složkách životního prostředí. Cílem systému IOŽIP je:

  • shromažďování a zpracování dat o stavu jednotlivých faktorů ŽP v Praze pořizovaných různými organizacemi;
  • hodnocení rozsahu dostupných dat a iniciace pořizování údajů, pro něž neexistují jiné zdroje;
  • poskytování informací orgánům městské správy, odborníkům a veřejnosti.

 

Počátky tvorby Informačního systému o životním prostředí v Praze spadají do poloviny 80. let, kdy byl vyvíjen jako jeden z tématických okruhů Městského informačního systému. Z té doby pochází zavedená zkratka IOŽIP,počátky systematického sledování vybraných složek životního prostředí a přejímání údajů, které tvoří základ datového fondu systému.

Za dobu svého trvání systém prošel některými organizačními a technologickými změnami. Od roku 2008 se na jeho zajištění společně podílejí Institur plánování a rozvoje hl. m. Prahy (dříve Útvar rozvoje hl. m. Prahy), Odbor informatiky MHMP a Odbor ochrany prostředí MHMP (dříve Odbor městskézeleně a odpadového hospodářství /Odbor rozvoje veřejného prostoru MHMP/ v součinnosti s Odborem životního prostředí MHMP).

Informační systém o životním prostředí v Praze (IOŽIP) je řešen na základě schématu zahrnujícího aktivity na zajištění a zpracování vstupních dat a tvorbu a poskytování výstupů. Hlavními informačními výstupy vytvářenými a provozovanými v rámci systému IOŽIP jsou v současnosti ročenka Praha životní prostředí s CD-ROM a sada různých webových aplikací Portál ŽP, Atlas ŽP aj.

Nová koncepce IOŽIP (2009) a její postupná realizace

V roce 2009 byla zpracována nová koncepce dalšího rozvoje systému. Důvody byly následující: rozvoj informačního obsahu, potřeba vyhovět potřebám různých cílových skupin uživatelů, zlepšit přehlednost a dostupnost informací integrací dílčích výstupů, reagovat na vývoj technologií, zohlednit nové trendy v oblasti zpracování a prezentace celoměstsky významných dat (centrální datová základna, mapové služby, Portál hl. m. Prahy (podrobné informace ke koncepci).
Hlavním dílčím cílem naplnění koncepce bylo zprovoznění nového Portálu životního prostředí hl. m. Prahy s rozsáhlou mírou integrace informací z modernizovaného Atlasu životního prostředí a z oblasti monitoringu vybraných složek životního prostředí (inovovaná aplikace PREMIS).

Základní schéma navrhovaného pojetí systému IOŽIP (podle koncepce z roku 2009):

Základní schéma navrhovaného pojetí Základní schéma systému IOŽIP (podle koncepce z roku 2009)

 

Hlavní informační výstupy systému IOŽIP, rekapitulace

  • Nejznámějším publikačním výstupem ze systému se stala ročenka Praha životní prostředí vydávaná tiskem pravidelně od roku 1989, později i v anglické verzi a v elektronické formě (zveřejněno na webových stránkách a na CD/DVD). V roce 2000 byla rozšířena struktura ročenky a rozsah zpracovávaných informací s respektováním schématu vliv-stav-odezva. Pro zpracování publikace za rok 2008 byly na základě nové koncepce systému IOŽIP přijaty další dílčí úpravy členění informací a byla doplněna nová témata (i pro zpracování této ročenky 2009). Spolu s ročenkou je vytvářen propagační leták (miniročenka). Od roku 2008 je detailní ročenka zpracovávána pouze v elektronické verzi (PDF) v češtině. Tiskem je vydávána zestručněná dvojjazyčná verze a přílohou tištěné ročenky je CD s celou sadou informačních výstupů (detailní CZ, stručná CZ + EN, leták CZ + EN).

  • Od roku 1997 bylo vydáno sedm CD/DVD Praha životní prostředí, které v každém vydání obsahují poslední ročenky, Atlas životního prostředí, Statistickou ročenku Numeri Pragenses (ČSÚ), případně další specializované publikace k problematice ovzduší (REZZO, ATEM), ochrany přírody (Vegetační mapa, Ptáci, Motýli, Chráněná území), hlukové mapy Prahy, Datové a informační zdroje (ÚEP) aj. DVD Praha životní prostředí 7 bylo vydáno v roce 2008.

  • Rozvoj systému je veden snahou o přizpůsobení vývoji informačních technologií včetně GIS a Internetu. Na webových stránkách města byla již v 90. letech minulého století prezentována sada ročenek, později byly vytvořeny tematické informační výstupy na internetu.

  • Od roku 2002 do června 2044 byl v provozu internetový server ENVIS – Informační servis o životním prostředí v Praze https://envis.praha.eu, který se snažil integrovat do té doby odděleně řešené aplikace pro poskytování informací o životním prostředí v Praze (faktografie z ročenek, informace z odborů MHMP, mapy, databáze, monitoring ovzduší, aktuality, odkazy aj.). V roce 2009 a 2010 byla v rámci stránek ENVIS připravena řada tematických dílčích stránek, např. Po Praze podél potoků, Pražské studánky, Pražská příroda známá, neznámá aj., věnovaných pražské přírodě a jejímu rekreačnímu využití. Server ENVIS byl v červenci roku 2014 nahrazen Portálem ŽP v Praze.

