VLTAVA
TRASA ČÍSLO: 1
|
|
|
Popis trasy
Další návaznosti
Zajímavosti
Význam Vltavy pro Prahu je přímo osudový, vždyť nebýt řeky a jejího meandru, nebylo by zřejmě našeho hlavního města. Historie Vltavy, její vliv na okolí, pamětihodnosti na jejích březích a mnohé další je popsáno v bezpočtu knih a jejich zaznamenání by vydalo na samostatné dílo. Zde proto naleznete jen ty nejnutnější informace, případně fakta méně známá.
Délka toku Vltavy na území Prahy je necelých 26 km. Nejširší místo naleznete na úrovni Žofína, kde se Vltava rozlévá do 460 metrové šířky, pokud započítáme do šířky řeky i ostrov Štvanici, je Vltava nejširší právě zde, a to 580 metrů. Naopak nejužší je Vltava na úrovni Komořan před soutokem s Berounkou, kde její šířka dosahuje málo přes 50 metrů. Na řece je devět pravých ostrovů: Císařská louka, Veslařský ostrov, Petržílkovský ostrov, Dětský ostrov, Slovanský ostrov, Střelecký ostrov, Kampa, Štvanice a Císařský ostrov. Ostrov Libeňský je ostrovem již jen podle jména. Zajímavostí je, že Slovanský ostrov, známý pod jménem Žofín, vznikl počátkem 17. století prokopáním mlýnského náhonu v malé písečné výspě.
Cesty podél Vltavy jsou pro Pražany zřejmě nejznámějšími ze všech tras podél pražských vodních toků, vždyť procházky po březích Vltavy jsou snad odjakživa jedny z nejoblíbenějších. Okolí Vltavy skýtá nejrozmanitější scenérie, počínaje relativně zachovalou přírodou s kamennými hrázemi a konče upravenými nábřežími s bezpočtem památek světového významu. Navíc trasa podél Vltavy představuje pro cyklisty jakousi magistrálu, která umožňuje pohodlný průjezd celým městem.
Bohužel trasu po obou březích nelze pohodlně absolvovat odděleně a ideální průchod a především průjezd na kole Prahou podél Vltavy představuje přejíždění z levého břehu na pravý. Na levém břehu je kritickým místem především nábřeží E. Beneše a nábřeží kpt. Jaroše, která je výhodnější obejít přes Letnou, tedy dále od řeky. Překážkou je rovněž přístav v Holešovicích, který je neprůchodný. Na pravém břehu je pro cyklisty kritickým místem úsek od Národního divadla k Mánesovu mostu. Zde je úzký chodník, proto se musí jet po velmi frekventovaném Smetanovu nábřeží. Dalším neprůchodným a neprůjezdným místem na pravém břehu Vltavy je dlouhý úsek mezi Negrelliho viaduktem a Libeňským mostem. Zde stojí v cestě průmyslové objekty na Libeňském ostrově. Vzhledem k délce a charakteru trasy podél Vltavy je tato trasa určena spíše pro vyžití cyklisty, proto je takto napsán i popis trasy.
zdePOPIS TRASY
Trasa podél Vltavy je popisována částečně po levém a pravém břehu, protože některé úseky jsou využitelné pro chůzi a jízdu na kole po obou březích a pro některé úseky je výhodnější a pohodlnější cesta pouze po jednom břehu.
Začátek trasy podél Vltavy je u mostu Závodu míru u Zbraslavi.
Začátek pro pěší:
Chodci se k mostu Závodu míru mohou dostat například autobusovou linkou: 165, která zde má zastávku „Nádraží Zbraslav“ a jezdí od metra Opatov. Další autobusové linky jezdí přímo ve Zbraslavi.
Další možnost pak nabízí vlak a nedaleká žel. zastávka Praha – Zbraslav.
