Kvalita pitné vody
informace z ročenky Praha ŽP 2004
(informace z ročenky Praha ŽP 2004)
V srpnu 2002 byla úpravna Podolí v souvislosti s povodní odstavena z provozu a bylo rozhodnuto ponechat nadále úpravnu Podolí jako záložní zdroj pro Prahu. Úpravna je pravidelně udržována v takovém stavu, aby v případě potřeby byla schopna kdykoli zahájit výrobu pitné vody. V roce 2003 byl v únoru a říjnu obvyklý provoz úpravny Podolí, kdy vyráběná voda z této úpravny byla distribuována spotřebitelům. Po zbytek roku nebyla voda z této úpravny distribuována.
V roce 2003 byla kvalita pitné vody hodnocena dle vyhlášky MZdr. č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly (dále jen vyhláška). Tato vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu o ochraně veřejného zdraví. Uvedené předpisy jsou v souladu s požadavky EU na pitnou vodu.
Proces výroby pitné vody byl v roce 2003 sledován laboratořemi na jednotlivých úpravnách v rozsahu ukazatelů nezbytných z technologického hlediska. V celé šíři ukazatelů dle vyhlášky byly rozbory prováděny v Oddělení laboratorní kontroly Praha (OLK Praha). Od roku 2001 jsou všechny laboratoře PVK, a. s. (pro kontrolu pitné i odpadní vody včetně vzorkování) sloučeny do Útvaru kontroly kvality vody. Laboratoře pitné vody – OLK Praha, OLK Káraný a OLK Želivka jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci (ČIA) v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025 včetně vzorkování, č. osvědčení 1247; 1247,1; 1247,2.
Program sledování kvality pitné vody na rok 2003 jak pro úpravny tak pro distribuční síť byl vypracován v souladu s požadavky platné legislativy a Hygienické stanice hl. m. Prahy resp. Krajské hygienické stanice Středočeského kraje a podle potřeb jednotlivých úpraven.
Celkem laboratoře PVK, a. s. v roce 2003 sledovaly kvalitu pitné vody u 7709 vzorků s celkovým počtem stanovení 82 721. Z toho 5513 vzorků bylo odebráno z pražské distribuční sítě, kde bylo provedeno 66 972 stanovení. Pro úpravnu Želivka bylo zpracováno 883 vzorků (6138 stanovení) upravené vody, pro úpravnu Káraný 1027 vzorků (7583 stanovení) a pro úpravnu Podolí bylo zpracováno 286 vzorků (2028 stanovení) pitné vody. Z celkového počtu provedených analýz pitné vody bylo 1,22 % v nesouladu s vyhláškou.
Vodárna Želivka
Maximálním špičkovým výkonem 6900 l.s-1 a výrobou cca 108,7 mil. m3 pitné vody v roce 2003 se řadí úpravna vody Želivka k největším úpravnám vody v Evropě a je největší úpravnou vody v České republice.
Technologický postup výroby pitné vody v úpravně vody Želivka
Etážový odběr surové vody umožňuje odebírat surovou vodu nejlepší kvality z různých hloubek nádrže Švihov. Úprava vody je jednostupňová koagulační filtrace, kde jako hlavní koagulant se používá síran hlinitý s možností úpravy pH kyselinou sírovou. Následuje filtrace na pískových rychlofiltrech, úprava pH vyrobené vody se zajišťuje vápenatým hydrátem. Významným stupněm úpravy vody je ozonizace, která v neposlední řadě ovlivňuje mikroskopický obraz, organoleptické vlastnosti vody a snižuje prekursory pro vznik vedlejších produktů chlorace. Dávkováním chloru na výstupu z úpravny je zajištěna zdravotní nezávadnost pitné vody.
Z regulačních vodojemů je voda odváděna štolovým přivaděčem do vodojemu v Jesenici a odtud je po dochlorování distribuována po Praze.
Korozívnost želivské vody je snižována optimalizací dávky vápenného hydrátu na pH vody 8 až 8,5, což současná legislativa připouští.
Na jaře 2003 došlo ke zhoršení kvality surové vody, jako následek povodně 2002, kdy byla voda z nádrže odpuštěna horním přepadem. Následně došlo ke zkratovému proudění v nádrži a to se projevilo zhoršením kvality surové vody v jarním období 2003 zejména v parametrech postihujících nutrienty, v parametru mikroskopický obraz a v neposlední řadě bylo zaznamenáno i zvýšení obsahu pesticidů. Důsledně řízenou technologií úpravy vody se dařilo vodu upravit na vodu pitnou. Kvalita vyráběné vody byla po celý rok v souladu s platnou legislativou.
