Hodnocení kvality ovzduší

informace z ročenky Praha ŽP 2004

(informace z ročenky Praha ŽP 2004)

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou pak především porovnávány zjištěné imisní úrovně s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, jakožto úrovněmi, které by dle legislativy v ochraně ovzduší neměly být od zákonem stanoveného data nadále překračovány. 1. června 2002 nabyl účinnosti zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých zákonů, později upravený změnami č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb. a č. 186/2004 Sb., a 14. srpna 2002 bylo přijato nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity, podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Nová legislativa plně reflektuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší.

Tato kapitola prezentuje hodnocení kvality ovzduší v roce 2003 podle požadavků české legislativy. Přehled limitních úrovní a mezí tolerance pro ochranu zdraví, horních a dolních mezí pro posuzování dle nařízení vlády jsou uvedeny v tabulce.

Kvalita ovzduší v hl. m. Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví

Hodnocení je především dokumentováno tabulkami uvádějícími stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik požadovaných legislativou pro uvedené znečišťující látky. Stínování v tabulkách označuje:

Překročení meze tolerance (LV + MT), případně imisního limitu v případech bez meze tolerance (LV).

Překročení imisního limitu (LV).

Hodnota je pod imisním limitem.

Zkratky v tabulkách:
KMPL – kód měřicího programu v dané lokalitě
pLV – počet překročení LV
pLV + MT – počet překročení LV + MT

Klasifikace stanic podle EoI

Typ stanice / Type of the station	T – dopravní / traffic, I – průmyslová / industrial, B – pozaďová / background
Typ oblasti / Type of the area	U – městská / urban, S – předměstská / suburban, R – venkovská / rural
Charakteristika oblasti Characteristics of the area	R – obytná / residential, C – obchodní / commercial, I – průmyslová / industrial, A – zemědělská / agricultural, N – přírodní / natural, RC – obytná-obchodní / residential-commercial, CI – obchodní-průmyslová / commercial-industrial, IR – průmyslová-obytná / industrial-residential, RCI – obytná-obchodní-průmyslová / residential-commercial-industrial, AN – zemědělská-přírodní / agricultural-natural

Oxid siřičitý

Z mapových diagramů je patrné zlepšení kvality ovzduší v důsledku výrazného poklesu koncentrací oxidu siřičitého v letech 1994 a 1997 na všech stanicích. Strmý klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou trval do roku 1999. Od roku 2000 do roku 2002 pokračoval mírný pokles ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým. V roce 2003 došlo na automatizovaných monitorovacích stanicích (AMS) k velmi malému zvýšení 24 hod. koncentrací SO₂.

V roce 2003 nedošlo k překročení imisních limitů stanovených novou legislativou na žádné stanici. Nejvyšší roční koncentrace se na AMS pohybovaly kolem 10 µg.m^-3. 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO₂ byla naměřena na stanici HS Praha - Řeporyje (82 µg.m^-3). Na ostatních stanicích nepřekročila 4. nejvyšší 24hod. koncentrace 40 µg.m^-3. Nejvyšší 25. hodinová koncentrace byla naměřena pod imisním limitem na stanici Praha 2 - Riegrovy sady (53,3 µg.m^-3). Všechny imisní hodnoty pro oxid siřičitý leží tedy hluboko pod imisním limitem.

Čtvrtá nejvyšší 24hod. koncentrace a roční průměrná koncentrace oxidu siřičitého v letech 1992–2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Suspendované částice frakce PM10

Z grafu je patrný podobný klesající trend ve znečištění ovzduší suspendovanými částicemi do roku 1999 jako v případě oxidu siřičitého. Po roce 2000 byl tento vývoj zastaven a došlo na většině stanic k postupnému vzrůstajícímu trendu, který byl potvrzen i v roce 2003. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM₁₀, zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků a termínů nové legislativy.

Imisní limit 24hodinové koncentrace PM₁₀ zvýšený o mez tolerance byl v roce 2003 překročen více než 35x na 13 AMS v Praze, pouze na stanici Praha 10 - Šrobárova překročen nebyl.

Roční imisní limit PM₁₀ byl překročen na 10 AMS, z toho na 6 stanicích byl překročen i imisní limit zvýšený o mez tolerance.

V případě obou uvedených imisních charakteristik frakce PM₁₀došlo v roce 2003 v Praze ke zvýšení počtu stanic, které vykazují překročení imisního limitu a meze tolerance. Obrázek ukazuje chody 24hod. koncentrací na stanicích v roce 2003, kde došlo k překročení imisního limitu včetně meze tolerance. Největší počet překročení hodnoty 50 µg.m^-3 (175x) byl zaznamenán na AMS Praha 5 - Smíchov. V tomto obrázku je graficky znázorněn i roční chod průměrné denní teploty ve 2 metrech nad zemí (T2m) a průměrné denní rychlosti větru (WV). V roce 2003 je patrný výrazný opačný sezónní chod mezi koncentracemi PM₁₀ a teplotou. Při rychlosti větru nad 3 m.s^-1 je rovněž patrný propad koncentrací PM₁₀.

