Entomologické průzkumy, biologické dohledy a zhodnocení výskytu bezobratlých živočichů v parku Královská obora Stromovka

Cílem koncepčního přístupu správy parku Stromovka k obnově a udržitelnosti vegetačních prvků v přírodně a památkově chráněném parku Královská obora Stromovka je i mezioborová spolupráce specialistů s autory celkové koncepce parku, krajinářskými architekty, dendrology, arboristy, správou (OCP MHMP, oddělení péče o zeleň) a údržbou parku (Lesy hl. m. Prahy) Stromovka. Mezioborová spolupráce, implementace výsledků průzkumů specialistů do koncepčních podkladů pomáhá zajistit udržitelnost biodiverzity v parku Stromovka.

6 minut čtení
24 fotografií

Společně se správou a údržbou parku Stromovka probíhá od roku 2014 souvislá průzkumná a dohledová činnost pro stanovení vlivu nastavené a nastavované péče o dřeviny, travní a travinobylinné porosty na druhy bezobratlých živočichů. Entomologická část této průzkumné a dohledové činnosti, tak jako další specializované průzkumy, navazuje na dendrologická a fytopatologická šetření, která vyhodnocují stav dřevin v parku z pohledu druhů dřevin a příp. jejich stavu z hlediska aktivity dřevokazných hub. Entomologická část specializovaných průzkumů a šetření tedy cílí především na specifikaci managementu parku a jeho vlivu na zástupce hmyzu a dalších vybraných skupin bezobratlých živočichů.

Z pohledu druhového bohatství je park Stromovka velmi bohatým územím. Lze tedy říci, že je nutné zde tento stav podporovat a přispívat tak k vysoké biodiverzitě i v podmínkách velkoměsta. Důležité je ale také to, že v parku probíhá monitoring aktivity hmyzích druhů se škodlivým působením. Nalezené druhy jsou následně ve spolupráci se správou parku evidovány do správcovského programu, který obsahuje podrobnou evidenci jednotlivých dřevin a keřů. Díky tomu je možné získat dokonalý přehled, například i o případných problémech výskytu škodlivého hmyzu při obnově výsadeb v rámci konkrétních druhů dřevin.

Entomologická část speciálních průzkumů se zabývá rovněž zhodnocením vlivu plánovaného ošetření a zásahů na stromech tak, aby nedošlo ke snížení druhové bohatosti vzácných bezobratlých živočichů v parku Stromovka. Sledována je tedy přítomnost zástupců hmyzu z kategorií škůdců, nepůvodních (tzv. invazních) druhů a také vzácnějších a vzácných druhů bezobratlých živočichů.

V souvislosti s šetřením je třeba si uvědomit, že území parku se značným množstvím velkých a starých stromů domácích druhů se nachází v nadmořské výšce přibližně 200 m n. m., což jsou téměř ideální podmínky pro aktivitu hmyzu, a to jak tohoto vzácného, ochranářsky významného, tak také tohoto škodlivě působícího. Navržená péče o dřeviny a park jako celek tedy nesmí rušit samotné druhy vzácných bezobratlých živočichů a narušovat podmínky pro jejich výskyt, tzv. habitaty (stanoviště), ani nepřipustit zvýšenou aktivitu konkrétního škodlivého druhu hmyzu.

Průzkumy a zhodnocení probíhají standardizovanými terénními šetřeními, a to opakovanými pochůzkami. Každoročně je v parku realizováno přibližně 10 – 20 návštěv, při kterých je věnována cílená pozornost konkrétním dřevinám vytipovaným správou a údržbou parku, fytopatologem a dendrologem parku. V rámci entomologických průzkumů je hodnocen zdravotní stav a vitalita dřevin s ohledem na výskyt škůdců a je stanovena případná intenzita jejich působení. Dále je ale také posouzena hodnota dřeviny (a navržena péče o ni) pro vzácnější druhy hmyzu. V tomto ohledu jsou na stromech hodnocena místa, kde mohou druhy vzácnějších bezobratlých realizovat svůj vývoj; jedná se o tzv. habitaty (stanoviště). Poté je hodnocena vhodnost navržených zásahů pro udržení těchto habitatů (stanovišť), čímž je zajišťován další výskyt vzácnějších a vzácných bezobratlých i ostatní entomofauny v parku Stromovka.