Začátek pro cyklisty:
Přes most Závodu míru vede cyklotrasa: ZÁ – ZB (Závist – Zbraslav).
| LEVÝ BŘEH | PRAVÝ BŘEH | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| km | MÍSTO | ZAJÍMAVOST | km | MÍSTO | ZAJÍMAVOST |
0 |
Most Závodu míru Ze Zbraslavi se vychází ulicí U Malé řeky, která je souběžná s Vltavou. Zhruba uprostřed této ulice je podchod pod rušnou ul. K přehradám, který vede přímo k břehu Vltavy. Podél Vltavy vede po břehu pěšinka po koruně navigace, případně lze jít po nově vybudované hrázi, která zasahuje do vody. Obě varianty se spojují před PP Krňák. |
|
0 |
Most Závodu míru Pod mostem vede ulice nazvaná Závist, z ní odbočuje vlevo širší cesta, která však brzo přechází na užší pěšinu, těsně podél břehu Vltavy. |
|
0,8
|
PP Krňák Trasa míjí po levé straně tůně PP Krňák a pokračuje dále po břehu Vltavy. |
|
Cesta podél břehu řeky je průchodná podle výšky hladiny Vltavy. Při mírně vyšším stavu je cesta zatopená a musí se vystoupat na těleso železnice, kde je dostatek místa a pokračovat podél kolejí. V budoucnu se počítá se vznikem oficiální cesty po drážním tělese, kde by rovněž vedla cyklostezka.
|
|
|
2,2
|
Lahovický most Pěšinka podél břehu se postupně změní na širší cestu, která vede na Lahovický most, kde začíná cyklostezka. |
Lahovický most |
1,9 |
Konec cesty podél břehu Pokud půjdete podél břehu, přibližně v těchto místech končí cesta podél břehu řeky, další pokračování končí mezi slepými rameny. Trasa mírně vystoupá k širší štěrkové cestě, která začíná u oplocení kynologického cvičiště. |
|
2,5
|
Konec Lahovického mostu Za mostem pokračuje trasa podél levého břehu Vltavy společně s cyklostezkou po bezejmenné asfaltové komunikaci, která je souběžná se zástavbou Lahoviček po levé straně. |
|
2,4 |
Konec štěrku Štěrková cesta ústí na asfaltový povrch začátku ulice U soutoku, zde vlevo.
|
|
2,7
|
K sádkám Trasa vede po ul. K sádkám, která se stáčí vlevo k Strakonické ulici. Pod Strakonickou vede široká asfaltová cesta. Na druhé straně je Závodiště v Chuchli. |
2,7 |
Železniční přejezd Těsně pře železničním přejezdem vede trasa vlevo souběžně s kolejemi na nově vybudované CS, na které pokračuje CT: MO – BR.
|
|
|
6,0
|
Vyústění Vrutice Trasa podél Vltavy míjí vyústění Vrutice pod Velkou Chuchlí. |
|
8,5 |
Barrandovský most Trasa vede pod mostem, před kterým se dá odbočit vpravo k trase podél Kunratického potoka. Cestou se míjí pivovar v Braníku a bývalé ledárny. Trasa se za Braníkem dostává na území Podolí. |
|
7,6
|
Vyústění Lázeňského potoka Těsně před železničním mostem ústí do Vltavy Lázeňský potok. Zde lze pokračovat přímo podél břehu Vltavy nebo podejít vlevo pod Strakonickou do Malé Chuchle. Zde se trasa napojuje na CT číslo: 3 a po ní vede k Barrandovskému mostu. tato varianta je zajímavější, protože vede podél PP Barrandovské skály. Po levé straně stojí malá a opuštěná kaple Panny Marie Bolestné. |
||||
9,8
|
Rozcestí cyklotras – Barrandovský most Na úrovni Barrandovského mostu je rozcestí cyklotras. Vlevo vede CT: ŘE – HL, to je podél Dalejského potoka. |
|
|||
U Barrandovského mostu je pro cyklisty vhodnější přejet na pravý břeh Vltavy, protože přes Smíchov vede cyklotrasa: HL – MS po ulicích mezi automobilovým provozem. |
|||||
9,8 |
Barrandovský most Za mostem pokračuje trasa po levém břehu Vltavy po CT číslo: 2, HL – MS (Hlubočepy – Malá Strana), tedy po ulici Na Zlíchově, pod kostelíkem sv. Filipa a Jakuba a po ul. Nádražní.
|
8,8 |
Podolské nábřeží Trasa vystoupá od Vltavy na Podolské nábřeží. Trasa míjí PP Podolský profil, plavecký stadion, vodárnu a Ústav pro péči o matku a dítě. Cyklostezka odtud vede bez vážnějšího přerušení až k Vyšehradskému tunelu a za ním k Národnímu divadlu. |
||
12,6
|
Nádraží Smíchov Cyklotrasa č.: 2 vede stále ulicemi rovně. |
|
11,7
|
Vyšehradský tunel Za tunelem, na úrovni železničního mostu lze sjet na tzv. dolní nábřeží nebo též náplavku.
