Letenské sady

Metronom (1)

1. května roku 1955 byl na pražské Letné před davy lidí odhalen monumentální pomník sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Pomník, který běžným lidem k srdci nepřirostl a nelichotivě se mu říkalo „fronta na maso", byl již koncem roku 1962 odstřelen. Na plošině místo pomníku je dnes osazen obrovský metronom, jehož autorem je profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Vratislav Karel Novák. Poprvé se metronom rozhýbal 15. 5. 1991. V dnešní době je prostor bývalého pomníku využíván pro skateboarding a pozastavení s krásným výhledem na panorama Prahy.
GPS: 50°5'41.177"N, 14°24'57.404"E

Hanavský pavilón (2)

Na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891, konané v Holešovicích, mohli návštěvníci obdivovat četné stavby i množství exponátů, mezi nimi i pavilón Knížecích hanavských železáren komárovských. Pavilón stavěli dělníci knížecích sléváren podle návrhu arch. Otty Hiesera a byl proveden v bohatém holandském barokovém slohu, z litého železa, zdiva a skla. Ještě před skončením výstavy daroval kníže Vilém z Hanavy pavilón městu Praze. Zprvu sloužil jako úkryt návštěvníkům sadů před nepohodou, později jako restaurace, a tak je tomu i dnes. V roce 2016 prošlo okolí pavilonu komplexní rekonstrukcí.
GPS: 50°5'37.345"N, 14°24'45.409"E

Historický kolotoč (3)

složený z dřevěných koní a modelů autíček stojí od roku 1894 na okraji Letenských sadů, přímo naproti Národnímu technickému muzeu. Jde o nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě, který nechal Josef Nebeský postavit již před více než sto lety pro pobavení dětí i dospělých. Tato unikátní technická památka je od roku 2004 součástí sbírek Národního technického muzea. V roce 2017 byla zahájena její rekonstrukce.
GPS: 50°5'47.925"N, 14°25'30.731"E

Letenský zámeček (5)

je novorenesanční budova postavená ve stylu italské vily v roce 1863 podle projektu architekta Ignáce Vojtěcha Ullmanna. Tvoří dominantu Letenských sadů již více než 140 let a je oblíbeným výletním místem Pražanů. V době totality restaurační budova značně chátrala, ale v roce 1992 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. V současné době slouží Letenský zámeček jako restaurační zařízení s jedinečným výhledem na město.
GPS: 50°5'46.919"N, 14°25'32.052"E

Pavilon Expo 58 (6)

Na světové výstavě Expo 58 získalo Československo Zlatou hvězdu a dalších třináct významných ocenění za moderní architektonicky zajímavě řešenou restauraci. Ta byla po výstavě převezena z Bruselu do Prahy a umístěna do Letenských sadů. Autory návrhu pavilonu jsou František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný.
GPS: 50°5'47.369"N, 14°25'46.996"E

---

• místa zájmu v okolí Letenských sadů

Dětská hřiště a tipy na volnočasové aktivity:

DH v Kostelní ulici: GPS: 50°5'50.040"N, 14°25'44.472"E
DH u Letenského zámečku: GPS: 50°5'45.889"N, 14°25'34.946"E
DH Pod Kaštany: GPS: 50°5'44.262"N, 14°25'13.599"E
DH U Hrocha: GPS: 50°5'45.660"N, 14°25'8.272"E

Restaurace, občerstvení:

bude doplněno

 

Pítka:

-

 

WC pro veřejnost:

2 stálá veřejná WC v rámci restaurací „Na Baště sv. Máří Magdalény„ (GPS : 50°5'45.409"N, 14°25'13.170"E) a „Letenský zámeček", dále mobilní toalety v období od března do října (viz mapa pro aktuální rok).

Letenské svahy jsou součástí územního systému ekologické stability hlavního města Prahy a jsou zde vymezena biocentra a biokoridory, které slouží k zabezpečení volné migrace živých organismů. Přírodní památka Letenský profil se rozkládá v západní části území Letenských svahů a je složena ze dvou částí - jedna se nachází pod Hanavským pavilonem, druhá tvoří pás podél Chotkovy ulice v uličce Pod Bruskou na Malé Straně. V terénu je přírodní památka vyznačena červenými hraničními pruhy a tabulemi se státním znakem. Území je chráněno především z důvodů výskytu letenského souvrství českého ordoviku (prvohor). Na jeho skalních výchozech přetrvávají nenáročná rostlinná společenstva skalních stepí.

Významné nebo zajímavé stromy v Letenských sadech a další přírodní zajímavosti:

Líska turecká, ruj vlasatá, dřezovec trojtrnný, jírovec červený, platan javorolistý, dub letní, buk lesní, lípa stříbrná, okrasné jabloně, trvalkový záhon v Kostelní ulici (č.11, záhon o rozloze téměř 800 m2 je navržen dle zásad extenzivních výsadeb, tedy s minimální nutnou údržbou a především celoroční proměnlivostí,
GPS: 50°5'49.110"N, 14°25'32.353"E).

