Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP - Toxické látky v poživatinách, dietární expozice

(informace z ročenky Praha ŽP 2004)

Cílem dlouhodobého monitorovacího programu byl i v roce 2003 odhad průměrné hodnoty expozice populace ČR vybraným chemickým látkám (významné kontaminanty, nutrienty, mikronutrienty). Jejich obsah v potravinách může představovat zdravotní riziko nenádorových, ale i nádorových onemocnění. Odběry potravin byly prováděny ve 4 regionech, zahrnující vždy 3 svozná místa, z nichž jedním je město Praha. Vzorky potravin z Prahy tedy nebyly analyzovány samostatně, ale v rámci regionu společně se vzorky dvou dalších svozných míst. Zjištěné koncentrace chemických látek byly použity pro výpočet odhadu průměrné populační expozice v roce 2003 s pomocí hodnot spotřeby podle zjištěného spotřebního koše potravin.

Průměrná chronická expoziční dávka populace organickým látkám ze skupiny tzv. perzistentních organických polutantů (POPs) nedosáhla v roce 2003 takových hodnot, které by znamenaly nepřípustné zvýšení pravděpodobnosti poškození zdraví konzumenta (pro nekarcinogenní efekt). Odhadovaná expozice populace dosáhla opět nejvyšší úrovně u polychlorovaných bifenylů (PCB). Přívod sedmi indikátorových kongenerů PCB dosáhl průměrné úrovně asi 8,7 % tolerovatelného denního přívodu (TDI).

Expoziční dávky DDT a hexachlorbenzenu (HCB) byly stejně jako v předchozích letech velmi nízké. Stále přetrvává plošná kontaminace těmito perzistentními organickými polutanty, zjevná četnými pozitivními záchyty, ale na úrovni velmi nízkých koncentrací, bez závažného významu pro zdraví konzumentů.

V roce 2003 byly sledovány polycyklické aromatické uhlovodíky (15 zástupců PAU) ve všech typech potravin a akrylamid ve dvaceti vybraných skupinách potravin. Ve všech případech byly výsledky odhadů expozic příznivé.

Průměrná chronická expoziční dávka pro populaci látkám anorganického charakteru (dusičnany, dusitany, kadmium, olovo, rtuť, arzen, měď, zinek, mangan, selen, hořčík, chrom, nikl, hliník, železo a jód) nevedla k překračování expozičních limitů pro nekarcinogenní efekt. Odhadovaná expozice ukazuje podobně jako v roce 2001 a 2002, po letech růstu, mírné snížení zátěže dusičnany a kolísající zátěž dusitany. Zátěž kadmiem je mírně vyšší než v předchozích letech, zátěž olovem nadále klesá. Expozice celkové rtuti klesla a činila pouze 1,3 % tolerovatelného přívodu, což vyhovuje dobře i limitům pro vysoce toxickou methylrtuť. Expozice arzenu se mírně snížila, odhad expozičních dávek niklu a chrómu dosahuje poměrně nízkých hodnot s tendencí ke kolísání. Odhad expozice hliníku nepředstavoval riziko poškození zdraví konzumentů.

Přívod některých benefitních prvků odhadnutý pro českou populaci je nedostatečný, zejména pro hořčík, vápník, draslík, železo a také pro měď. Podle modelu doporučených dávek v jednotlivých věkových kategoriích populace se jeví deficit minerálních látek nejzávažnější u starších osob.

Teoretický odhad pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění v české populaci v důsledku roční expozice (průměr expozičních dávek podle spotřebního koše potravin) vybraným chemickým látkám (PCB, HCH, lindan, DDT, aldrin, dieldrin, heptachlor epoxid, HCB a arzen (toxický)) činil asi 65 případů pro ČR a rok 2003. Nejvyšší podíl na zvýšení rizika představovaly tradičně polychlorované bifenyly a arzen.