Pramen: na jihovýchodním okraji Prahy, u obce Vestec u Jesenice. Délka toku: 14,8 km. Velikost povodí: 31,6 km2.
Okolí Kunratického potoku lze zhruba a s nadsázkou rozdělit na tři části: polní, lesní a cyklistickou. První část prochází pouze mezi poli, kde chybí cesty, proto ani nebude popisována. Druhá část začíná u rybníka Šeberáku, prochází údolím pod Kunraticemi, ale především Kunratickým lesem a končí u dalšího rybníka Labutě. Poslední část je představována dokonalou cyklostezkou, která sleduje nejen Kunratický potok, ale také Jižní spojku a končí u Barrandovského mostu, pod kterým potok vtéká do Vltavy. Procházka podle Kunratického potoku je velmi příjemná a zvláště její střední úsek vede takřka lesní krajinou. Třetí úsek pak udělá určitě radost cyklistům, ale i pro pěší může být vítanou procházkou nebo zkratkou.
Nejbližší stanicí metra je stanice Opatov na trase C, odkud jezdí autobusové linky MHD číslo: 165, 226, 325, 327. Nejvhodnějším začátkem je zastávka „V ladech“ uvedených autobusových linek.
Začátek pro cyklisty:
Jako začátek cesty podél Kunratického potoka je vhodné využít metra a vystoupit na stanici Opatov. Od stanice metra Opatov se jede krátký úsek po CT: ÚJ – BR (na kterou se později opět vrátíte), směrem na m. č. Šeberov, který je vzdálen od metra 1,7 km, zde se napojuje cyklistická varianta na variantu pěší u ulice V Ladech.
km
MÍSTO
ZAJÍMAVOST
0
V Ladech
Zastávka autobusů V Ladech. Dále vpravo do ulice V Ladech. Před základní školu je možnost odbočky vlevo k přírodní památce Hrnčířské louky.
přírodní památce lze odbočit z ul. V Ladech u základní školy vlevo do ulice Mezi rybníky, asi po 300 metrech je první rybník Brůdek, po jeho břehu vede slepá cesta k samotě, na jejím začátku je informační tabule. Další rybníky přírodní památky jsou rozesety na velké podmáčené lučnaté ploše mezi m. č. Hrnčíře a Šeberov. Mezi rybníky vede několik úzkých pěšinek, které však netvoří ucelený systém a mnohdy jsou slepé.
0,9
Kunratická spojka
Konec ulice V Ladech. Rovně přes Kunratickou spojku, po pravé straně je přechod pro chodce a zastávka autobusové linky číslo 197 „Na proutcích“. Cesta vede rovně dále k ulici Nad Šeberákem a po ní nad rybníkem Šeberákem až k jeho stavidlu.
Odbočka ke Kunratickému zámku, parku, bažantnici a kostelu sv. Jakuba Většího
V těchto místech je vhodné udělat odbočku ke Kunratickému zámku, zámeckému parku, bažantnici a kostelu sv. Jakuba Většího.
Od hráze Šeberáku pokračujte ulicí Lišovickou, která končí před bažantnicí. Bažantnici křižují úhlopříčně dvě cesty. Na druhé straně (severozápadní roh) naleznete nedaleko vstup do zámeckého parku, hlavní parková cesta je asi o 100 metrů dále po ulici K Betáni. Těsně u brány je památný strom, lípa srdčitá. Na opačném konci parku stojí zámecká barokní brána, která je však neprůchodná. Pokud se chcete podívat na Kunratický zámek, musíte vyjít z parku a pokračovat vlevo ulicí Golčovou ke Kostelnímu náměstí, dostanete se tak rovněž ke kostelu sv. Jakuba Většího. Nádvoří, lemované hospodářskými budovami prodělalo v nedávné době rozsáhlou rekonstrukci, na kterou bohužel samotný zámek ještě čeká.
Zpět na trasu podél Kunratického potoku se dostanete vpravo přes náměstí Prezidenta Masaryka, z kterého vychází ulice K Šeberáku.
Z ulice K Šeberáku se odbočuje vpravo do první ul. Strouhalovy a dolů k ul. Labské na její konec.
2,6
Můstek přes potok
Konec ul. Labské, přes mostek a za ním vlevo na pohodlnou a poměrně pěšinku po pravém břehu Kunratického potoka.
3,1
Horní mlýn
Pěšinka posléze ústí na ulici K Verneráku. Vlevo obcházíte Hornomlýnský rybník, kde klapával Horní mlýn v Kunraticích. Dále rovně přes přechod do malé a slepé ulice Za rybníkem. Tato ulice se mění na panelovou cestu, vedoucí po pravém břehu potoku.
