Naučná stezka Oborou Hvězda, informační tabule u bran

Začátkem 30.let 16.stol. zakládá Ferdinand I. Habsburský, který byl od roku 1526 českým králem, v porostu lesa Malejova Novou oboru.

K Nové oboře vedlo v té době z Prahy dubové stromořadí, míjející Břevnovský klášter. Obora je v té době ohrazena dřevěným plotem. Od roku 1541 se začíná postupně nahrazovat původní dřevěný plot kamennou zdí. V roce 1547 se stává místodržícím Ferdinand Tyrolský, druhorozený syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. V roce 1548 získává od Libockého záduší další pozemky v údolí Litovického potoka, které připojuje k oboře a zřizuje na nich louku a rybník. V roce 1557 dal Ferdinad Tyroský kopat základy letohrádku a dále stavět oborní zeď svými dvořany, jak uvádí ve svých pamětech Pavel Korkyně, jeden z nich. Obora měla zpočátku pouze Libockou bránu, která ji spojovala s Pražským hradem. Později roku 1574, kdy dochází k bourání části ohradní zdi O. Avostalisem, byla proražena i brána naproti Bílé Hoře. Později i brány Břevnovská a Ruzyňská.

Důležitým rokem pro celou oboru byl rok 1952, kdy byla dokončena přeměna letohrádku na museum Aloise Jiráska. Později bylo rozšířeno o muzeum Mikoláše Alše. Následně dal Zdeněk Nejedlý příkaz k zbourání části zdi, aby davy pracujících měly snazší přístup k letohrádku při příležitosti mnohých komunistických svátků. Později byla tato část zdi opětovně dostavěna a celá prošla špatně provedenou rekonstrukcí. Březolitová omítka na pracující opuce velmi špatně držela a odpadávala.

Od devadesátých let probíhají průběžně nákladné opravy ohradní zdi. Tyto práce se provádějí po částech tak, aby obora nemusela být uzavřena.