  • Dalším výstupem na internetu je Atlas životního prostředí v Praze (http://www.geoportalpraha.cz/cs/atlas-zivotniho-prostredi , archiv /starší mapy/: www.premis.cz/atlaszp), obsahující množství map s připojenými údaji z databází, zpracovaný jako interaktivní aplikace GIS. Atlas ŽP byl zveřejněn na webu již v roce 1999 a záhy získal uznání odborné veřejnosti. Od roku 2010 probíhala postupná příprava Mapového portálu ŽP coby nástupce Atlasu ŽP. Zprovoznění pilotní verze Mapového portálu ŽP pro veřejnost proběhlo v létě 2013, následně probíhá postupné rozšiřování aplikace o další mapy.

  • Systém IOŽIP je dnes pojímán jako širší soubor aktivit navazující na další projekty v oblasti informatiky o životním prostředí. V rámci specifického projektu vznikly webové stránky PREMIS – Pražský ekologický monitorovací a informační systém (www.premis.cz), které od konce 90. let poskytovaly operativní údaje o kvalitě ovzduší, hydrologických poměrech a meteorologických podmínkách i další informace (upozornění, výstrahy), převážně ve vazbě na systémy ČHMÚ.
    Od začátku roku 2014 probíhá postupná integrace vybraných částí systému PREMIS do nového Portálu ŽP.

  • Systém IOŽIP se neobejde ani bez výstupů dalších specifických projektů zaměřených na modelování složek ŽP (ovzduší, hluk) a inventarizaci potřebných vstupních údajů. Například hodnocení kvality ovzduší s využitím modelových výpočtů (ATEM), aktualizace a správa údajů o zdrojích znečišťování ovzduší (REZZO), zpracování výpočtové Hlukové mapy apod. Mezi těmito projekty jsou datové i technologické vazby, výstupy jsou pak prezentovány v ročence i v Atlasu životního prostředí.

  • Další faktografické informace přinášejí webové stránky vytvořené v rámci projektu ENVIS4 – Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy http://envis4.praha.eu).
    Projekt ENVIS4 byl realizován v roce 2008 odborem informatiky MHMP s využitím dotace ze strukturálních fondů EU v rámci programu JPD2 (Jednotný programový dokument pro Cíl 2).
    Projekt se zabýval informacemi o čtyřech složkách prostředí: Ovzduší, Hluk, Krajina a Zeleň, a to v dosud chybějícím územním detailu. Informace jsou zpracovány s ohledem na podmínky programu JPD2 pouze pro třetinu území hl. m. Prahy (24 MČ, převážně severovýchodní část). Byly využity nástroje modelování (ovzduší, hluk), průzkumy v terénu i data z evidencí MHMP. Projekt umožnil zpracovat výstupy zaměřené pouze na území jednotlivých městských částí, které pak mohou být zařazeny na webové stránky těchto MČ. Pilotně bylo toto řešení realizováno pro MČ Praha 12. Návazně probíhala do roku 2013 každoroční periodická aktualizace systému.

 


zdeINFORMAČNÍ SYSTÉM O ÚZEMÍ HL. M. PRAHY (ISU)

http://www.geoportalpraha.cz

Problematika životního prostředí souvisí s územím, proto je stručně představen i Informační systém o území (ISU), který realizuje a spravuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (www.iprpraha.cz, dříve Útvar rozvoje hl. m. Prahy). ISU je průběžně vytvářený systém dat, aplikací a služeb určených pro správu, sdílení a publikování dat a informací popisujících jednotlivé složky území hl. m. Prahy. ISU se tedy zabývá i problematikou životního prostředí.

Informační systém o území není z technologického hlediska jednotný aplikační systém, ale je tvořen řadou dílčích systémů, mezi nimiž jsou úzké obsahové, datové a technologické vazby. Součásti ISU tvoří:

  • Data
  • Systémy pro správu a zpracování dat a informací,
  • Aplikace pro sdílení a prezentaci dat a informací.

 

Data a datové úložiště - Jádrem informačního systému je soubor dat o území. Data sloužící k popisu jevů v území jsou pořizována přímo činností ÚRM nebo získávána z externích zdrojů. Základními požadavky na data jsou aktuálnost, obsahová úplnost, technická jakost a garance původu. Data jsou využívána např. pro aktualizaci Digitální mapy Prahy, Územně analytických podkladů, Územního plánu hl. m. Prahy a slouží zároveň jako podklad pro rozhodování v území, investiční přípravu a další aktivity.

Systémy pro správu a zpracování dat a informací - Aplikace a systémy zajišťující vytváření a aktualizaci dat a provoz datového úložiště jsou vytvářeny s využitím robustních systémů pro práci s geografickými daty a databázových systémů. Pro správu a zpracování geodat jsou využívány pokročilé technologie GIS a CAD a vyspělé databázové systémy pro správu geodat.

Aplikace pro sdílení a prezentaci dat a informací - Prezentace dat a informací a jejich sdílení pro potřeby veřejnosti, veřejné správy a partnerských subjektů je základní úlohou ISU. Obecně jsou poskytovány dva druhy služeb: publikace on-line mapových prezentací a informačních výstupů, vytvářených analýzou zdrojových dat a služby zajišťující poskytování nebo přístup k vlastním zdrojovým geodatům ISU.
Data a nástroje ISU jsou využívány mj. při tvorbě Územně analytických podkladů hl. m. Prahy a dalších dokumentů v oblasti územního a strategického plánování, dále pro vytváření specifických informačních výstupů (mapových služeb).

Podrobné informace o geografických datech, službách a aplikacích hl. m. Prahy jsou k dispozici na Geoportálu hl. m. Prahy http://www.geoportalpraha.cz.

5. února 2013
5. února 2013