Dolnomlýnský rybník a Dolnomlýnský mlýn. Zde se zleva přidává žlutá turistická značka, začínající u nedalekého Kunratického zámku a kostela sv. Jakuba Většího, po žluté se pokračuje až na konec lesoparku. V těchto místech se dostanete na území chráněného území Údolí Kunratického potoka a dostáváte se tak na střední úsek vycházky. Cesta pokračuje v těsném sousedství vlastního Kunratického potoka a vede po široké lesní cestě.
Vpravo do kopce je odbočka po modré značce k zřícenině Nový hrad (někdy též Novému hrádku), což znamená asi 200 m prudšího stoupání do stráně na pravém břehu potoka.
Po pohodlné cestě se záhy dostanete k restauraci „U krále Václava IV.“. Odtud dolů, stále po žluté tur. značce. Za pozornost stojí nepřehlédnutelný strom, sekvoje obrovská.
5,8
Na tý louce zelený
Restaurace „Na tý louce zelený“. Zde na levém břehu potoka začíná oplocení areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice, které vás bude doprovázet až na konec lesní cesty u rybníku Labuť.
Rybník Labuť u ulice Vídeňské. Zde je možno odbočit vpravo po žluté turistické značce, vedoucí ke stanici metra Roztyly. Trasa podél Kunratického potoka překonává hlavní rušnou Vídeňskou ulici, na druhé straně pak vede trasa vpravo a pod železničním mostem vlevo do parku. Pro cyklisty je připraven speciální cyklopřechod přes Vídeňskou ulici.
V těchto místech začíná třetí část trasy podél Kunratického potoka, protože zde vstupujete na velice kvalitní cyklostezku, navazující na cyklotrasu na cyklotrasu A 22, tedy ÚJ – BR (Újezd – Braník).
Po pravé straně budete míjet nově zrekonstruovaný zámeček v Dolní Krči. Kolem něj projdete k nádraží Praha – Krč. Celou dobu půjdete po asfaltové parkové cestičce.
Nedaleko železničního nádraží Praha - Krč vás čeká velká světelná křižovatka sjezdu z Jižní spojky a ulice V podzámčí. Zde je speciální semafor a přechod pro cyklisty. Po podjetí mostu Jižní spojky se pokračuje po CS vlevo. Nedaleko za křižovatkou u odbočky a přemostění je modlitebna církve Československé husitské.
Cesta vede souběžně s Kunratickým potokem, ale také s Jižní spojkou, kterou však budete pouze slyšet. Celé území je věnováno sportu, a tak budete míjet velké množství stadionů a sportovišť.
10,7
TJ ABC Braník
Na úrovní TJ ABC Braník začíná nový úsek cyklostezky.
11,3
Vrbova ulice
Cyklostezka ústí kolmo na Vrbovu ulici, za kterou však pokračuje její nový úsek, po kterém se pohodlně dostanete do ulice Na Mlejnku.
12,1
Na Mlejnku
Konec trasy podél Kunratického potoku na ploše ulice Na Mlejnku. Na této ploše se setkává zkratka pro pěší s cyklistickou trasou a asi po 100 metrech je rozcestí cyklotras A 22 a A 2 a nájezd na Barrandovský most, který je pro cyklisty významnou spojkou, vedoucí na levý břeh Vltavy.
12,1
Dominikánský dvůr
Odbočka k bývalému dominikánskému dvoru. Pokud si chcete prohlédnout bývalý dominikánský dvůr, musíte z ulice Na Mlejnku vyjít ulicí Jiskrovou. Usedlost je vzdálená od rozcestí CT zhruba 300 metrů a tvoří část bloku ulic Ke Krči, Jiskrova a Branická.
Ústí Kunratického potoka do Vltavy je v blízkosti Barrandovského mostu a vede přes něj nový mostek na Pobřežní cestě, kde vede cyklostezka od Modřan do centra Prahy.
v blízkosti předmostí Barrandovského mostu jezdí několik linek tramvají a autobusů MHD. K další chůzi lze využít i komunikaci Pobřežní cesta, která vede těsně podél Vltavy.
Po přejití Barrandovského mostu je možné pokračovat do Dalejského a Prokopského údolí.
Pro cyklisty:
pravobřežní předmostí Barrandovského mostu představuje významnou křižovatku několika cyklotras.
Přírodní památka. Od roku 1988 chráněné území o rozloze 29,53 ha. Soustava rybníků s vlhkými loukami ve svém okolí, je zde lokalita vodního ptactva. Často se zde zdržuje volavka popelavá.
