Ochrana klimatu a hlavní město Praha
Hlavní město Praha čelí v posledních dekádách zvýšenému množství extrémních projevů počasí. Probíhající klimatická změna se projevuje zvyšováním průměrné roční teploty vzduchu a častějšími epizodami výskytu, intenzity i délky trvání vln extrémně vysokých teplot se vzrůstem počtu tropických dní (nad 30 °C) a nocí (nad 20 °C). Mění se rozložení srážek v průběhu roku - zvyšují se zimní a klesají letní srážkové úhrny, významně roste počet dnů bezesrážkového období. Specifikem velkých měst, hl. m. Prahu nevyjímaje, je tzv. efekt městského tepelného ostrova (asfaltové a betonové povrchy vozovek, ploch a sídlišť vytvářejí tepelné "ostrovy", z nichž sálá horko i v noci a jejich teplota zůstává až o 8 °C vyšší než plocha přilehlých zelených ploch, což znepříjemňuje život obyvatelům a má negativní vliv na jejich zdraví).
Hl. m. Praha se usnesením zastupitelstva č. 39/1 z roku 2018 připojilo k mezinárodní iniciativě Paktu Starostů a Primátorů, pod který přešla iniciativa Mayors Adapt. V rámci této aktivity byla schválena usnesením Rady hl.m. Prahy č. 1723 ze dne 18. 7. 2017 Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, na jejímž základě byl zpracován Implementační plán pro roky 2018 a 2019 schválený Radou hl. m. Prahy usnesením č. 1650 ze dne 26. 6. 2018 a návazný Implementační plán pro roky 2020-2024 schválený Radou hl. m. Prahy usnesením č. 1936 ze 7. 9. 2020. V červnu 2019 byl přijat tzv. Klimatický závazek hl. m. Prahy, kterým byl potvrzen a navýšen příslib snížení produkce emisí skleníkových plynů na území hl. m. Prahy, zejména CO2, o 45% v porovnání s rokem 2010. Kombinace tvorby akčního plánu pro naplnění Klimatického závazku a předchozí strategie k adaptaci na změnu klimatu finálně vedla k vytvoření a přijetí dokumentu Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, který je nyní jak vlastním strategickým dokumentem metropole k přijetí opatření ke snížení klimatických dopadů města, tak naplněním mezinárodního závazku Paktu starostů a primátorů. Zároveň tvoří klíčový podklad pro čtyři zásadní pilíře klimaticky odpovědné politiky města – udržitelnou energetiku a správu budov, udržitelnou mobilitu, cirkulární ekonomiku a adaptační opatření.
V rámci Programu Čistá energie Praha, nabízí vlastníkům bytů, rodinných domů a bytovým družstvům dotace na výměnu starých zdrojů tepla za zdroje efektivnější a úspornější.
Praha i nadále zůstává prostředníkem v programu Zlepšování kvality ovzduší v Praze, tzv. kotlíkových dotacích, poskytovaných z EU fondů, určených pro výměnu kotlů na pevná paliva v rodinných domech.
|
|
|
|
Implementační plán strategie adaptace hl. m. Prahy na roky 2020 - 2024Dokument byl schválen Radou hl. m. Prahy dne 7. 9. 2020 |
English version - Implementation plan 2020 - 2024 (pdf, vel. 31 Mbyte) Pozn.: předchozím zpracovaným byl Implementační plán Adaptační strategie hl. m. Prahy na klimatickou změnu na roky 2018 – 2019 schválený Radou hl. m. Prahy dne 26. 6. 2018 (viz usnesení Rady HMP č. 1650 ze dne 26. 6. 2018. |
Klimatický závazek hl. m. Prahyschválený usnesením ZHMP č. 8/42 ze dne 20. 6. 2019 k vyhlášení klimatického závazku hl. m. Prahy |
|
Mezinárodní a národní souvislosti:
Téma připravenosti a včasné reakce na výše jmenované projevy změny klimatu patří k prioritním tématům environmentální politiky Evropské unie. Evropská komise v této souvislosti zpracovala společnou Adaptační strategii EU, která byla uvedena v platnost k dubnu 2013.
Česká republika na národní úrovni přijala dokument „Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR“, který prezentuje projekce dalšího vývoje klimatu na území ČR, identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí a uvádí do politických a legislativních kontextů vyjmenovaná adaptační opatření.
Pozn. ke klimatické změně:
Zrychlování a zesilování klimatických změn, pozorované v posledních desetiletích, je odborníky přičítáno činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují tzv. skleníkové plyny. Nejvýznamněji se na těchto změnách podílí energetika, průmysl, doprava a změny ve využívání krajiny. Během posledních padesáti let se celosvětově zhruba pětinásobně zvýšil počet lidí žijících ve městech. Velká města jsou hlavními producenty látek, negativně se podílejících na změně klimatu, zároveň však jsou tímto jevem nejvíce ohrožena. Vlny veder, rozpálené ulice, povodně, nedostatek vody a zeleně či jejich nerovnoměrná distribuce trápí populace velkoměst, kvalita života a zdraví obyvatel v nich klesá. Čelíme tak nutnosti vytvořit pro města takové klimatické strategie, které budou vést ke zmírnění jejich negativního vlivu na klimatickou změnu a zároveň pomocí účinných opatření umožní lepší adaptaci na současné klimatické podmínky.