Třicátášestá nejvyšší 24hod. koncentrace a roční průměrné koncentrace PM₁₀ v letech 1996–2003

Zdroj: ČHMÚ

Stanice překračující LV + MT pro 24hod. koncentrace PM₁₀ v roce 2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Oxid dusičitý

Z mapových diagramů je na většině stanic patrný mírně klesající trend do roku 2000 a naopak mírně vzrůstající trend po tomto roce. V roce 2003 došlo v Praze k výraznějšímu zvýšení koncentrací oxidu dusičitého.

K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 12 stanic, které dosáhly platný roční průměr, došlo k překročení ročního imisního limitu 40 µg.m^-3 na 7 stanicích: Mlynářka a Smíchov v Praze 5, Vršovice a Počernická v Praze 10, nám. Republiky v Praze 1, Braník v Praze 4 a Vysočany v Praze 9. Překročení ročního imisního limitu bylo tedy zaznamenáno na většině pražských AMS. Na žádné stanici nedošlo k překročení tolerančních mezí. Hodinový imisní limit oxidu dusičitého byl překročen na dopravou velmi exponované AMS Praha 2 - Legerova, která byla zavedena až ve 2. polovině roku 2003. Hodnota 200 µg.m^-3 zde byla překročena 19krát.

Devatenáctá nejvyšší hodinová koncentrace a roční průměrné koncentrace NO₂ v letech 1992–2003

Zdroj: ČHMÚ

Stanice s nejvyššími hodinovými koncentracemi NO₂ v roce 2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Olovo

Na většině stanic je patrný klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou. Zdrojem znečištění ovzduší olovem byla v minulosti především doprava – užívání olovnatých benzinů. Dalším zdrojem, který není v Praze významně zastoupen, jsou vysokoteplotní procesy, především spalování fosilních paliv a metalurgie neželezných kovů. Z celkového počtu 9 stanic, které dosáhly v roce 2003 platného ročního průměru, nedošlo na žádné stanici k překročení stanoveného imisního limitu. Koncentrace olova na všech stanicích leží hluboko pod imisním limitem.

Roční průměrné koncentrace olova v ovzduší v letech 1992–2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Oxid uhelnatý

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým jsou procesy, kdy může docházet k nedokonalému spalování fosilních paliv. Je to především doprava a dále stacionární zdroje, zejména domácí topeniště.

V r. 2003 měřilo v Praze CO celkem 12 stanic. K překročení imisního limitu pro oxid uhelnatý došlo na stanici Praha 8 - Sokolovská a dále na stanici Praha 5 - Svornosti, kde byl dokonce překročen imisní limit zvýšený o mez tolerance. Ve všech případech se jedná o stanice provozované Hygienickou službou. Stanice AMS ČHMÚ měří koncentrace výrazně nižší, které se dokonce pohybují pod dolní mezí pro posuzování s výjimkou dopravní stanice Praha 2 - Legerova.

Na většině stanic oproti předchozímu roku koncentrace poklesly s výjimkou drobného nárůstu na stanicích Praha 5 - Smíchov, Praha 5 - Mlynářka a Praha 4 - Libuš.

Monitoring oxidu uhelnatého vyžaduje, vzhledem k opakovanému překračování limitů a mezí tolerance na uvedených stanicích HS v Praze, prohloubení systému zajištění správnosti měření a zejména zajištění porovnatelnosti měření jednotlivých organizací přispívajících svými daty do ISKO.

Maximální 8hod. klouzavé průměrné koncentrace oxidu uhelnatého v letech 1994–2003 na vybraných stanicích

Zdroj: ČHMÚ

Stanice s nejvyššími hodnotami CO a benzenu v roce 2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Benzen

S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho alkyl derivátů – jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Odhaduje se, že zbývajících 15 % emisí pochází ze stacionárních zdrojů emisí, přičemž rozhodující podíl připadá na procesy produkující aromatické uhlovodíky a procesy, kde se tyto sloučeniny používají k výrobě dalších chemických látek.

Data ukazují, že obsah benzenu v benzinu je kolem 1,5 %, zatímco paliva dieselových motorů obsahují relativně zanedbatelné koncentrace benzenu. Benzen obsažený ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem emisí benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků obsažených v palivu (70–80 % benzenu v emisích). Částečně je benzen ve výfukových plynech tvořen také z nearomatických uhlovodíků.

Na 3 stanicích měřících benzen a další aromatické uhlovodíky nebyl dosažen dostatečný počet měření pro výpočet platného roční průměru. V druhé polovině roku bylo dále měření zavedeno na 2 stanicích zatížených dopravou – Praha 1 - nám. Republiky a Praha 2 - Legerova.

Přízemní ozon

V přízemních vrstvách atmosféry vzniká ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Troposférický ozon je označován za sekundární znečišťující látku, protože není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší.

