Zahrada Kinských

Aktualizovaný popis k 5/2010, v nové grafické úpravě

[ Úvodní popis | Základní charakteristika | Orientační mapa | Ostatní mapy | Zajímavosti | Fotogalerie | další ]
 

  Zahrada Kinských

zdeZahrada vily Kinských patří mezi významná evropská krajinářská díla. Veřejnosti je v současné době přístupná bez omezení a je využívána ke krátkodobé rekreaci, procházkám, jako pěší spojnice i pro studijní účely.
Zahradu vily Kinských dal na místě bývalých vinic kláštera plaských cisterciáků v roce 1828 vybudovat kníže Rudolf Kinský v anglickém krajinářském slohu. Zahrada se nachází na jihovýchodním svahu Petřína severně od Holečkovy ulice, hlavní vstup vede z náměstí Kinských. Vyhodnocení půdorysného a prostorového rozvrhu zahrady nasvědčuje, že byla vytvořena podle zásad vyspělé krajinářské tvorby Humphry Reptona, propagující sounáležitost obydlí a zahrady. Později, zejména začátkem 20. století, byla upravována a doplněna dalšími stavbami a sochami. Sestává ze dvou osobitě pojednaných částí, rovinaté a rozsahem větší svažité, které jsou významné svými výhledy na město

 orientační mapka (poloha v Praze) - komplex zahrad vrchu Petřín

 

zdeZákladní údaje:

Park náležející do skupiny ploch celopražského významu dle Koncepce péče o zeleň v hl.m. Praze
Území MČ: MČ Praha 5
Katastrální území: Smíchov
Výměra (dle pasportu zeleně, 2009): 23,1 ha
Nadmořská výška: 197 - 318 m.n.m.
Vlastník: Hlavní město Praha
Správce parku: Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy, Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1
Údržba parku: Pavel Míka

Přístupnost pro veřejnost, spojení MHD:

ANO, celoročně, zdarma bez omezení

Bezbariérové vstupy:

  • z náměstí Kinských (tram. č. 6, 9, 14 - zastávka „Švandovo divadlo“),
  • z ulice Šermířská (bus 176 a 191 - zastávka „Stadion Strahov“ a bus 143 - zastávka „Stadion Strahov“ nebo „Koleje Strahov“) - bezbariérové, ale strmý svah;
  • z parku Růžový sad na Petříně,

Vstupy do parku se schody:

  • z ulice Na Hřebenkách;
  • několika průchody v Hladové zdi ze sousední zahrady Nebozízek;
  • „myší dírou“ z Holečkovy ulice (bus 176, zastávka "Kobrova")

Návaznost na trasy metra:
Trasa B, stanice Anděl - dále tram (6, 9, 14) nebo pěšky

Informace, kontakt:

Magistrát hl.m. Prahy, Odbor rozvoje veřejného prostoru, 
Ing. Romana Herkusová, tel.: 236 00 5816, e-mail: romana.herkusova@praha.eu 

zdeOrientační mapa:

1 letohrádek, 2 zvonička, 3 pomník herečky Hany Kvapilové, 4 „Švýcárna“, 5 the former gatehouse, 6 dolní jezírko se sochou Herkula a 8 horní jezírko se sochou lachtana (obě jezírka jsou napájena vodou z místních štol), 7 dřevěný pravoslavný kostelík sv. Michala, Boží muka, 9 wayside shrine, 10 look-out places, 11 Hladová zeď s bastionem, 12 úsek barokního opevnění, 13 fruit orchard,  14 pískovcové skalní výchozy

kinska_map640.gif

 

zdePohyb psů (vrch Petřín)-mapa
(JPEG, 1000x952 pxl)

Petrin - výřez.jpg

Sportovní a volnočasové aktivity
(postupně doplňováno)

oblast komplexu zahrad vrchu Petřína v mapě Praha cyklistická-anotační obr

Chráněná příroda a zeleň (Atlas ŽP)
ZCHÚ, přírodní parky, památné stromy, ...

oblast komplexu zahrad vrchu Petřín v Atlasu ŽP, anotační obr

Letecké snímky
(otofotomapy)

oblast Stromovky v ortofotomapě Prahy-anotační obr

zdeZajímavosti

Letohrádek Kinských (1)
Letohrádek Kinských, nově též zvaný Musaion, je předměstská klasicistní vila z 19. století. Zámek nechal v letech 1827-1831 vystavět kníže Rudolf Kinský na místě zpustlých vinic cisterciáckého kláštera v Plasích, na pozemcích, které jeho matka kněžna Růžena Kinská odkoupila v roce 1799. Reprezentativní empírový letohrádek byl zbudovaný dle projektu vídeňského architekta Jindřicha Kocha. Od roku 1901 je sídlem Národopisného muzea zaměřeného na tradiční lidovou kulturu Čech, Moravy a Slezska. více
GPS souřadnice: 50°4'36.840"N, 14°23'55.490"E