|
|
14,1
|
Metro Anděl |
|
13,8 |
Most legií Zde je rozcestí cyklotras, přes most a vpravo vede CT č.: 1. Na nábřeží trasa míjí např.: pomník Fr. Palackého a Palackého most. |
|
14,8
|
Náměstí Kinských |
|
|||
Na úrovni mostu legií je vhodné přejet z pravého břehu na levý. V cestě po pravém břehu překáží Smetanovo nábřeží, kde není cyklostezka úzký průjezd u Staroměstských mlýnů a Karlova mostu. |
|||||
15,1
|
Újezd pod Petřínem Zde musí cyklisté odbočit vpravo do ulice Říční, která vede ke Kampě, tedy pryč od automobilového provozu. |
|
|
|
|
15,5
|
Začátek Kampy Trasa se dostává do nejatraktivnějších míst, kudy se dá v Praze jet bezproblémově na kole. |
||||
16,1
|
Karlův most |
|
|||
16,5
|
Klárov Na Klárov se vjíždí z ulice Cihelné, pokračuje se šikmo přes park na Kosárkovo nábřeží. |
|
|||
Na úrovni Mánesova mostu je možné přejet zpět na pravý břeh a pokračovat po něm. Cesta po pravém břehu je však slepá, pokud se týká bezprostředního sledování toku Vltavy. |
|||||
17,0
|
Nábřeží Edvarda Beneše Na konci Kosárkova nábřeží se přejíždí kolmo nábř. E. Beneše a prudce stoupá po parkové pěšince nahoru na Letnou. Cesta po nábřeží po levém břehu Vltavy je nevhodná, protože se musí jet přímo mezi auty, chybí zde prostor pro vybudování cyklostezky a chodníky jsou velmi úzké. Zkratka přes Letnou do Stromovky překonává zákrut meandru Vltavy. |
|
14,8 |
Mánesův most Od náměstí Jana Palacha se dá opět pokračovat po dolním nábřeží, podél pravého břehu Vltavy. |
|
17,3
|
Letenské sady Vrchol stoupání a dále se již pokračuje po rovině přes Letenské sady. |
|
17,4 |
Těšnovský tunel Trasa vystoupá od Vltavy na široký chodník nad Těšnovským tunelem. |
|
18,5
|
Výjezd z Letenských sadů Cyklotrasa č.: 2 se za Letenskými sady proplétá jednosměrnými ulicemi, přes hlavní Veletržní. |
|
18,1 |
Negrelliho viadukt Až k viaduktu a ještě asi 200 metrů za ním je vybudovaná nová CS. Její další pokračování lze časem očekávat. |
|
19,1
|
Přes ulici Veletržní Za Veletržní ulicí trasa směřuje ulicí Oveneckou ke Stromovce. Na okraji Stromovky je areál Výstaviště. |
|
Konec cyklostezky Další pokračování po pravém břehu Vltavy je zde přerušeno. Cesta je přerušena průmyslovou a komerční zástavbou v místech Libeňského ostrova. Další pokračování cesty podél pravého břehu Vltavy je možné až od Elsnicova náměstí. |
|
|
19,4 |
Začátek Stromovky Na konci Ovenecké ulice se vjíždí do Stromovky, což je PP Královská obora. |
0 |
Elsnicovo náměstí Vyústění Rokytky do Vltavy Od vyústění Rokytky do Vltavy se pokračuje podél Vltavy do ul. U Českých loděnic, což je vlastně široký chodník nad řekou, který vede až mostu Barikádníků. Od mostu barikádníků vede pohodlná cesta až k lávce pro pěší v Troji, v tomto úseku vede trasa společně s cyklotrasou: TR – PT (Troja – Pelc tyrolka). |
|
|
20,1
|
Rozcestí cyklotras Parkem se projíždí do jeho středu, kde je rozcestí cyklotras. Po proudu Vltavy vede cyklotrasa: VE – DE (Veleslavín – Dejvice). |
|
3,9 |
Troja Lávka pro pěší Od lávky vede společně s trasou podél Vltavy CT číslo: 2. |
|
23,9
|
Papírenská ulice Po výjezdu ze Stromovky míjí trasa bývalý Císařský mlýn a dostává se na začátek Papírenské ulice, uprostřed je Ekotechnické muzeum. |
4,3 |
Dolní parkoviště pod zoologickou zahradou |
||
24,8
|
Podbabská ulice Papírenská ústí do ulice Podbabské, zde začíná cyklostezka. |
|
8,1 |
Zámky V těchto místech bude od července 2005 jezdit z Sedlece přívoz přes Vltavu. |
|
25,8
|
Vyústění Šáreckého potoku Trasa vede dále po cyklostezce, která končí na křižovatce ulice Roztocké a Kamýcké. |
|
8,8 |
Vyústění Čimického potoka |
|
27,4
|
Přívoz v Sedleci
|
|
9,3 |
Vyústění Drahanskéh potoka Vltava opouští území hl. m. Prahy. |
|
zdeDALŠÍ NÁVAZNOSTI
Pro pěší:
Konec trasy podél Vltavy může být ukončen na několika místech. Například u vyústění Bohnického potoka, kde jezdí autobus číslo 102. Další možnost nabízí přívozy přes Vltavu v Sedleci nebo v Roztokách, kde dále jezdí vlak.