Z mapových diagramů byla v posledních letech na pražských stanicích patrná určitá stagnace ve znečištění ovzduší tuto látkou. V roce 2003 došlo k velmi mírnému nárůstu koncentrací. Ze 6 stanic, kde se měřil přízemní ozon, byl naměřen 26. maximální denní osmihodinový klouzavý průměr za kalendářní rok vyšší než na 4 stanicích – Praha 6 - Veleslavín, Praha 8 - Kobylisy, Praha 9 - Vysočany a Praha 4 - Libuš. Cílový imisní limit je definován tak, že maximální denní osmihodinový klouzavý průměr nesmí překročit více než 25krát hodnotu 120 µg.m^-3 v průměru za 3 roky. V průměru za roky 2001–2003 byl tento limit překročen na všech výše uvedených 4 stanicích. Překročení limitu bylo zaznamenáno v důsledku dlouhotrvajících vysokých teplot, vysokých hodnot slunečního záření a sucha v loňském letním období. Výjimečná situace je patrná i z počtu hodin překročení zvláštního imisního limitu (180 µg.m^-3).

Dvacátéšesté nejvyšší hodnoty maximálního 8hod. klouzavého průměru koncentrací ozonu v letech 1992–2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Kadmium

Antropogenním zdrojem kadmia v ovzduší jsou vysokoteplotní procesy, zejména spalování fosilních paliv (především uhlí) obsahujících jako příměsi sloučeniny kadmia, spalovny, dále metalurgie neželezných kovů, sklářství a výroba cementu.

Na většině stanic je patrný klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou. V roce 2003 nedošlo k překročení imisního limitu na žádné z 9 stanic HS v Praze, pro které byl spočten platný roční průměr.

Roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší v letech 1992–2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Arsen

Původ antropogenního znečištění arsenem je až z 87 % spalování fosilních paliv, především uhlí, které obsahuje stopové příměsi sloučenin arsenu.

Mapový diagram ukazuje, že koncentrace arsenu v ovzduší měly výrazně sestupný trend do roku 1998, po tomto roce nastala stagnace a hodnoty koncentrací leží hluboko pod imisním limitem.

Z celkového počtu 9 stanic s platným ročním průměrem, nebyl v roce 2003 novou legislativou zavedený imisní limit překročen na žádné stanici v Praze.

Roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší v letech 1996–2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Nikl

Nikl je pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho percentuální zastoupení nižší. Antropogenním zdrojem je, tak jako u jiných těžkých kovů, především spalování fosilních paliv (spalování těžkých topných olejů) a výroba železa. Tyto zdroje nejsou v Praze významné.

Nikl byl v roce 2003 měřen na jediné stanici HS Praha 10 - Šrobárova, kde roční průměr leží hluboko pod dolní mezí pro posuzování.

Roční průměrné koncentrace niklu v ovzduší v letech 1996–2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Benz(a)pyren

Jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek je benz(a)pyren. Příčinou jeho vnosu do ovzduší, stejně jako ostatních polyjaderných aromatických uhlovodíků (PAU), jejichž je benz(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště. Z mobilních zdrojů jsou to zejména vznětové motory spalující naftu.

V roce 2003 byl benz(a)pyren sledován na 3 stanicích: Praha 10 - Šrobárova, Praha 4 - Libuš a Praha 5 - Smíchov. Na všech těchto stanicích byl překročen imisní limit 1 ng.m^-3.

Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 1997–2003

Zdroj: ČHMÚ

Kvalita ovzduší v Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví - tabulky

Následující grafy charakterizují vývoj průměrných imisních charakteristik pro pražské stanice v letech 1981–2003. Horní grafy charakterizují vývoj imisních koncentrací SO₂, NO₂ a frakce PM₁₀ v souladu s platnými imisními limity. Pro zachování kontinuity s hodnocením v předchozích letech jsou uvedeny i spodní grafy, které navazují na několikaleté hodnocení stavu znečištění ovzduší, které se opírá o dnes již neplatné imisní limity pro znečišťující látky uvedené v Opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/91 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, v úplném znění zákona č. 211/94 Sb.

Dále je ukázán vývoj hodinových, denních a ročních imisních charakteristik SO₂za období 1982–2003. Od roku 1988 lze pozorovat celkově klesající trend ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým. Tento pokles je zvláště výrazný po roce 1996. V roce 2003 byl uvedený trend potvrzen.

Další obrázek předkládá dlouhodobý vývoj denních a ročních charakteristik pro NO₂ a NO_x. Výrazný pokles průměru ročních průměrů pro NO₂ po roce 1991 dále nepostupoval a situace spíše stagnovala. V posledních letech dochází postupně k mírnému nárůstu znečištění NO₂, který byl pozorován i v roce 2003.

Dále je na obrázku zhodnocen dlouhodobý vývoj pro PM₁₀a SPM. Významný pokles po roce 1987 a mírnější pokles po roce 1993 pro průměr ročních průměrů PM₁₀ je v posledních několika letech přerušen drobným nárůstem, který byl potvrzen i v roce 2003. Obdobný nárůst je pozorován i u průměru z 36. maximálních denních hodnot pro PM₁₀.

Celoroční hodnocení imisních charakteristik za období 1981–2003