Základním principem hodnocení je snaha o zachování co největšího počtu cenných dřevin pro druhy vzácnějších a vzácných bezobratlých, a to při současném respektování požadavků provozní bezpečnosti v parku a celkové koncepce parku. Na druhou stranu jsou také zkoumány stromy, které by mohly být obsazeny škodlivými druhy. Na základě potenciální atraktivity dřevin pro vybrané druhy vzácnějších a vzácných bezobratlých, tedy hodnocení dřevin z hlediska přítomnosti habitatů vzácnějších a vzácných bezobratlých, jsou stromy v rámci hodnocení entomologem rozděleny vždy do tří (čtyř) kategorií:

A. Stromy bez vhodných habitatů a bez zjištěné aktivity saproxylického hmyzu.
B. Stromy s potenciálně využitelnými habitaty pro vybranou skupinu saproxylického hmyzu, kde je však jejich výskyt méně pravděpodobný, avšak nelze jej spolehlivě vyloučit.
C. Stromy s přítomností využitelných habitatů (dutiny, odhalené dřevo, prosychající kmenová a větevní pletiva apod.), s charakteristickými pobytovými znaky nebo s přímým zjištěním jedinců vybrané skupiny saproxylického hmyzu.
V. Stromy s přítomností využitelných habitatů (dutiny, odhalené dřevo, prosychající kmenová a větevní pletiva apod.) a prokázaným výskytem saproxylického hmyzu.

Dvojí role hmyzu v managementu dřevin a ochraně biodiverzity

Hmyz představuje v ekosystémech městské zeleně jednu z ekologicky nejvýznamnějších skupin organismů, přičemž jeho přítomnost na dřevinách je nutné vnímat v širších souvislostech. V závislosti na ekologickém kontextu, fyziologickém stavu dřevin a charakteru celého stanoviště může hmyz vystupovat jak v roli významného stresového a mortalitního faktoru, tak jako prvek biodiverzity. Pojem biodiverzita a dřevina je dáván především do souvislostí s druhy vzácnějších a vzácných bezobratlých. Tyto druhy je možno klasifikovat dle legislativy ČR jako „zvláště chráněné druhy“. Tyto dvě role hmyzu nejsou v rozporu, ale musí být reflektovány při koncepčním plánování výsadeb, péči o dospívající dřeviny i při hodnocení zásahů na starších a starých dřevinách.

V prostředí městské zeleně jsou nově vysazované dřeviny dlouhodobě vystaveny souboru stresorů, mezi něž patří změněné půdní podmínky, extrémní teploty, vodní stres, přezáření pletiv a další antropogenní vlivy. Tyto faktory vedou ke zvýšení citlivosti stromů na hmyzí škůdce. V tomto kontextu sehrávají významnou roli zejména některé skupiny podkorního hmyzu, především kůrovci, krascovití a tesaříkovití. Tyto skupiny jsou schopné napadat částečně oslabené jedince ve velmi krátké době po výsadbě. V podmínkách mimolesní zeleně kombinace tzv. popřesadbového šoku a nepříznivých stanovištních podmínek často vytváří stav, kdy běžné druhy podkorního hmyzu mohou stát za neúspěchem výsadby dřevin. Z tohoto důvodu je v rámci koncepce obnovy dřevin v parku Stromovka kladen důraz na volbu vhodného taxonu, kvalitní výsadbový materiál, správnou technologii výsadeb a systematickou povýsadbovou péči, jejímž cílem je minimalizace stresu dřevin a snížení jejich atraktivity pro uvedené druhy hmyzu.
Na druhou stranu je třeba zdůraznit to, že hmyz představuje také nejpočetnější a ekologicky nejvýznamnější skupinu organismů vázaných na dřeviny. Jedná se zejména o saproxylický hmyz, tedy o hmyz vázaný na odumírající, odumřelé nebo různým způsobem narušené dřevo. Vybrané druhy z této skupiny se díky historické absenci jejich habitatů (stanovišť) staly právě druhy „zvláště chráněnými“. Tyto organismy jsou specializovány na specifické habitaty (stanoviště), jako jsou dutiny, praskliny kůry, pahýly větví, odhalené dřevo nebo rozkládající se dřevo. Výskyt těchto habitatů je typický zejména pro starší a senescentní stromy, které proto plní v krajině i v parcích nezastupitelnou roli centra biodiverzity. Proto je třeba jim věnovat intenzivní a někdy i speciální odbornou péči.

Ze dvou uvedených souvislostí je z hlediska dlouhodobé a udržitelné péče o stromy nezbytné vnímat přítomnost hmyzu nikoliv jednostranně, ale vždy jako součást přítomnosti stromů v rámci konkrétní lokality, parku. Této zásadní souvislosti je poté vždy nutné podřídit péči, kdy např. u nově vysazených dřevin bude cílem minimalizovat působení škodlivých druhů hmyzu. U starších stromů, a tedy biologicky cenných jedinců, je naopak žádoucí jejich zachování a podpora v kontextu celkové koncepce parku. Tato péče, která bude spojena se stabilizováním takových dřevin, umožňuje existenci právě těchto zvláště chráněných druhů.

Odkazy k tématu:

Autor textu: Ing. Petr Martinek, Ph.D.