1. letošní číslo Pražské EVVOluce - Rozšíříte řady milovníků zahrad v postmoderním světě?
Na čem v živé přírodě opravdu záleží, je správné načasování. V 1. letošním vydání Pražské EVVOluce jsou proto hlavním tématem předzahrádky a zahrady. Ty pěstitelské, komunitní, školní i botanické. Dozvíte se, jakým výzvám čelí zahrádkářství ve městech. Zjistíte, kolik je v Praze botanických zahrad - čtyři, nebo pět? EVVOluce zná odpověď a taky prozradí, kde u nás roste například kakaovník. Přečtete si o tom, jak si stojí školní ekokluby v ČR a třeba se i inspirujete zkušenosti našich učitelů s venkovní výukou. A najdete spoustu další tipů, kam vyrazit nebo z jakých projektů neziskovek a Lesů hl. m. Prahy vybírat - stačí zalistovat na konec Pražské EVVOluce
- 3 minuty čtení
3 minuty čtení
„Nové zahrádkářské osady nevznikají,“ říká předseda Českého zahrádkářského svazu
Z výzkumů, které v zahrádkových osadách v Praze a v Brně prováděli sociální vědci z různých disciplín, vyplývá, že ač se pěstování na zahrádce ekonomicky spíše nevyplácí, objem vypěstované produkce přispívá k potravinové soběstačnosti zahrádkářů a jejich okolí.
Zahrádky slouží jako útočiště řady živočišných a rostlinných druhů, jsou místy, která ochlazují vzduch
a zachytávají dešťovou vodu. Jejich sociální přínos je nesporný. Pro svůj hybridní a nejednoznačný charakter jsou do extravilánů obcí problematicky začleňovány – často jde o prostory veřejné, mnohdy ale také soukromé či soukromě prožívané. Jejich povaha je podle sociologa Petra Gibase, Ph.D. těžko ekonomicky vyčíslitelná. Jaký je hlavní důvod jejich úbytku?
Do Čelakovského sadů se vrátily i žížaly
K největším změnám Čelakovského sadů došlo pod povrchem. Využity byly rozmanité technologie
– strukturovaný substrát, radiální mulčování, kořenové cesty a prokořenitelné buňky pro stromy s budoucí košatou korunou. O důvodech investice za 140 mil. Kč se rozepisuje žurnalistka a sociální
a kulturní ekoložka v jedné osobě, Lenka Kovaříková v článku „Radikálně nové Čelakovského sady“.
Město Odolena Voda má na městských pozemcích 2800 m2 záhonů, které si udělali obyvatelé sami. Rozhodlo se pro spolupráci (více str. 15).
Mladí ekopolicajti?
Environmentální výchova by neměla být spojována s vynucováním a strachem, uvádí autor textu
a vysokoškolský pedagog Jan Činčera.
Bylo by přece skvělé, kdyby všechny školy fungovaly tak, že žáky motivují dělat něco navíc!
Školní zahrada umožňuje učit téměř všechny předměty venku
Pozitivní efekt může tato výuka mít i na spokojenost a náladu učitelů. Rady a inspiraci uvádí Justina Danišová. Na pomoc přispěchává i časopis Školní zahrada, který si podle jeho šéfredaktorky Mgr. Hany Kolářové našel již téměř 2 000 odběratelů – jsou v něm propracované metodiky češtiny, matematiky i dalších předmětů. Podobně mohou posloužit také: program Zahrada hrou Nadace PROMĚNY nebo platforma „Učíme (se) venku“. Na pomoc v situaci, jak zůstat s dětmi na zahradě déle, vám mohou přispět i vybrané mobilní aplikace. Zkuste rady na str. 33 od Zdeňky Černé, lektorky a spoluautorky blogu hrajemesichytre.cz.
Proč začíná selhávat synchronizace přírody? Je to jedním z hmatatelných důsledků klimatické změny
Například plzák španělský a jeho drtivá invaze do našich zahrad by nebyla tak drtivá nebýt teplých zim. Co se tedy stane, když měnící se klima přinese zimy bez sněhu? Více informací a faktů rozebírá
na str. 26 - 27 Mgr. Marco Stella, Ph.D., zahrádkář, antropolog a historik přírodních věd.
Přejeme příjemné čtení.
|