Pohyb psů a vstup na trávníky a louky

Pohyb psů je upraven v souladu s Obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 6/2001 Sb. HMP, o ochraně veřejné zeleně. Psi v žádném případě nesmějí na dětská hřiště. V blízkosti dětských hřišť, květinových záhonů, ale také rybníků či jezírek, kde hnízdí vodní ptactvo, musejí být psi vždy na vodítku. Běhání psů bez vodítka je zakázáno i na cyklistických trasách a na některých dalších plochách. V místech, jako jsou např. rekreační louky, které lidé využívají k odpočinku, piknikům či ke hrám a kde je dovoleno vstupovat na trávu, by psi neměli kálet a měli by se pohybovat vždy v doprovodu pána. V ostatních částech parků mohou psi volně pobíhat pouze tam, kde je to označeno příslušným piktogramem zobrazeným na informační ceduli nebo namalovaným přímo na cestě.

• mapa ve formátu PDF

Použité piktogramy:

volné pobíhání psů povoleno	psa nutno vést na vodítku	zákaz vstupu psů	vstup na trávník povolen	vstup na trávník zakázán

Pro svoji strategickou polohu sloužila Letenská pláň s přilehlými svahy od nepaměti jako shromaždiště a tábořiště vojsk. Probíhaly zde také různé oslavy, jako např. korunovace Přemysla Otakara II. v roce 1261. Od 13. století kultivovaly letenský svah vinice, vznikaly zde i místní kamenolomy. Za vlády Rudolfa II. vzniklo v roce 1582 pod letenským svahem mimořádné technické dílo, 1 km dlouhá štola zvaná Rudolfova, přivádějící vodu z Vltavy do rybníků v Královské oboře.
V roce 1635 postavil řád cyriaků na úpatí stráně kapli sv. Máří Magdalény. Ta byla v 50. letech přemístěna za nábřežní komunikaci. Na východní plošině, na hraně svahu, dal František Valdštejn postavit v roce 1715 viniční zámeček Belvedere, zbořený v roce 1742 francouzským vojskem vedeným de Brogliem. Pro výhodnou polohu byl na jeho místě postaven hostinec, jak dokládá například Huberův ortogonální pohled na Prahu z roku 1769. Éru budování systému zděného opevnění s baštami, příkopy a valy v poslední čtvrtině 18. století uzavřely na Letné poslední opevňovací práce, provedené ještě v roce 1813. Patrné stopy obranného systému se dochovaly až do výstavby Stalinova pomníku v 50. letech 20. století, bastiony při západní hranici jsou zachovány dodnes.