Poprvé připomínány roku 1287. Později bývaly samostatným panským sídlem. K velkému rozvoji Kunratic došlo v 18. století v souvislosti se zájmem o výlety do přírody, pro které byly ideálním cílem. Kunratice byly připojeny k Praze roku 1968.
Zámek stojí na místě tvrze doložené roku 1336. Výstavba barokního, trojkřídlého zámku byla započata v roce 1687. Společně s častým střídáním majitelů se budova postupně rozrůstala. poslední a největší přestavba proběhla v roce 1830. K zámku patří původně barokní zámecký park, který má rozlohu 6 ha. K zámku patřila též obora typu bažantnice o rozloze 11,3 ha. V současnosti jsou v zámku umístěna vědecká pracoviště Národního muzea a depozitář jeho entomologického oddělení. Zámek je tak pro veřejnost nepřístupný. Lze navštívit zámecký park a bývalou bažantnici. Od hráze Šeberáku je vstup do zámeckého parku vzdálen asi 1,2 km.
Vznikl zřejmě před rokem 1357, kdy již byla v Kunraticích fara a tím i kostel, hřbitov a škola. V letech 1730 – 36 byl kostel barokně přestavěn, a to nákladem Jana Arnošta Václava z Golče. Střed kostela vyplňuje prosklená skříň s voskovou figurínou, v které jsou uchovány ostatky mučedníka z Diokleciánovy doby sv. Jana Římského.
Mlýn zvaný též Kunratický mlýn nebo zvaný též Bartůňkův. Stojí u Dolnomlýnského rybníku v Kunraticích. Doba jeho vzniku není známá, ale je mladší než Horní mlýn. Je známo, že v 18. století se zde již mlelo a rovněž zde se často měnily majitelé.
Přírodní rezervace. Od roku 1988 chráněné území o rozloze 151,99 ha. Je zde zachována údolní niva s lesními porosty přirozeného charakteru. Dubové a dubohabrové porosty, zbytky společenstva skalní stepi. Celé údolí má tři odlišné přírodopisné rázy: niva potoka, lesní partie a skály.
Zřícenina hradu založeného Václavem IV., výstavba byla započata v roce 1411. Král zde pobýval již v roce 1412 a roku 1419 zde i zemřel. V roce 1421 byl hrad dobyt husity a vypálen. Zříceniny byly dobře zachovány až do 19. století, kdy byly v roce 1881 zbořeny.
Současná nemocnice byla původně vybudována jako komplex budov bývalých Sociálních ústavů hl. města Prahy byl postaven v letech 1928 – 1941 podle projektu B. Kozáka.
Název je odvozen od staročeského označení pařezu. První písemná zmínka z roku 1212, kdy zde již existovaly dvě osady Horní a Dolní Krč. Krč byla roku 1434 vypálena husity. Koncem 18. století byly obě obce spojeny a roku 1922 byla Krč připojena k Velké Praze.
Stojí na místě středověké tvrze (poprvé doložena roku 1467), která byla jako pustá prodána roku 1628 karmelitánům u sv. Havla na Starém Městě pražském, kteří zde vybudovali letní sídlo. Současný novogotický zámeček byl vybudován až v roce 1860. V nedávné době prodělala objekt rozsáhlou rekonstrukci a v současné době je zde hotel. K zámku přiléhá zámecký park, nyní Krčský park. V současnosti jde o torzo někdejší podoby parku, celková rozloha je přibližně 6 ha.
Branická ul. 44, čp. 44. Vznik tohoto dvoru se datuje do období 1610 – 1750. Původně se v Braníku vařilo pivo právě zde, a to až do vzniku nedalekého nového velkokapacitního pivovaru, který je v provozu dodnes. Od roku 1964 je objekt památkově chráněn a v současnosti je v majetku Městské části Praha 4.
Trasa podél Kunratického potoku představuje jednu z nejlépe průchodných, ale pro cyklisty i průjezdných tras podél malých pražských vodních toků. Začátek této trasy je dobře dostupný prostředky MHD, v její blízkosti naleznete několik stanic na trase C, množství zastávek autobusů a na jejím konci i tramvajových linek. Trasy se dotýká několik značených turistických cesta a cyklotras. Rovněž je podél Kunratického potoku množství zajímavostí jak kulturního, tak i přírodopisného rázu. Na své si přijde i potrava pro tělo, neboť po celé trase je dostatek restaurací, z toho dvě přímo uprostřed Kunratického lesa jsou vyhlášené výletní restaurace se zahrádkou. Pro cyklisty je tato trasa velice dobře průjezdná, protože z velké části vede po cyklostezkách nebo klidných komunikacích, případně parkových a lesních cestách.