Pro cyklisty:
Na trasu podél Vltavy navazuje trasa podél Únětického a Drahanského potoka. Vltava je s oblibou využívána jako výjezd z Prahy, cože je cyklotrasa č.: 2. Pro cyklisty jsou rovněž variantou přívozy.
zdeZAJÍMAVOSTI
Popisovat všechny zajímavosti, které se nachází na obou březích Vltavy by vydalo na několikasvazkové dílo a zahrnovalo by to celé historické jádro města. Proto jsou zde zachyceny a popsány pouze zajímavosti méně známé. Informace o pamětihodnostech obecně známých si musí zájemce vyhledat v jiných zdrojích.
zdeZAJÍMAVOSTI NA LEVÉM BŘEHU
| 0,8 km | Krňák |
Přírodní památka o rozloze 26,56 chráněno od roku 1988. Mrtvé rameno Berounky vzniklo po povodni v polovině 19. století, kdy si řeka přemístila svoje řečiště do současné trasy. Jsou chráněna mokřadní společenstva, včetně přilehlého zbytku lužního lesa a nivy Vltavy v areálu zbraslavského zámku.
| 2,7 km | Závodiště v Chuchli |
Historie tohoto sportoviště sahá až k září 1906 a od této doby se zde závodí dodnes, až na několik let první světové války. Dostihová trať svými parametry zcela odpovídá ostatním dostihovým závodištím v Evropě.
| 7,6 km | PP Barrandovské skály |
Národní přírodní památka, chráněná od roku 1982 na území 11,6 ha. Jde o levý svah údolí Vltavy mezi Malou Chuchlí a Barrandovským mostem. Jeden z nejúplnějších profilů na světě od svrchního ordoviku po nejvyšší část spodního devonu. Barrandovská skála je unikátní ukázkou zvrásnění prvohorních vápenců. Naleziště zkamenělin a společenstva teplomilné skalní stepi.
| 7,6 km | Kaple Panny Marie Bolestné |
Původně tato malá stavba sloužila jako skladiště střelného prachu na lámání skal. Stavbu vybudovalo francouzské vojsko v roce 1742, které zde lámalo skály při budování strategické cesty z jihu podél Vltavy na Prahu. Prachárna byla v roce 1847 přeměněna na kapli.
| 9,8 km | Sv. Filip a Jakub |
V místech, kde stojí dnešní kostel, bývalo podle pověstí pohanské pohřebiště. Současný kostel je gotickou stavbou, v roce 1713 barokně přestavěnou.
| 15,5 km | Kampa |
Tento nepravý ostrov vznikl umělým vytvořením mlýnské strouhy Čertovky. Zdejší mlýny stávaly přímo na bahnitém břehu Vltavy. Teprve po velkém požáru Malé Strany v roce 1541 došlo k navýšení břehu a jeho vysušení a vytvořením náhonu pak vznikl ostrov. Jméno Kampa vzniklo až v roce 1770.
| 15,5 km | Sovovy mlýny |
Údajně na tomto místě stával první pražský mlýn vůbec. Sovovy Mlýny jsou první a nejstarší mlýny na Kampě, připomínané již roku 1393, ale v té době již byly mnohem starší. Za husitských válek byly dřevěné mlýny zničeny. V roce 1478 radní Starého Města věnovali zpustlé místo Václavu Sovovi z Liboslavě, aby zde vybudoval dům, hamr, brusírnu a mlýn. Od té doby mlýn několikrát vyhořel, byl poškozen povodněmi a měnil své majitele, kteří prováděli nejrůznější stavební úpravy. Od roku 1840 již byly Sovovy mlýny spojeny s mlynáři Odkolkovými. V současnosti je zde vybudována moderní galerie středoevropského umění s rozsáhlým souborem obrazů Františka Kupky (1871 – 1957).
