Pitná voda

zde

(Informace z ročenky Praha ŽP 2007)

Zásobování obyvatelstva pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě

Veřejná vodovodní síť v Praze a k ní příslušející úpravny pitné vody pro zásobování odběratelů pitnou vodou jsou od počátku roku 1998 ve správě akciové společnosti Pražská vodohospodářská společnost, a. s.

Provozovatelem pražského vodovodního systému je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s.

 

Úpravny vody

V roce 2006 se již téměř zastavil dlouhodobý trend snižování výroby vody. Byl sice opět zaznamenán meziroční pokles, avšak jeho hodnota byla nejmenší za posledních 10 let. V porovnání s rokem 2005 bylo vyrobeno celkem o 0,5 mil. m³ vody méně, tj. pokles o 0,4 %.

Ve srovnání s předchozím obdobím nedošlo v posledním roce v oblasti zásobování pitnou vodou k žádným podstatným změnám v kapacitě úpraven vody.

Vodárna v Praze - Podolí je vzhledem k dlouhodobému poklesu spotřeby vody využívána pouze minimálně. Je však udržována v trvale provozuschopném stavu.

V roce 2006 byla vodárna Podolí v provozu 3 měsíce a vyrobila celkem 3,2 mil. m³ pitné vody, což představuje podíl 2,4 % z celkového objemu výroby pitné vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Jedná se o poměrně malý podíl na výrobě, avšak vodárna představuje pro Prahu důležitý rezervní zdroj. V porovnání s rokem 2005 došlo ve vodárně Podolí k nárůstu výroby vody o 2 mil. m³.

Vodárna v Káraném je umístěna na soutoku Jizery s Labem. Byla uvedena do provozu v roce 1914 a byla první, která zajišťovala zdravotně nezávadnou pitnou vodu pro Prahu.

Její maximální kapacita je cca 1900 l.s^-1. Voda je do Prahy čerpána třemi výtlačnými řady, z nichž každý má délku 23 km. Část vyrobené vody je předávána městům a obcím v nejbližším okolí.

Vodárna v Káraném je jedinou ze 3 výroben pitné vody pro Prahu, jejíž část produkce je z podzemních zdrojů. Voda je jímána studnami ze štěrkopískových vrstev, menší část je z artéských vrtů. Dalším zdrojem je povrchová voda z řeky Jizery, upravená umělou infiltrací.

Předností vody z této úpravny je její výborná kvalita. Nevýhodou je dlouhodobá i krátkodobá závislost na klimatických podmínkách a nutnost energeticky náročného čerpání vody do Prahy.

Časový průběh odběru vody z podzemních zdrojů je patrný z obrázku. Z uvedeného průběhu je zřejmé, že k nejvýraznějším krátkodobým poklesům došlo v létě 2002, 2005 a 2006. Tyto krátkodobé poklesy byly vyvolány technicko - provozními důvody (rekonstrukce svodných řadů) a nemají žádnou souvislost s vydatností zdrojů podzemní vody. Z hlediska dlouhodobého vývoje je podstatné, že v posledních letech došlo k poklesu objemu odebrané podzemní vody v souvislosti se snižováním spotřeby a z důvodu nárůstu poplatků za odběr podzemní vody.

V roce 2006 vyrobila vodárna v Káraném celkem (v součtu z podzemních zdrojů a z umělé infiltrace) 31,8 mil. m³ pitné vody, což je přibližně stejný objem jako v předchozím roce. Na celkové výrobě pitné vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. se vodárna Káraný v roce 2006 podílela 24,2 %, což představuje v porovnání s rokem 2005 jen nepatrné zvýšení podílu (o 0,2 procentního bodu).

Vodárna Želivka je nejmodernější a kapacitně největší úpravnou pitné vody pro Prahu. Do provozu byla uvedena v roce 1972. Její maximální výkon je okolo 7000 l.s^-1, avšak z důvodu klesající spotřeby vody je využíván přibližně na polovinu. Kromě Prahy zásobuje Želivka pitnou vodou i část kraje Vysočina a menší oblasti Středočeského kraje.

