Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP - hluk

(informace z ročenky Praha ŽP 2004)

Od roku 1994 probíhalo v Praze sledování zdravotních důsledků a rušivých účinků hluku na třech místech – na Vinohradech, Žižkově a ve Vršovicích. V roce 2003 skončilo z organizačních důvodů monitorování hlučnosti v Praze 2. V každé městské části jsou vybrány tzv. tiché a hlučné lokality, kde probíhají 24-hodinová měření, střídavě v obou lokalitách 1x měsíčně (tj. v každé městské části 10x ročně).

Pražské lokality se nacházejí v horní polovině rozpětí hlučnosti sledovaných 19 měst. Zjištěné průměrné hodnoty hlučnosti, vyjádřené jako ekvivalentní hladiny akustického tlaku A - L_Aeq, jsou pro jednotlivé měřené lokality přehledně znázorněny v tabulce. Při porovnání meziročních změn se mezi obdobím 2002/2001 a 2003/2002 nepotvrdil významný trend v trvalém vzestupu či poklesu hlučnosti ve sledovaných lokalitách Prahy 3. V tiché lokalitě Prahy 3 došlo v roce 2003 k mírnému snížení denní i noční hlučnosti. Naopak v hlučné lokalitě se oproti mírnému snížení hlučnosti v předchozích dvou letech denní i noční hluková zátěž mírně zvýšila.

V tiché lokalitě desátého pražského obvodu se v roce 2003 oproti roku 2002 denní hlučnost mírně zvýšila na rozdíl od roků 2001/2002, kdy se denní hlučnost naopak snížila o 3,2 dB především poklesem hlukové zátěže z automobilové dopravy. Noční hlučnost se v tiché lokalitě snížila o 1,4 dB stejně jako v minulém posuzovaném období. V těchto letech tedy v tiché lokalitě Prahy 10 dochází k plynulému snižování hlučnosti s výjimkou zvýšení hodnot denní hlučnosti v roce 2003 oproti roku 2002. Ze zdravotního hlediska se jedná o minimální nárůst a populaci žijící v této lokalitě to téměř neovlivní.

Účinek hluku na obyvatelstvo ve vybraných lokalitách, kde je známa hluková expozice v prostředí bydliště, je sledován dotazníkovým šetřením zdravotního stavu, zaměřeným na výskyt vybraných tzv. civilizačních onemocnění (vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, vředová onemocnění žaludku a dvanácterníku, ledvinové a žlučníkové kameny, neurotické poruchy – potíže se spánkem, užívání uklidňujících léků apod.) a hodnocením vztahu mezi naměřenou hlučností a výskytem těchto nemocí a poruch. V roce 2003 dotazníkové šetření neproběhlo. Další šetření se uskuteční v roce 2007.

Tab. - Průměrné hodnoty ekvivalentních hladin hlučnosti L_Aeq v roce 2003 a její rozdíly proti roku 2002

* Nejvyšší přípustná hladina hluku pro denní měření je 55 dB, pro noční měření 45 dB podle nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění.
** Údaje v závorkách představují rozdíly hlučnosti oproti roku 2002.

Zdroj: SZÚ