| 19,1 km | Výstaviště |
Vzniklo na rozloze 30 h pro účely Zemské jubilejní výstavy v roce 1891, a to na východní části původní Královské obory. V roce 1895 se zde konala Národopisná výstava. Součástí areálu je i sportovní hala, vybudovaná v letech 1958 – 61.
| 19,4 km | PP Královská obora |
Původní lovecká obora, později přeměněna na městský park o výměře 95 ha a leží v nadmořské výšce 185 až 220 m. n. m. Oboru dal zřejmě roku 1268 založit již Přemysl Otakar II. Největšího rozkvětu obora zaznamenala za vlády Rudolfa II., kdy zde vzniklo několik velmi nákladných staveb: přestavba lovčího zámku na letohrádek, rozšíření rybníka na 21 ha a vytvoření ostrova, k zásobování rybníka byla vybudována Rudolfova štola (délka 1000 m, ražba byla započata v roce 1582).
| 23,9 km | Císařský mlýn |
Ves Ovenec (od roku 1880 nazývaná Bubeneč) je připomínaná již roku 1110. Mlýn je doložen na začátku 13. století. Od roku 1584 je majitelem mlýna císař Rudolf II. Posléze zde vznikla i sklárna a brusírna drahých kamenů. V roce 1594 byla vybudována i umělá jeskyně. V polovině 19. století byl mlýn upraven do klasicistního slohu a zřízena ještě barvírna a papírna. Koncem 20. století, po zasypání tzv. mlýnského ramene a vzniku zdymadla v Tróji, byl vlastní mlýn zbořen.
| 23,9 km | Ekotechnické muzeum |
Bývalá čistírna odpadních vod, dnes je zde sídlo muzea věnovaného historii čistění odpadních vod, uvnitř je funkční parní stroj.
zdeZAJÍMAVOSTI NA PRAVÉM BŘEHU
| 8,5 km | Pivovar v Braníku |
Kulturní památka. Pivovar byl postaven v letech 1898 – 99 a první várka byla vytočena 5. 9. 1900. Objekt je postaven v neorenesančním stylu. V těchto místech měli pivovar již dominikáni od sv. Jiljí na Starém Městě pražském.
| 8,5 km | Železniční most v Braníku |
Tzv. „most inteligence“. Byl vystavěn 1952 – 55. Je v provozu od roku 1955, ale dodnes se dopravně využívá pouze jedna jeho polovina. Jde o železobetonovou konstrukci o 15 polích, 19 metrů vysoko nad vodou, rozpětí 53,3 metrů.
| 8,5 km | Branická ledárna |
Secesní objekt bývalé ledárny vznikl v letech 1908 – 11, návrh vytvořil arch. Karel Kovařovic. Budova ledárny představuje vynikající dílo pozdní geometrické secese. Ledárna byla v provozu ještě koncem 50. let 20. století, kdy se odtud rozvážel led pro hospody a mlékárny.
| 8,8 km | Podolí |
Původní osídlení je spojeno s vybudováním Vyšehradu. První písemná zmínka je až z roku 1333. Původně šlo o rybářskou osadu a obchod s dřívím. Ještě v 18. století bylo v Podolí jen 50 domů mezi zelinářskými zahradami. K velkému rozvoji obce došlo až po vybudován tunelu pod Vyšehradem v roce 1905.
| 8,8 km | PP Podolský profil |
Přírodní památka vyhlášené v roce 1988 na území 2,75 ha. Jde o bývalý stěnový lom, na jehož dně je dnes plavecký stadión. Skály představují opěrný geologický odkryv, zachycující hranici prvohorních útvarů siluru a devonu.
| 8,8 km | Plavecký stadion |
Byl postaven v roce 1965 podle projektu G. Kuchaře a J. Domiče. Koncepce objektu navazuje na okolní přírodní útvary, stráně a skály nad řekou.
| 8,8 km | Podolská vodárna |
Projekt je dílem Antonína Engla, vodárna vyrostla v letech 1929 – 31 na místě staré vodárny z roku 1885. Nová vodárna vznikla v letech 1959 – 62 podle projektu stejného architekta.