Zdrojem je surová voda z řeky Želivky, akumulovaná ve vodárenské nádrži Švihov. Vodárenská nádrž byla navržena a postavena jako víceletá s využitelným objemem zásobního prostoru 246 mil. m³ mezi kótou 377,00 m n.m. a 343,10 m n.m. Vývoj výšky hladiny vody ve vodárenské nádrži Švihov od ledna 1993 je patrný z obrázku. Od začátku roku 1995 je možno pozorovat trvalý trend zvyšování hladiny. Od ledna 1996 je nádrž zcela naplněna a dochází pouze ke krátkodobým výkyvům hladiny v závislosti na srážkách. Tato skutečnost souvisí s poklesem spotřeby vody a tím i snížením výroby vody ve vodárně Želivka v posledních letech. K výraznějšímu krátkodobému poklesu došlo jen v průběhu roku 2003 v souvislosti s extrémně suchým počasím. V průběhu 1. pololetí 2004 došlo k opětovnému naplnění nádrže a k dalším výraznějším poklesům již nedošlo. Krátkodobé výraznější zvýšení hladiny na jaře 2006 bylo způsobeno povodněmi.

Surová voda se upravuje na pískových rychlofiltrech. Po filtraci je voda odváděna na ozonizaci, kterou se zlepší senzorické vlastnosti vody. Zdravotní zabezpečení je zajištěno dávkováním chlóru.

Upravená voda je gravitací přiváděna štolovým přivaděčem o délce cca 52 km a průměru 2,64 m do vodojemu Jesenice. Z tohoto vodojemu se voda přivádí na území hl. m. Prahy v oblasti mezi Písnicí a Hrnčířemi.

Mezi hlavní výhody zdroje Želivka patří relativní stálost kvality surové vody, značná kapacita zdroje a nízká energetická náročnost vzhledem ke gravitačnímu způsobu dopravy vody do Prahy.

Celkem bylo v roce 2006 vyrobeno ve vodárně Želivka 96,4 mil. m³ pitné vody. Tento objem představuje 73,4 % z celkové výroby pitné vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Meziročně zaznamenala tato úpravna vody pokles výroby o 2,95 mil. m³.

Kromě výše uvedených zdrojů pitné vody provozuje akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. průmyslový vodovod, sloužící k zásobení podniků v severovýchodní části Prahy užitkovou vodou. Čerpací stanice je situována na Libeňském ostrově a zdrojem vody pro ni je řeka Vltava. Při povodních v srpnu 2002 byl průmyslový vodovod silně poškozen a musel být vyřazen z provozu. Po rozsáhlé rekonstrukci byl opětovně uveden do provozu až v srpnu 2006. Celková výroba průmyslového vodovodu za rok 2006 činila 379 tis. m³ užitkové vody, což představuje 0,3 % z celkové výroby vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s.

 

Tab. Výroba vody v jednotlivých úpravnách společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. v roce 2006

Úpravna	Výroba [tis. m3]	Podíl [%]
Želivka	96 414	73,18
Káraný	31 767	24,11
Podolí	3 185	2,42
Průmyslový vodovod	379	0,29
Celkem	131 746	100,00

Zdroj: PVK, a. s.

 

Distribuce

Distribuce vody na území Prahy je pro složitou konfiguraci terénu technicky velmi náročná. Pro dopravu vody je k dispozici 3471 km vodovodních řadů (z toho 3431 km řadů pro rozvod pitné vody), 711 km vodovodních přípojek, 39 čerpacích stanic a 68 vodojemů o celkovém využitelném objemu 682 800 m³.

Obr. Schéma rozvodu vody v Praze a mimopražské odběry

Zdroj: PKV, a. s.