Letenskou planinu s přilehlými svahy postupně vykupovala ze soukromých rukou pražská obec za účelem přeměny ve veřejný park. Zakládán, dotvářen i přeměňován byl park postupně po roce 1860 v historizujícím krajinářském a novoklasicistním pojetí, převážně na místě někdejších vinic horlivého humanisty barona Jakuba Wimmera, jemuž na začátku 19. století patřila většina letenských pozemků a po jehož smrti začaly letenské stráně pustnout. O založení parku se zasloužil především Okrašlovací spolek pro vysazování stromů, založený z podnětu svobodného pána Mesceryho de Tsoor, který také dal pro nový park vypracovat plán. Úloha byla svěřena uměleckému zahradníkovi Bedřichu Wünscherovi, tehdy již řediteli zahrady Kinských, jehož plán rozpracoval tehdejší vedoucí zahradník z Královské obory Jiří Braul. Nejprve se uskutečnily výsadby západně od restaurace, zakončené v místě dnešního Hanavského pavilonu. Zároveň se započalo i s rozsáhlým zalesňováním do¬posud holých letenských svahů. Znovu založena a lipami osázena byla rovněž historická cesta spojující park s Píseckou branou. Obliba historizujícího pojetí se odrazila v novorenesančním ztvárnění restaurace, vystavěné v roce 1863 podle projektu Ignáce V. Ullmananna (přibližně na místě letohrádku Belvedere), a novorenesančního kolotoče rovněž z druhé poloviny 19. století. Po roce 1866 následovala terénní úprava, založení cest a osázení doposud holých svahů v celé délce Letné. Vysázeno bylo na 150 tisíc stromů, založení stálo 12 000 zlatých. Na úpatí letenské stráně, přibližně proti vyústění mostu Jana Švermy, měl spolek k dispozici školky, v nichž byly potřebné rostliny pěstovány. K zajištění prosperity dřevin byl park již v počátcích zakládání opatřen závlahovým systémem, a to v podobě pěti sběrných nádrží, z nichž byla voda hliněnými trubkami vedena do menších bazénů. Utváření parku na konci 80. let 19. století je spojeno s osobností uměleckého zahradníka Františka Thomayera, tehdejšího ředitele městských parků. Při řešení východní části parku jej nesporně ovlivnila měřítka a formy, s nimiž se seznámil ve Francii, což dokládá především promenádní pás s dvojitou alejí. Okouzlení Paříží zde Thomayer vyznal i výběrem druhu, neboť známá alej byla vysázena z platanů javorolistých. Na realizaci spolu s Thomayerem dohlížel Leopold Batěk, pozdější ředitel vinohradských parků. K dokončení aleje sousoším Diany se psem a srnami (bylo odcizeno) od Františka Rouse, patrně z počátku 19. století, došlo později. Pro časté sesuvy půdy se v 80. letech 19. století letenské stráně zpevňovaly opěrnými zdmi a byly založeny první serpentiny. V souvislosti s Jubilejní výstavou, která se v Praze konala v roce 1891, byla na Letnou zavedena lanová dráha, jejíž horní hranice se nacházela u restaurace a od ní k Výstavišti pak vedla Křižíkova elektrodráha. Tato technická díla se nedochovala. Jubilejní výstavu v roce 1891 však na Letné připomíná litinová, pro výstavu pořízená stavba Hanavského pavilonu. Celkový plán pavilonu zpracoval architekt Heiser, plastickou litinovou výzdobu podle nákresu architekta Hercíka realizoval modelář Z. Fiala. Na panoramaticky významné místo v západní části parku byl pavilon přestěhován v roce 1898, neboť majitel komárovských železáren kníže Hanavský jej daroval městu. Koncem 19. a začátkem 20. století uzavřela budování parku úprava nejzazších západních partií Letné (vyprojektovaná Karlem Skalákem), realizovaná na místě vojenských hradebních pozemků (bašta sv. Máří Magdalény, sv. Tomáše a sv. Ludmily), které pražská obec zčásti vykoupila již v roce 1893 a zbytek v roce 1911. V historii se opakovaně uvažovalo o zastavění Letenské pláně a části sadů, známé jsou zejména velkorysé návrhy, vzešlé z architektonických soutěží v období první Československé republiky, od prokopání údolí napříč Letenskou plání po její zastavění řadou ministerských budov. V roce 1953 propojil Letenské náměstí s nábřežím tunel. Do vzhledu parku podstatně zasáhla instalace pomníku J. V. Stalina v letech 1950–55, spojená s výstavbou monumentálního schodiště a obrovského podstavce s vnitřními prostorami na prodloužené ose Pařížské třídy a Čechova mostu, podle návrhu manželů J. a V. Štursových. Náročné parkové úpravy architektonizovaných prostorů pomníku navrhl Bohumil Kavka a dle dokumentace bylo vysázeno 4000 stromů s balem. Stalinův pomník byl posléze odstraněn a na plošině byl v roce 1991 instalován metronom. Nad svahy východní části parku byla přemístěna restaurace Praha, vyhotovená pro světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu. V roce 1948 spojila Letenské sady s Chotkovými sady lávka podle projektu Jaroslava Frágnera, v roce 1997 nahrazená z havarijních důvodů novým mostním objektem podle návrhu Bořka Šípka z roku 1996. V současné době probíhá postupná obnova Letenských sadů.

Základní údaje o parku, Informace, kontakt:

Park celopražského významu, nachází se na území MČ Praha 7 v k.ú. Holešovice.
Výměra: 46,5 ha, nadmořská výška: 192 - 230 m.n.m.
Vlastník: Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP MHMP).
Údržba parku: Ing. Jan Švejkovský - JENA - firma služeb.
Správa parku, kontakt: OCP MHMP, Jungmannova 35/29, 110 00, Praha 1,
Ing. Pavla Češková, e-mail: pavla.ceskova@praha.eu, tel.: 236 00 5876.
informace a formuláře - žádosti o povolení vjezdu do parku a konání akce v parku:

Park je veřejně přístupný celoročně.

Nejužívanější vstupy do parku, spojení MHD (stav k 3/2017):

Bezbariérové vstupy do parku:
z Gogolovy a Badeniho ulice (ze zastávky „Chotkovy sady" tramvají č. 2, 12, 18 a 12), z ulice Milady Horákové (ze zastávky „Sparta" tramvají č. 1, 8, 12, 25, 26), z ulice Na Špejcharu (ze zastávky „Hradčanská" tramvají č. 1, 2, 8, 18, 20, 25, 26), z ulice Nad Štolou a Muzejní, z Kostelní ulice (ze zastávek „Strossmayerovo nám." tramvají č. 1, 6, 8, 12, 17, 25, 26), z ulice Skalecká a Františka Křížka.

Vstupy do parku se schody:
z nábřeží Edvarda Beneše (od zastávky „Čechův most" tramvají č. 15, 17) - nahoru po schodech k bývalému „Stalinovu pomníku", z nábřeží Kapitána Jaroše (při vjezdu do Letenského tunelu) - nahoru po schodech ze zastávky „Nábřeží Kapitána Jaroše" tramvají č. 6, 8, 17, 26.

Návaznost na trasy metra:

• trasa A, stanice Hradčanská (dále tram nebo pěšky), stanice Malostranská (dále tram), stanice Staroměstská (dále tram),
• trasa B, stanice Náměstí Republiky (dále tram),
• trasa C, stanice Vltavská (dále tram)