Komplex zahrad vrchu Petřína

Dětské hřiště U lanové dráhy - GPS: 50°5'0.111"N, 14°24'10.741"E
Dětské hřiště v Seminářské zahradě - GPS: 50°04'59.78"N 14°24'02.24"E
Dětské hřiště nedaleko Petřínských teras - GPS: 50°5'5.190"N 14°23'53.048"E
Dětské hřiště v Růžovém sadě u Hladové zdi před Petřínskou rozhlednou - GPS: 50°04'58.77"N 14°23'40.18"E
Dětské hřiště ve Velké strahovské zahradě - GPS: 50°5'6.914"N 14°23'32.071"E
Dětské hřiště ve Vlašské ulici - GPS: 50°5'11.890"N, 14°23'47.647"E

Občerstvení v areálu zahrady:

Bude doplněno.

Pikniková místa:

Piknikové místo v Růžovém sadu u Hladové zdi
GPS: 50°4'58.947"N, 14°23'38.362"E

WC v areálu zahrad:

Celoročně jsou k dispozici 3 stálá WC v prostorách dětských hřiešť a dále v rámci zastávky lanové dráhy Petřín.

Do zahrad kláštera na Strahově patří Konventní zahrada, Opatská zahrada, Vyhlídka s vinicí a Velká strahovská zahrada o rozloze 5,8 ha, která je jako jediná přístupná veřejnosti a je využívána k procházkám a relaxaci. Pozemky Velké strahovské zahrady patřily řádu a klášteru od raného středověku. Zahrada měla vždy užitkový charakter, dnes se omezuje na ovocný sad a plochy lesnatého charakteru.

Přírodní a další zajímavosti

Strahovský klášter - Královská kanonie premonstrátů na Strahově

Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě. Od založení v roce 1143 nebyla kontinuita její existence prakticky přerušena. V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také Památník národního písemnictví, součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna. Strahovský klášter je od roku 1989 národní kulturní památkou.

Lobkovická zahrada je torzem palácové barokní zahrady italského typu, která byla později upravována v anglický park. Leží na severním svahu Petřína, má výměru 7,1 ha a vznikla jako součást velkorysé realizace palácového komplexu na přelomu 17. a 18. století. V druhé polovině 18. století, kdy se palác dostal do vlastnictví rodiny Lobkoviců, proběhly rozsáhlé úpravy přilehlých pozemků, na nichž vznikla po náročných terénních úpravách barokní zahrada italského typu, osově vázaná na palác. Na konci 18. století byla zahrada upravována do anglického krajinářského slohu. Zahrada je využívána ke krátkodobé relaxaci a procházkám.

Seminářská zahrada se rozkládá na východním svahu Petřína, severně od lanové dráhy a má výměru 15,9 ha. Území pokrývaly ve středověku vinice, v 17. století pozemky získal a jako užitkovou zahradu využíval řád bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Vinná réva se zde pěstovala do roku 1793, kdy zahradu převzal arcibiskupský seminář, podle něhož byla Karmelitánská zahrada přejmenována na Seminářskou. V jednom z rondelů se nachází kaple sv. Terezy, která byla údajně svého času observatoří.

Park u rozhledny na Petříně (nazýván též Petřínské sady) se rozkládá na části náhorní plošiny Petřína v prostoru kolem rozhledny a má rozlohu 2,8 ha. Nachází se zde kostel sv. Vavřince, kaple Kalvárie, křížová cesta, rozhledna a zrcadlové bludiště.K rozsáhlejším úpravám došlo v roce 1836. Zásadní změnu původní kompozice parku vyvolalo umístění rozhledny při příležitosti konání Jubilejní výstavy v roce 1891.

Přírodní a další zajímavosti:

Petřínská rozhledna

Členové klubu českých turistů navštívili v roce 1889 světovou výstavu v Paříži, jejíž atrakcí se stala Eiffelova věž. Po vzoru této věže, se u příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891 rozhodli vystavět v Praze její 5 x menší napodobeninu. Stavba byla zahájena 16. března 1891 a veřejnosti slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Rozhledna je celoročně přístupná veřejnosti.
GPS: 50°5'0.744"N, 14°23'42.288"E

Kostel sv. Vavřince

Na místě dnešního kostela sv. Vavřince se dříve nacházela nejprve románská, později goticky přestavěná kaple sv. Vavřince, která je zmiňována již v roce 1135. V blízkosti kostela, který je starokatolickým katedrálním chrámem, se konaly ve středověku popravy. V 1. polovině 18. století proběhla barokizaci svatyně do dnešní kopulovité podoby se dvěma věžemi a poblíž kostela byla zbudována kaple Božího hrobu jako součást záměru vytvořit na Petříně novou tradici pobožností křížové cesty. Kaple Kalvárie, nacházející se vedle kostela, byla postavena v roce 1737.
GPS: 50°4'58.923"N, 14°23'46.062"E

Zrcadlové bludiště

Zrcadlové bludiště, původně zbudováno pro Zemskou jubilejní výstavu, se nachází v těsném sousedství Petřínské rozhledny. Bludiště vede k dioramatickému obrazu, který znázorňuje scénu z konce třicetileté války „boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648". Otevřeno je celoročně.
GPS: 50°5'0.885"N, 14°23'46.677"E

Park Růžový sad leží na vrcholu Petřína a má výměru 5 ha. Park vymezují obvodové zdi barokního opevnění města, které bylo vybudováno v 17.-18. století a Hladová zeď. Pozemky, sloužící do té doby armádním účelům, byly zahradně upravovány až ve 30. letech. Bylo zde založeno rozárium a trvalková zahrada - Květnice. Zbylé plochy tvoří parterové útvary s trávníky a stříhanými stěnami z habrů.