 

Vodovodní síť vykazuje vzhledem ke svému stáří, podmínkám uložení, dopravní zátěži, materiálové skladbě, korozním a dalším vlivům poměrně značnou poruchovost. Z celkové délky pražské vodovodní sítě je přes 1000 km (tj. téměř 1/3) starší než 60 let. Na vodovodních řadech a přípojkách bylo v roce 2006 odstraněno celkem 2836 tekoucích havárií, což je o 252 (8,1 %) méně, než v předchozím roce. Průměrná doba trvání jedné havárie činila 1 den, 15 hodin a 3 minuty. Z celkového množství bylo 49 havárií 1. kategorie a 112 havárií 2. kategorie.

V posledních letech se podařilo výrazně snížit ztráty vody. Nejvyšších hodnot dosahovaly v polovině 90. let (až 46 %). Od roku 1996 dochází k jejich každoročnímu poklesu. Tento vývoj zobrazuje obrázek.

Obr. Ztráta vody v síti

Zdroj: PVK, a. s.

 

 

Spotřeba vody a její krytí

V roce 2006 bylo vyrobeno celkem 131 745 761 m³ vody, z toho pitné vody bylo 131 366 263 m³, což představuje 99,71 %. Z tohoto množství bylo předáno mimopražským odběratelům 15 116 046 m³. Veškerá voda spotřebovaná v Praze byla vyrobena ve zdrojích provozovaných Pražskými vodovody a kanalizacemi, a. s.

Vývoj výroby pitné vody od roku 1986 v jednotlivých vodárnách je patrný z obrázku. Z grafu je zřejmé, že i nadále pokračuje dlouhodobý trend každoročního poklesu výroby vody, který trvá od roku 1991. Výjimkou byl pouze rok 1996, kdy došlo k meziročnímu nárůstu výroby. V posledních letech je zřejmé, že tempo poklesu spotřeby vody se postupně zmírňuje.

Obr. Vývoj výroby pitné vody od r. 1986 v jednotlivých vodárnách

Zdroj: PVK, a. s.

 

Procentuální podíl jednotlivých vodáren na celkové výrobě pitné vody od roku 1986 je znázorněn v obrázku. V zobrazeném časovém období došlo k největšímu poklesu podílu na celkové výrobě u vodárny Podolí. Zatímco v polovině 80. letech činil její podíl okolo 20 %, v roce 2006 pouze 2,4 %. V případě vodárny Káraný činil v roce 2006 podíl na celkové výrobě pitné vody 24,2 %, což přibližně odpovídá hodnotám z 2. poloviny 80. let. Úpravna vody Želivka dosáhla v roce 2006 podílu 73,2 %, tj. podstatně více, než v 80. a 90. letech.

Obr. Podíl jednotlivých vodáren na celkové výrobě pitné vody

Zdroj: PVK, a. s.

 

Podíl podzemní vody na celkovém množství vyrobené pitné vody je graficky vyjádřen v obrázku, který názorně dokumentuje, že po několika letech každoročního nárůstu podílu podzemní vody dochází od roku 2002 k jeho poklesu. V roce 2006 tento podíl činil 12,9 %.

Obr. Podíl podzemní vody na celkovém množství vyrobené pitné vody

Zdroj: PVK, a. s.

 

Obr. Časový průběh odběru vody z klasických zdrojů v Káraném

Zdroj: PVK, a. s.

 

Obr. Vývoj výšky hladiny vody ve vodárenské nádrži Švihov

Zdroj: PVK, a. s.

 

zdeKvalita pitné vody

Praha byla v roce 2006 zásobovaná po dobu 10-ti měsíců ze dvou úpraven pitné vody (Želivka, Káraný), v průběhu listopadu a prosince ze tří úpraven pitné vody – Želivka, Káraný, Podolí.

