Netopýr rezavý (Nyctalus noctula)
Poměrně velký netopýr s kaštanovou srstí, se kterým se hojně setkáme na celém našem území. Je to typický obyvatel parků a rybničních hrází. Dutiny v listnatých stromech využívá pro rozmnožování, jako přechodné úkryty i pro zimování. V městském prostředí osídluje také úkryty v panelových domech a v mostech. Na lov vyletuje již před setměním, je možné jej proto při podvečerní procházce parkem snadno pozorovat. Poznáme ho podle typické větší siluety s dlouhými úzkými křídly. Loví ve volném prostoru nad rybníky i travnatými plochami. Letní kolonie v dutinách stromů či štěrbinách budov vydávají typické hlasité zvuky slyšitelné i pro člověka. Jedná se o tažný druh - v rámci Evropy se na jaře a na podzim přesouvá na vzdálenosti až několika set kilometrů.
Foto: Jaroslav Červený
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus)
Patří mezi naše větší netopýry. Jedná se o výrazně synantropní druh, vázaný na lidská sídla. Letní kolonie čítající 10 – 50 samic sídlí nejčastěji v podkroví budov, obývají také štěrbiny v panelových domech. Jak název napovídá, svou loveckou aktivitu začíná tento netopýr velmi brzy zvečera, často ještě za světla. Na lov létá i do vzdálenosti několika km od úkrytu. Velikostí těla je podobný netopýru rezavému, ale má kratší širší křídla. Loví podél stromů a keřů, často přitom létá po stejné dráze tam a zpět. Hmyz chytá také kolem pouličních lamp. O zimování tohoto druhu příliš mnoho nevíme. Chladné období pravděpodobně tráví většina jedinců v hlubokých štěrbinách podzemních prostor nebo skal.
Foto: Jaroslav Červený
Netopýr vodní (Myotis daubentonii)
Tento středně velký netopýr obývá hlavně rybničnaté oblasti a údolí řek, ale loví i nad menšími vodními nádržemi v parcích. Významné jsou pro něj staré stromy s dutinami, které představují původní letní úkryty. Mateřské kolonie však najdeme také za dřevěným obložením a okenicemi chat, pod mosty či ve stropech podzemních kanálů. Na lov se tento netopýr vydává až za větší tmy. Obvykle krouží nízko nad vodou více jedinců, kteří pomocí velkých tlapek a ocasní blány sbírají z hladiny líhnoucí se a utonulý hmyz. Zhruba 90 % kořisti tvoří pakomáři. Zimuje v jeskyních, štolách a sklepích, kde zalézá do štěrbin.
FOTO: Oldřich Fencl
Netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus)
Jde o jeden z nejmenších druhů u nás. Spolu s netopýrem hvízdavým představují dvojici tzv. kryptických druhů, odlišeni byli až na základě zjištěných rozdílů v echolokačních signálech a s pomocí genetických analýz. Netopýr nejmenší se v posledních letech šíří a můžeme se s ním stále častěji setkat i ve městech. Letní kolonie samic s mláďaty se ukrývají ve škvírách pod střechami domů nebo za obložením stěn. Bývá tam až několik set jedinců. Své úkryty opouštějí za soumraku a loví v blízkosti stromů a keřů, při třepotavém letu často mění směr. Do parku maličké lovce láká pestrá nabídka potravy. Netopýr nejmenší uloví za noc až 3000 komárů!
FOTO: Evžen Tošenovský
Netopýr parkový (Pipistrellus nathusii)
O něco větší příbuzný netopýra hvízdavého a nejmenšího. V nížinách s listnatými lesy, rybníky a vodními toky patří mezi hojné druhy, nevyhýbá se ani hlavnímu městu. Letní kolonie samic s mláďaty osídlují úkryty v dutinách stromů i ve štěrbinách budov. Netopýr parkový je dálkový migrant – známy jsou rekordní přelety v délce až 1900, 2200 a 2480 km z Lotyšska a Ruska do Francie a Španělska. Zimoviště se zřejmě nacházejí spíše v jižní Evropě. V ČR je nálezů ze zimního období málo. Přímo ve Stromovce však byly v letech 2012 a 2013 během kácení nalezeny dvě malé skupinky zimujících jedinců v dutinách stromů.
Foto: Jaroslav Červený