Přírodní a další zajímavosti

Štefánikova hvězdárna

Štefánikova hvězdárna, zprovozněná v roce 1928, je určena široké veřejnosti a sloužící především k popularizaci astronomie a příbuzných přírodních věd. Hvězdárna nabízí veřejné pozorování denní i noční oblohy, vesmírných objektů a popularizační
přednášky z astronomie a kosmonautiky.
GPS: 50°4'52.482"N, 14°23'52.810"E

Lanová dráha na Petřín

Pozemní lanová dráha na Petřín zajišťuje přepravu osob na vrch Petřín. Pravidelná přeprava cestujících byla zahájena v červenci 1891. Původně byly vagony taženy systémem vodní převahy, později v roce 1932 byla lanovka elektrifikována. V roce 1965 a 1967 došlo na Petříně vlivem dlouhotrvajících dešťů k sesuvům půdy, které způsobily poničení části drážního tělesa. Opětovný pravidelný provoz byl zahájen až v červnu 1985 a dráha v tomto provedení funguje dodnes.
GPS (stanice Újezd): 50°4'57.472"N, 14°24'12.471"E

Tento veřejný městský park leží mezi lanovou dráhou na Petřín a Hladovou zdí a jeho výměra je přibližně 9,7 ha. Většinu území dnešní zahrady pokrývaly ve středověku vinice, od konce 16. století byly vinice postupně přeměňovány na ovocné sady. Začátkem 19. století zde byla zprovozněna restaurace. V 1. polovině 19. století byly ovocné sady částečně zahradně upraveny a zpřístupněny veřejnosti. V sadu nebozízek je umístěno několik plastik a soch českých velikánů mimo jiné Karla Hynka Máchy. Ve spodní části sadu, na místě zbořených kasáren byl založen Jiřinkový sad.

Přírodní a další zajímavosti:

Hladová zeď

Tuto hradbu nechal vybudovat v letech 1360-1362 český král a císař Karel IV. jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malá Strana) a rovněž Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Dalším účelem bylo rozšíření prostoru pro městskou zástavbu. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361, kdy patrně část chudiny našla jistotu výdělku v krušných časech na stavbě opevnění, jež ovšem vznikalo pouze ze strategických důvodů.
GPS: 50°4'50.565"N, 14°24'0.809"E

Nejužívanější vstupy do parku a spojení MHD (stav 3/2017):
z ulice Újezd a Hellichova (tram č. 9, 12, 15, 20, 22 - stanice "Újezd" nebo tram č. 12, 15, 20, 22 - stanice "Hellichova"), z ulice Úvoz a ulice Strahovská (tram č. 22 - zastávka „Pohořelec"), z ulice Vlašská (tram č. 12, 15, 20, 22 - stanice „Malostranské náměstí", bus č. 192 zastávka Nemocnice pod Petřínem), z ulice Strahovská, ze zastávek lanové dráhy (stanice Újezd, Nebozízek a Petřín).

Mezi sadem Nebozízek a zahradou Kinských lze použít průchody v Hladové zdi.

Výchozí stanice metra:
trasa A - stanice Malostranská (tram č. 12, 15, 20, 22), trasa B - stanice Národní třída (tram č. 9, 22), Anděl (tram č. 9, 12, 15, 20)

Komplex zahrad je součástí ploch celopražského významu.
Nachází se na území k.ú. Malá Strana, Strahov a Smíchov. Výměra celkem: 46,3 ha (bez zahrady Kinských).
Nadmořská výška: 197 - 328 m n.m.
Park je celoročně veřejně přístupný.
Vlastník: Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP MHMP).
Kontakt, informace: OCP MHMP, Jungmannova 35/29, 110 00, Praha 1,
Ing. Pavla Češková, e-mail: pavla.ceskova@praha.eu, tel.: 236 00 5876.
Správa parku, povolenky akcí a povolení vjezdu (formuláře): Pavla Češková, 23600 5876

Pohyb psů a vstup na trávníky a louky

Pohyb psů je upraven v souladu s Obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 6/2001 Sb. HMP, o ochraně veřejné zeleně. Psi v žádném případě nesmějí na dětská hřiště. V blízkosti dětských hřišť, květinových záhonů, ale také rybníků či jezírek, kde hnízdí vodní ptactvo, musejí být psi vždy na vodítku. Běhání psů bez vodítka je zakázáno i na cyklistických trasách a na některých dalších plochách. V místech, jako jsou např. rekreační louky, které lidé využívají k odpočinku, piknikům či ke hrám a kde je dovoleno vstupovat na trávu, by psi neměli kálet a měli by se pohybovat vždy v doprovodu pána. V ostatních částech parků mohou psi volně pobíhat pouze tam, kde je to označeno příslušným piktogramem zobrazeným na informační ceduli nebo namalovaným přímo na cestě.

• mapa ve formátu PDF (vel. 3,5 Mbyte)

Použité piktogramy:

volné pobíhání psů povoleno	psa nutno vést na vodítku	zákaz vstupu psů	vstup na trávník povolen	vstup na trávník zakázán