Od konce roku 2002 slouží úpravna Podolí jako záložní zdroj pro Prahu. V listopadu a prosinci 2006 byla provozována vodárna Podolí s distribucí do vodovodní sítě – spotřebitelům. Důvodem byla úprava (relining) dvou přiváděcích řadů (2x DN 1100) z Káraného v oblasti Hagiboru, kdy bylo nutné zajistit vodu z úpravny Podolí po dobu odstávky těchto opravovaných přiváděcích řadů. Po zbytek roku nebyla voda z této úpravny distribuována do sítě.

Kvalita pitné vody byla sledována v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu, rozsah a četnost kontroly pitné vody. Poslední novela č. 293/2006 Sb. platná od 19. 6. 2006 řeší zejména kvalitu teplé vody. Dle této vyhlášky platil do konce roku 2006 mírnější limit pro parametr chloritany (mezní hodnota byla – 400 µg.l^-1). Vzhledem ke způsobu desinfekce pitné vody distribuované PVK, a. s. se parametr chloritany v pitné vodě v Praze nevyskytuje.

Jedná se o prováděcí vyhlášku k zákonu o ochraně veřejného zdraví č. 258/2001 Sb. v platném znění. Uvedené předpisy jsou v souladu s požadavky EU na pitnou vodu.

Proces výroby pitné vody byl v roce 2006 sledován laboratořemi na jednotlivých úpravnách vody v rozsahu ukazatelů nezbytných z technologického hlediska. V celé šíři ukazatelů dle výše uvedené vyhlášky byly rozbory prováděny v Oddělení laboratorní kontroly Praha (OLK Praha). Od roku 2001 jsou všechny laboratoře PVK, a. s. (pro kontrolu pitné i odpadní vody včetně vzorkování) sloučeny do Útvaru kontroly kvality vody. Laboratoře pitné vody – OLK Praha, OLK Káraný a OLK Želivka jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci (ČIA) v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025 včetně vzorkování, čísla zkušebních laboratoří 1247; 1247,1; 1247,2.

Program sledování kvality pitné vody na rok 2006 jak pro úpravny tak pro distribuční síť byl vypracován v souladu s požadavky platné legislativy a požadavky orgánu ochrany veřejného zdraví (Hygienická stanice hl. m. Prahy a Krajská hygienická stanice Středočeského kraje), dále podle potřeb jednotlivých úpraven a požadavků technologů.

 

Tab. Rozsah sledování pitných vod za rok 2006

Lokalita	Celkový počet vzorků na mikrobiologické a biologické analýzy / počet parametrů	Celkový počet vzorků na chemické analýzy / počet parametrů
ÚV Želivka	374 / 2 313	375 / 3 179
ÚV Káraný	387 / 2 482	378 / 4 042
ÚV Podolí	69 / 417	310 / 1 745
Distribuční síť – vodojemy, přivaděče	643 / 4 626	619 / 9 644
Distribuční síť – spotřebitel	2 733 / 18 427	2 634 / 43 877
Celkem	4 206 / 28 265	4 316 / 62 487

Z celkového počtu provedených analýz pitné vody v roce 2006 bylo 1,3 % v nesouladu s vyhláškou 252/2004 Sb. v platném znění.

Zdroj: PVK, a. s.

 

Vodárna Želivka

Úpravna vody Želivka je největší úpravnou vody pro hl. m. Prahu. Doprava pitné vody je zajištěna štolovým přivaděčem o průměru 2,64 m a délce 51,97 km. Podíl Želivky v roce 2006 na zásobování Prahy pitnou vodou byl 73,2 %. Úpravna vody Želivka zásobuje pitnou vodou i oblasti Středočeského kraje a kraje Vysočina.

Maximálním špičkovým výkonem 6900 l.s^-1 pitné vody a výkonem v roce 2006 cca 96,4 mil. m³ za rok pitné vody se řadí úpravna vody Želivka k největším úpravnám vody v Evropě a je největší úpravnou vody v České republice.