Hladová zeď (11)
Tuto hradbu nechal vybudovat v letech 1360 - 1362 český král a císař Karel IV. jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malá Strana) a rovněž Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361, kdy patrně část chudiny našla jistotu výdělku v těch krušných časech na stavbě opevnění. více
GPS souřadnice: 50°4'50.520"N, 14°24'5.530"E.

Pomník Hany Kvapilové (3)
Hana Kvapilová, obdivovaná a milovaná herečka Národního divadla, zemřela v roce 1907. Jan Štursa pracoval na této plastice od roku 1909 více než tři roky a při hledání koncepce pomníku se rozhodl pro klasičtější a tradičnější pojetí. Postava jedné z nejznámějších rolí Kvapilové Paní z námoří (Henrik Ibsen) sedí mírně zakloněna v křesle. Pomník, který do mramoru přivezeného z tyrolského Laasu vysekal Štursův dvorní kameník Otakar Velínský, byl osazen u jižní zdi zahrady Kinských v roce 1914. více
GPS souřadnice: 50°4'35.699"N, 14°23'56.906"E.

Švýcárna (4)
Švýcárna vznikla v době stavby letohrádku Kinských. Leží vpravo od pěšiny vedoucí k letohrádku z náměstí Kinských. Budova je využívána Národním muzeem. více
GPS souřadnice: 50°4'42.480"N, 14°24'7.539"E

Dolní jezírko se sochou Herkula (6)
Vodovod zásobující letohrádek a přilehlé pozemky vodou nechal vybudovat kníže Rudolf Kinský v letech 1829-1831. Využil vyvěrajících podzemních pramenů a jejich vydatnost zvýšil vybudováním štol. Toto zajímavé soukromé dílo napájelo tehdy tři velké kašny, dvacet tři kašen malých a tři jezírka. V jezírku je umístěna socha Herkula. Jedná se o raně barokní pískovcovou sochu z konce 17. století, která byla do zahrady přenesena v roce 1938 z Kampy. více
GPS souřadnice: 50°4'39.908"N, 14°23'53.722"E

Horní jezírko se sochou lachtana (8)
Jan Lauda (1898-1959) vytvořil řadu plastik zvířat, z nichž k nejzajímavějším patří Čáp v zahradě Šternberského paláce na Hradčanech. Sochařsky ještě kvalitnějším dílem je Lachtan z roku 1936, který existuje v několika bronzových odlitcích. Jeden z nich byl umístěn v roce 1953 do horního jezírka zahrady Kinských. více
GPS souřadnice: 50°4'44.689"N, 14°23'53.078"E

Dřevěný kostelík sv. Michala (7)
Trojvěžový kostel sv. Michala sloužil sakrálním účelům původně v obci Velké Lúčky na Podkarpatské Rusi poblíž Mukačeva a po roce 1793 v obci Medvedevcy. V roce 1929 slavila Československá republika svatováclavské milénium, spojené s vysvěcením dokončené katedrály sv. Víta, a zároveň desáté výročí připojení Podkarpatské Rusi. Při této příležitosti došlo k opětovnému rozebrání kostelíka a jeho převezení do Prahy. V průběhu 90. let se kostel podařilo zrekonstruovat a konzervovat. V současné době je kostel součástí sbírek Národopisného oddělení Národního muzea v Praze. více
GPS souřadnice: 50°4'42.317"N, 14°23'53.899"E

Hranolové sluneční hodiny
V horní části Kinského zahrady při západním okraji nejvýše položeného jezírka stojí 5 m vysoký pískovcový sloup s hranolovými slunečními hodinami na vrcholu. Ve stěnách hranolu jsou vytesány reliéfní postavy Krista a ochránců před morem. Sloup pravděpodobně stával na Žižkově v blízkosti nynějšího kostela sv. Prokopa. více
GPS souřadnice: 50°4'44.688"N, 14°23'52.094"E

zdeFOTODOKUMENTACE
aktuální
archiv - Podzimní Kinská - říjen 2004, Ilustrační foto - léto 2005

zdestarší články týkající se Zahrady Kinských:


 

25. května 2010
25. května 2010