Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 – doprava)
Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007
(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007)
Obr. Zastoupení jednotlivých emisních kategorií vozidel, 2006 [t.rok-1]
Zdroj: ATEM
Vstupní údaje pro výpočty emisí
Automobilová doprava představuje v současné době nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší na území Prahy. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy. Výpočet emisí z dopravy je prováděn pro:
- liniové zdroje (silniční úseky)
- křižovatky
- speciální zdroje (terminály MHD, autobusová nádraží, čerpací stanice PHM a velká parkoviště a garáže).
Hlavním zdrojem emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy jsou městské komunikace – liniové zdroje. Do sestavy liniových zdrojů jsou zahrnuty všechny úseky, pro které jsou k dispozici údaje ze sčítání dopravy, které provádí Ústav dopravního inženýrství Praha (UDI Praha). V posledním období bylo sčítání dopravy rozšířeno o některé komunikace, odpovídajícím způsobem byla tedy doplněna i síť liniových zdrojů pro modelové výpočty.
Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byl použit emisní model MEFA-06, který vychází z metodiky vyvinuté Vysokou školou chemicko-technologickou a Ateliérem ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR v období 2000–2002. Tato metodika byla v říjnu 2002 publikována jako závazná metodika MŽP ČR podle Přílohy č. 9 nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Emisní model umožňuje zohlednit při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu, rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemně provázaných rovnic. Model je navržen pro široké spektrum emisních výpočtů v rozsahu od detailního modelování jednotlivých objektů (garáže, parkoviště, autobusová nádraží) přes oblasti středního rozsahu (část města, větší dopravní stavby) až po rozsáhlá území měst nebo regionů.
Obdobně jako v předchozí etapě byly ve výpočtu emisí z dopravy zahrnuty i zvýšené emise vznikající v důsledku studených startů automobilů. Prvních cca 5 km po startu vozidla se studeným motorem dochází v porovnání s normálním provozem ke zvýšené produkci emisí. Zohlednění příspěvku ze studených startů je proto významné při hodnocení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy ve městech, kde jsou automobily často využívány k poměrně krátkým jízdám.
V předcházející Aktualizaci A5 bylo poprvé provedeno vyhodnocení množství prachových částic PM10 zvířených projíždějícími automobily – tzv. sekundární prašnost z automobilové dopravy. Množství prachu zvířeného automobily bylo stanoveno výpočtem na základě metodiky US EPA, která stanoví pro výpočet množství zvířených částic ze zpevněných komunikací vztah vycházející z počtu projíždějících vozidel a jejich průměrné hmotnosti, přičemž zohledňuje odlišné emisní faktory pro jednotlivé velikostní frakce emitovaných částic. Z použité metodiky vyplývá, že množství zvířených částic výrazně narůstá s hmotností vozidla, což se odráží ve výrazně vyšší prašnosti na komunikacích s vysokou intenzitou těžké nákladní dopravy. Pro stanovení průměrné hmotnosti v rámci jednotlivých kategorií vozidel byly použity podklady z dopravních průzkumů provedených v rámci projektu ŘSD ČR. V uplynulém období také došlo k dílčí úpravě metodického postupu, která se týká jednak stanovení velmi jemných částic PM2,5 a především pak doporučených hodnot obsahu prachu na komunikaci. Pro účely zpracování rozdílových map byly shodnou metodikou vyhodnoceny i emise PM10 v roce 2003.
Na základě uvedených vstupních dat byly provedeny výpočty produkce emisí z dopravy pro následující znečišťující látky: částice PM10, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, celkové uhlovodíky, VOC a benzen. Základní informace o poloze jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší a velikosti jejich emise zobrazuje obrázek. Emisní bilance pro jednotlivé skupiny zdrojů (liniové zdroje, tunely, křižovatky a speciální zdroje) shrnují tabulky a graf.