Kvalita vyrobené vody splňovala v roce 2006 limitní hodnoty dané platnou legislativou. Jediným problematickým parametrem v upravené vodě byl mikroskopický obraz v průběhu jarní a podzimní cirkulace nádrže Švihov. Tyto přírodní jevy na vodárenské nádrži vyžadují zvýšená technologická opatření v kritických uzlech jak ve vlastní technologické lince úpravy vody, tak v průběhu distribuce vody, aby byla spotřebiteli dodávána voda vyhovující kvality. V souvislosti se zvýšeným počtem mikroorganismů byl zpracován režim pro cílené sledování parametru mikrocystin-LR dle metrodického pokynu SZÚ. Počty buněk sinic v surové vodě v roce 2006 nedosáhly takových hodnot, aby bylo nutné mikrocystin-LR sledovat.

Vzhledem k charakteru zdroje surové vody (povrchová voda) je obsah minerálů velmi nízký a voda není ani po finální alkalizaci upravené vody v optimální vápenato-uhličitanové rovnováze. Dle TNV 75 7221 je z hlediska koroze na kovová potrubí voda zařazena do druhého stupně agresivity, tj. jedná se o vodu středně agresivní. Korozivnost želivské vody je snižována optimalizací dávky vápenného hydrátu na pH vody 8 až 8,5, což současná legislativa připouští. Aby bylo možné provádět trvale optimální alkalizaci vody, byla v roce 2006 zahájena rekonstrukce vápenného hospodářství na této úpravně vody.

Od roku 2001 PVK, a. s. cíleně systematicky sleduje skupinu triazinových herbicidních látek. V surové vodě, zejména po povodňových stavech, byly zjištěny varovné koncentrace blížící se limitní hodnotě pro pitnou vodu. Ve vlastních přítocích do vodárenské nádrže byly opakovaně zjištěny i koncentrace těchto látek v několikanásobném překročení této limitní hodnoty (100 ng.l^-1 pro jednotlivý pesticid, suma pesticidních látek 500 ng.l^-1). Ve vodárenské nádrži Švihov je trvale prováděn společný monitoring PVK, a. s. a Povodí Vltavy, s. p. z hlediska základních chemických a mikrobiologických parametrů a od roku 2004 také z hlediska triazinových pesticidů. Při sledování pesticidů se potvrdila sezónní kolísavost výskytu sledovaných pesticidů. Postupně je spektrum sledovaných pesticidů rozšiřováno.

Z regulačního vodojemu úpravny Želivka je voda odváděna štolovým přivaděčem do vodojemu v Jesenici a odtud je po dochlorování distribuována po Praze.

Vodárna Káraný

Vodárna v Káraném jako jediná dodává vodu podzemní, která se vyznačuje výbornými parametry jakosti a z toho plynoucími příznivými biogenními vlastnostmi. Tato podzemní voda vykazuje vyrovnaný obsah iontů, které pozitivně ovlivňují i organoleptické vlastnosti vody.

Podzemní pitná voda je v Káraném získávána ze tří systémů: Přirozená infiltrace, umělá infiltrace a zdroj artéské vody (mimořádně kvalitní voda jímaná ze 7 artéských vrtů z hloubek 60–80 metrů). Z artéské vody je provzdušněním a pískovou filtrací odstraňováno železo. Po povinném zdravotním zabezpečení chlórem je voda dopravována do Prahy třemi výtlačnými řady o shodné délce 23 km.