Zvýšený obsah dusičnanů je trvalým problémem povodí Želivky. Tato voda není vhodná pro přípravu kojenecké stravy. V posledním desetiletí se koncentrace dusičnanů pohybuje kolem průměrné hodnoty 30–35 mg.l-1.
Vodárna Káraný
Vodárna v Káraném je jediná, která dodává jako část produkce vodu podzemní, která se vyznačuje výbornými parametry jakosti a z toho plynoucími příznivými biogenními vlastnostmi.
Podzemní pitná voda je v Káraném získávána ze tří systémů: přirozená infiltrace, umělá infiltrace a zdroj artéské vody (mimořádně kvalitní voda jímaná ze 7 artéských vrtů z hloubek 60–80 metrů). Z artéské vody je provzdušněním a pískovou filtrací odstraňováno železo. Po povinném zdravotním zabezpečení chlórem je voda dopravována do Prahy.
Důsledně prováděná kontrola jakosti káranské vody vykazovala po celý rok 2003 hodnoty všech sledovaných ukazatelů pod limity, které jsou dané vyhláškou. Pro trvalé zachování jakosti jímané pitné vody je nezbytná ochrana zdrojů vody a s tím spojený monitoring. Optimalizace ochrany zdrojů, monitoringu a hospodaření s vodou v jímacím území Káraný – to jsou očekávané výstupy matematického modelu celého jímacího území. Matematický model zadala v polovině roku 2003 správcovská společnost Pražská vodohospodářská společnost, a. s. a využíván bude jak správcovskou tak provozní společností Pražské vodovody a kanalizace, a. s.
Podíl Káraného v roce 2003 na zásobování Prahy pitnou vodou byl 22,3 %, úpravna vyrobila téměř 31,8 mil. m3 kvalitní pitné vody (charakteru vody podzemní).
Vodárna Podolí
Současný systém úpravy vody spočívá v předčištění surové vody v čiřičích, kam se jako flokulant dávkuje tekutý síran železitý. Při zhoršených podmínkách čiření se přidává jako pomocný flokulant PRAESTOL. Čiřiče zbaví surovou vodu až 95 % nečistot a takto předčištěná voda je alkalizována pro úpravu pH vody a převáděna na pískové filtry.Upravená voda je hygienicky zabezpečována chlórem.
Úpravna vyráběla vodu do distribuční sítě v roce 2003 v měsících únor a říjen, kdy kvalita surové vody byla z hlediska upravitelnosti velmi dobrá, kvalita vyráběné vody vyhověla požadavkům vyhlášky. Lze konstatovat, že kvalita surové vody byla v roce 2003 v obvyklých hodnotách jako před povodní a je i dle laboratorních pokusů prováděných po celý rok upravitelná na vodu pitnou.
Podíl Podolí v roce 2003 na zásobování Prahy pitnou vodou byl 1,5 %, celkové množství vyrobené pitné vody bylo za 2 měsíce provozu cca 2,2 mil. m3.
Distribuční síť
Mezi problémové ukazatele v distribuční síti se v roce 2003 řadily ukazatele železo, barva, zákal a především minimální zbytkový volný chlór u spotřebitele. Železo, barva a zákal, které se vyskytly v distribuční síti v nadlimitních koncentracích, vznikají v dopravované vodě sekundárně zejména v koncových a nezokruhovaných řadech. Ke zvýšenému obsahu železa (a s tím související nárůst barvy a zákalu), který se vyskytl v distribuční síti, přispěla koroze kovových trubních řadů bez vnitřní ochrany povrchu v kombinaci s velmi nízkou rychlostí proudění vody v řadech a dále pak jako důsledek manipulací v distribučním systému v souvislosti s opravami jak plánovanými tak opravami havárií. Při zjištění takovéto skutečnosti byla okamžitě prováděna náprava v dané oblasti (proplachy, odkalení apod.) s následnou kontrolou její účinnosti. V roce 2003 byl zaveden systém pravidelného odkalování hlavních distribučních řadů, i to by mělo přispět ke zlepšení kvality vody u spotřebitele. Ke kontinuálnímu sledování kvality pitné vody v distribuční síti přispívá 22 provozních zákaloměrů, z toho 3 jsou na výstupu z úpravny Podolí, ostatní pokrývají klíčové body distribuční sítě. Aktuální hodnota zákalu je přenášena na centrální dispečink PVK, a. s., což umožňuje trvalé sledování kvality vody a případné rychlé operativní řešení situace.
Kvalita pitné vody v distribuční síti je pravidelně kontrolována Hygienickou stanicí hl. m. Prahy. V roce 2003 nebyly zjištěny závažné výkyvy v kvalitě vody u vzorků sledovaných v rámci superkontroly Hygienickou stanicí hl. m. Prahy.
Obr. - Porovnání úpraven a vodovodní sítě z hlediska vybraných ukazatelů
Zdroj: PVK, a. s.