Tab. Emise z dopravy na území Prahy [t.rok-1]
PM10* | SO2 | NOx | CO | CxHy | VOC | Benzen | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní automobily |
1 875,0 |
84,0 |
8 758,0 |
32 548,0 |
18 086,0 |
17 059,0 |
679,0 |
Lehké nákladní automobily |
712,0 |
8,0 |
976,0 |
872,0 |
166,0 |
157,0 |
2,0 |
Těžké nákladní automobily |
5 180,0 |
19,0 |
6 677,0 |
3 696,0 |
824,0 |
775,0 |
12,0 |
Autobusy |
2 698,0 |
12,0 |
1 906,0 |
1 140,0 |
315,0 |
297,0 |
4,0 |
Liniové zdroje celkem |
10 465,0 |
123,0 |
18 317,0 |
38 256,0 |
19 391,0 |
18 288,0 |
697,0 |
Tunely |
25,0 |
1,0 |
129,0 |
270,0 |
134,0 |
127,0 |
5,0 |
Křižovatky |
7,0 |
4,0 |
295,0 |
2 481,0 |
233,0 |
221,0 |
6,0 |
Čerpací stanice PHM |
1,0 |
0,2 |
26,0 |
37,0 |
16,0 |
15,0 |
0,7 |
Nádraží a terminály BUS |
45,0 |
0,1 |
25,0 |
16,0 |
5,0 |
5,0 |
0,1 |
Garáže a parkoviště |
46,0 |
0,4 |
76,0 |
237,0 |
156,0 |
148,0 |
6,0 |
Celkem |
10 589,0 |
129,0 |
18 868,0 |
41 297,0 |
19 935,0 |
18 804,0 |
715,0 |
* včetně sekundární prašnosti
Zdroj: ATEM
Tab. Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích z dopravy v Praze [%]
PM10 | SO2 | NOx | CO | CxHy | VOC | Benzen | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní automobily |
17,7 |
65,1 |
46,4 |
78,8 |
90,7 |
90,7 |
95,0 |
Lehké nákladní automobily |
6,7 |
6,2 |
5,2 |
2,1 |
0,8 |
0,8 |
0,3 |
Těžké nákladní automobily |
48,9 |
14,7 |
35,4 |
8,9 |
4,1 |
4,1 |
1,7 |
Autobusy |
25,5 |
9,3 |
10,1 |
2,8 |
1,6 |
1,6 |
0,6 |
Liniové zdroje celkem |
98,8 |
95,3 |
97,1 |
92,6 |
97,3 |
97,3 |
97,5 |
Tunely |
0,2 |
0,8 |
0,7 |
0,7 |
0,7 |
0,7 |
0,7 |
Křižovatky |
0,1 |
3,1 |
1,6 |
6,0 |
1,2 |
1,2 |
0,8 |
Čerpací stanice PHM |
0,0 |
0,2 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
Nádraží a terminály BUS |
0,4 |
0,1 |
0,1 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
Garáže a parkoviště |
0,4 |
0,3 |
0,4 |
0,6 |
0,8 |
0,8 |
0,8 |
Celkem |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
Zdroj: ATEM
Výsledky výpočtů emisí z dopravy na území Prahy ukazují:
- že na celkových emisích PM10 z dopravy se rozhodujícím způsobem podílí tzv. sekundární prašnost (přes 90 %). Množství zvířeného prachu roste s hmotností projíždějících vozidel, což se odráží ve vysokém podílu těžkých nákladních aut a autobusů na celkových emisích
- že automobilová doprava produkuje poměrně malou část z celkových emisí oxidu siřičitého v Praze (pouze 129 t.rok-1), rozhodující podíl emisí mají u této látky stacionární zdroje
- že celkové množství emisí oxidů dusíku produkovaných automobilovou dopravou činí téměř 19 kt.rok-1, doprava je tak obdobně jako v předešlých letech rozhodujícím zdrojem emisí NOx v Praze. Na produkci emisí NOx se podílejí cca z 1/2 osobní automobily, těžké nákladní automobily tvoří 35 % celkových emisí
- že u oxidu uhelnatého jsou hlavním producentem emisí osobní automobily (79 %); tento fakt je způsoben zejména zvýšenou produkcí CO při studených startech. Poměrně významný podíl (přes 6 %) emisí je tvořeno v prostoru křižovatek, což je způsobeno velkým nárůstem emisí této CO při zhoršených jízdních režimech
- že emise uhlovodíků a zejména benzenu jsou produkovány v podstatně větší míře při spalování benzínu než nafty, což se projevuje vysokým zastoupením osobních aut. Celková produkce emisí CxHy z dopravy dosahuje téměř 20 kt.rok-1, z toho těkavé organické látky tvoří téměř 19 kt.rok-1.
Obr. Produkce emisí oxidů dusíku z liniových zdrojů, Praha, 2006
Zdroj: ATEM