Kvalita vyrobené vody v roce 2006 splňovala v celé šíři limitní hodnoty dané platnou legislativou. Organické polutanty sledované v souladu s platnou legislativou se trvale pohybují pod mezí stanovitelnosti. Z hlediska koroze se voda blíží k vápenato-uhličitanové rovnováze s velmi nízkým korozním účinkem na kovová potrubí. Dle TNV 75 7221 je zařazena na rozhraní 1. a 2. kategorie agresivity, tj. voda mírně až středně agresivní. Zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.) řeší ochranná pásma vodních zdrojů formou obecné ochrany. Z tohoto titulu je provozovatelem zajišťován kontrolní monitoring jakosti jímané vody a surové vody v Jizeře, včetně dalších kontrolních míst zájmového území. Od roku 2004 je využíván při provozování úpravny a monitoringu jímacího území matematický model. Trvá cílený „dusičnanový monitoring“ na jímacích řadech břehové infiltrace. Matematický model je na základě výsledků monitoringu kalibrován 1x za dva roky. V některých oblastech jímacího území byly zjištěny koncentrace dusičnanů v surové jímané vodě v nadlimitních koncentracích. Díky citlivému provozování nebyla dotčena výsledná kvalita vody z úpravny Káraný.

Podíl Káraného v roce 2006 na zásobování Prahy pitnou vodou byl 24,1 %, úpravna vyrobila za rok 2006 cca 31,8 mil. m³ kvalitní pitné vody (charakteru vody podzemní).

Vodárna Podolí

Již v úvodu je konstatováno, že úpravna Podolí slouží od konce roku 2002 jako záložní zdroj pro Prahu. Úpravna je pravidelně udržována v takovém stavu, aby v případě potřeby byla schopna kdykoli zahájit výrobu pitné vody.

Úpravna vyráběla vodu do distribuční sítě v roce 2006 po dobu listopadu a prosince, kdy kvalita surové vody byla z hlediska upravitelnosti dobrá, kvalita vyráběné vody vyhověla požadavkům platných právních předpisů. Lze konstatovat, že i kvalita surové vody byla v roce 2006 v obvyklých hodnotách a je i dle laboratorních pokusů prováděných po celý rok upravitelná na vodu pitnou po většinu roku. Kritická období z hlediska pesticidů představuje jaro a podzim – konkrétní období závisí též na intenzitě srážek.

Vzhledem k charakteru zdroje surové vody (povrchová voda) není upravená voda ani po finální alkalizaci v optimální vápenato-uhličitanové rovnováze. Dle TNV 75 7221 je voda z hlediska koroze na kovová potrubí zařazena do druhého stupně agresivity, tj. jedná se o vodu středně agresivní.

Systematické sledování triazinových herbicidů v surové vodě se provádí v průběhu celého roku, tedy i v období, kdy úpravna Podolí nevyrábí vodu do sítě. Tento monitoring se provádí z důvodu připravenosti najetí této úpravny jako záložního zdroje. V případě zvýšených koncentrací triazinových herbicidů na výstupu z úpravny (současná technologie ÚV Podolí není schopna herbicidy odstraňovat), je nutné přistoupit k míchání vyrobené vody s vodou z ostatních zdrojů tak, aby nedošlo k překročení limitních hodnot u spotřebitele v distribuční síti. V případě nutného najetí úpravny jako záložního zdroje, pokud budou zjištěny zvýšené koncentrace pesticidů, bude tento režim „míchání zdrojů“ aplikován.

Podíl Podolí v roce 2006 na zásobování Prahy pitnou vodou byl cca 2,4 %, celkové množství vyrobené pitné vody bylo za 2 měsíce provozu cca 3,19 mil. m³.

 

Distribuční síť

V průběhu distribuce pitné vody dochází ke kvalitativním změnám v důsledku těchto vlivů:

• Působení materiálů přicházejících do styku s pitnou vodou (druhotné zaželeznění vlivem koroze).
• V souvislosti s poklesem spotřeby vody dochází k prodlužování doby zdržení vody v distribuční síti (dále jen DS), snížení rychlosti proudění (pokles koncentrace volného Cl₂ Ţ možné mikrobiologické závady).
• Poruchovosti distribuční sítě.
• Manipulacím v souvislosti s rekonstrukcemi vodovodních sítí.
• V období zvýšeného biosestonu v surové vodě dochází v případě ÚV Želivka ke zvýšení dávek ozonu a Cl₂ na výstupu z úpravny. V důsledku toho je v DS sledován nárůst vedlejších produktů chlorace (THM) u spotřebitele. Celková suma THM nepřekročila v roce 2006 povolenou limitní koncentraci danou platnými právními předpisy. Kritickým parametrem v součtu THM je chloroform – hlavní vedlejší produkt chlorace. V roce 2006 bylo analyzováno 604 vzorků z DS z hlediska obsahu THM. Z celkového počtu vzorků byla v 1,7 % zjištěna hodnota chloroformu v intervalu (mezní hodnota + nejistota měření). Ostatní trihalomethany nepřekročily v roce 2006 povolené limitní hodnoty dané legislativou.
• V důsledku prodlužující se doby zdržení vody bylo nutné zajistit dochlorování vytipovaných celků DS z důvodu zajištění mikrobiální nezávadnosti. Kromě stabilních míst dodatečné desinfekce (Cl₂, NaClO) je možné na základě zjištěných havarijních situací operativně zajistit dezinfekci cílené části DS mobilním bateriovým zařízením.
• Analogicky jako na úpravnách jsou všechny akumulace a ČS v DS pravidelně sanovány s následnou kontrolou kvality vody po čištění.
• Z důvodu zlepšení kvality vody v DS byl i v roce 2006 aplikován „Odkalovací řád přiváděcích řadů“. Bylo provedeno 8 proplachů vytypovaných přiváděcích řadů. Kromě toho jsou prováděny cílené proplachy lokálních problémových oblastí DS.
• V oblastech pražské DS, kde dochází k trvalému překračování limitních hodnot Fe (v důsledku koroze trubních materiálů) je Orgánem ochrany veřejného zdraví udělena výjimka z limitních hodnot tohoto parametru na časově omezenou dobu. Jedná se o 3 lokality v Praze, které zároveň podléhají režimu zvýšené kontroly kvality vody. Do doby platnosti výjimek je nutné zajistit nápravu ať již formou rekonstrukce stávajícího potrubí nebo výměnou trubního systému. Z hlediska kvality vody jsou tyto oblasti s udělenou výjimkou upřednostněny v plánovaných opravách nebo investičních akcích.

 

Uvedené důvody zhoršení kvality způsobují cca 1% nárůst nevyhovujících chemických parametrů a cca 3,8 % mikrobiologických parametrů v porovnání s procenty nevyhovujících analýz na výstupu z úpraven vody. Většinou se jedná o sekundární zhoršení kvality vody u spotřebitelů vlivem vnitřního rozvodu v objektech, což je prokazováno nepřímo – cíleným lokálním monitoringem.

Kvalita pitné vody v distribuční síti je pravidelně kontrolována Orgánem ochrany veřejného zdraví (OOVZ) – hygienickou stanicí hl. m. Prahy. V roce 2006 nebyly zjištěny závažné výkyvy v kvalitě vody u vzorků sledovaných v rámci superkontroly OOVZ. Výsledky kvality vody u spotřebitelů jsou od roku 2004 v elektronické podobě předávány do celostátního monitoringu OOVZ (software PiVo), tato povinnost je dána zákonem č. 258/2000 Sb. v platném znění. Výsledky kontrolních radiologických analýz upravené vody na úpravnách jsou dle požadavku platné legislativy každoročně předávány Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jakost dodávané vody zcela vyhovuje požadavkům na přípustný obsah radioaktivních látek podle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb.

Ve druhé polovině roku 2006 byl po delší odstávce zaviněné poškozením při povodních v roce 2002 uveden do provozu průmyslový vodovod. Dodávka užitkové vody průmyslovým vodovodem činila v roce 2006 cca 380 tis. m³, to představuje 0,3 % z celkové výroby vody v PVK, a. s.

 

Obr. Porovnání úpraven a vodovodní sítě z hlediska vybraných ukazatelů

Zdroj: PVK, a. s.