| 8,8 km | Ústav pro péči o matku a dítě |
Vzniklo na popud MUDr. Rudolfa Jedličky. Architektem sanatoria byl Rudolf Kříženecký. Areál se stavěl 4 roky, k otevření došlo 28. 6. 1914.
| 11,7 km | Vyšehradský tunel |
Nejstarší silniční tunel na území Prahy, byl vybudován v letech 1903 - 05. Je dlouhý 32 a široký 9 metrů. Vyprojektoval jej arch. František Velich v duchu romantické gotiky. Na vyšehradské straně je osazena pamětní deska geologa J. Krejčího.
| 11,7 km | Železniční most |
Na stejném místě stával železniční most z roku 1871. Současný most vznikl v letech 1900 – 1901. Nový dvojkolejní most byl místo starého jednokolejního nasunut jako smontovaný celek. Výměna obou mostů byla provedena za pouhé dva dny a tři noci dlouhé dopravní výluky. Současný most je tvořen příhradovou, parabolickou konstrukci o třech polích. Rozpětí 69,93 metrů, šíře 8,10 metrů.
| 13,8 km | Pomník Františka Palackého |
Byl vztyčen v letech 1905 – 07 a je dílem sochařů S. Suchardy a J . Mařatky, podle návrhu arch. A. Dryáka. Za války byl pomník nacisty poničen a bronzové plastiky byly znovu ulity v roce 1947 a v roce 1950 instalovány.
| 13,8 km | Palackého most |
Třetí nejstarší most přes Vltavu, základní kámen byl položen 13. 5. 1876 a doprava přes něj byla zahájena 22. 12. 1878. Most byl poškozen při bombardování 14. 2. 1945, k opravám a rozšíření mostu došlo v letech 1950, 51. Most byl původně vyzdoben čtyřmi sousošími od V. Myslbeka, která byla poškozena bombardováním, sousoší Libušina věštba bylo zničeno a tři zbývající stojí dnes na Vyšehradě.
| 13,8 km | Most Legií |
Nahradil v roce 1901 na stejném místě stojící železný řetězový most Františka I. Základní kámen byl položen 3. 8. 1898. Slavnostního otevření a svěcení mostu se 14. 6. 1901 zúčastnil sám císař František Josef I.
| 18,1 km | Negrelliho viadukt |
Druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze. Jde o unikátní technickou empírovou stavbu, spojující původně Prahu se severní dráhou z Drážďan. Most byl předán do provozu 1. 6. 1850. Celková délka mostu je 1110, čímž se řadí mezi naše největší železniční mosty, je vybudován z 85 kvádrových kleneb.
| 4,3 km | Trojský zámek |
Původní osada Ovenec dostala nové jméno právě podle barokního zámku, který v letech 1679 – 1685 dal postavit hrabě Vojtěch ze Šternberka podle projektu J. B. Matheye. K zámku přísluší zámecká zahrada, štěpnice a vinice sv. Kláry. Zahrada je terasovitá, italského typu a má rozlohu 3,35 ha.
| 4,3 km | Zoologická zahrada |
Byla otevřena v roce 1931, zakladatelem byl prof. Jiří Janda. Zahrada vznikla na místě původní obory patřící k sousednímu zámku. Je zde chováno unikátní stádo koní Przewalského.
| 8,8 km | Dynamitka |
Původně první česká továrna na dynamit. Výroba zde byla započata v roce 1870, naposledy zde byly sklady Řempa a v současnosti je objekt nevyužíván a chátrá.
zdeCo řekli autoři…
Jak již bylo napsáno v úvodu, trasa podél Vltavy je velmi specifická. Jako jediná vede, byť jen v některých částech, po obou březích řeky. Její význam je pak především pro cyklisty, pro které je významnou „severojižní magistrálou“, procházející celou Prahou. Již v současné podobě trasa podél Vltavy umožňuje poměrně snadný průjezd celou Prahou. V budoucnu lze očekávat dobudování některých úseků, které jsou dnes (léto 2005) obtížně průjezdné. Například úsek od mostu Závodu míru k ulici U soutoku nebo v Sedleci k přívozu. Rovněž v místech nové výstavby snad vzniknou nové cesty a cyklostezky, například v Chuchli se staví rozsáhlé přemostění nebo pokračování cyklostezky od Negrelliho viaduktu k Libeňskému mostu.