Povrchová voda

Informace z ročenky Praha ŽP 2006

(Informace z ročenky Praha ŽP 2006)

Hodnocení jakosti vody je každoročně prováděno podle normy ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod. Norma byla zpřesněna na základě užívání v praxi a zároveň se přiblížila klasifikaci povrchových vod, používané v členských státech EU. Předmětem normy je jednotné určení třídy jakosti tekoucích povrchových vod – klasifikace, která slouží k porovnání jakosti na různých místech a v různém čase. Povrchové vody se zařazují podle kvality do 5 tříd. Jakost vody se klasifikuje na základě výsledků kontroly z delšího uceleného období. Nejkratší hodnocené období je jeden rok. Při četnosti sledování 12 odběrů za rok se doporučuje výsledky kontroly jakosti vod klasifikovat pro dvouletí, aby pro výpočet charakteristické hodnoty bylo k dispozici alespoň 24 hodnot (1999–2000). Je-li k dispozici méně než 11 hodnot – výsledků kontroly jakosti vod – nelze klasifikovat podle již výše zmíněné normy. Jakost vody se klasifikuje zvlášť pro každý jednotlivý ukazatel. Hodnocené ukazatele jsou členěny do pěti skupin. Ve skupině rozhoduje ukazatel s nejnepříznivější hodnotou klasifikace. O celkové klasifikaci jakosti vody v toku rozhoduje pak nejhorší klasifikace ze skupin.

Tab.Definice tříd jakosti povrchových vod podle ČSN 75 7221

Číslo třídy	Klasifikace
I.	Neznečištěná voda
II.	Mírně znečištěná voda
III.	Znečištěná voda
IV.	Silně znečištěná voda
V.	Velmi silně znečištěná voda

Tab. Skupiny ukazatelů jakosti povrchových vod podle ČSN 75 7221

Skupina	Ukazatele
A	Obecné fyzikální a chemické ukazatele
B	Specifické organické látky
C	Kovy a metaloidy
D	Mikrobiologické a biologické ukazatele
E	Radiologické ukazatele

Hodnocení profilů státní sítě na území hl. m. Prahy a v jeho nejbližším okolí

Ve státní síti sledování jakosti vod v tocích bylo v roce 2005 monitorováno celkem 333 profilů.

V Praze a nejbližším okolí se sledují ve státní síti na Vltavě a Berounce celkem čtyři profily, Vltava – Vrané nad Vltavou, Vltava – Podolí, Vltava – Libčice a Berounka – Lahovice. U vybraných ukazatelů probíhá měření nepřetržitě již od roku 1963. V roce 2005 bylo na profilech Vltava – Vrané sledováno 106 látek, v profilu Vltava – Libčice 105, v profilu Vltava – Podolí 82 a v profilu Berounka – Lahovice 57. Odběry byly prováděny s četností 12x ročně, u AOX 6x ročně.

Podle ČSN 75 7221 byl na všech profilech nejhůře hodnocen chlorofyl. V profilu Berounka – Lahovice, dosáhl V. třídy, v profilech Vltava – Podolí a Vltava – Libčice byl hodnocen IV. třídou. Nejlépe, III. třídou byl klasifikován na profilu Vltava – Vrané. Na všech profilech byl do III. třídy zařazen i veškerý fosfor.

Profil Vltava – Vrané nad Vltavou byl nejlépe hodnoceným profilem, protože více než polovina z 38 měřených ukazatelů dosahovala pouze I. třídy, 11 látek bylo ve třídě II., pět ve III. třídě, ani jediný nebyl zařazen do IV. a V. třídy.

Vltava – Podolí dosáhla I. třídy ve 20 ukazatelích z 38 měřených, 14 dosáhlo II. třídy a tři III. třídy. Kromě výše zmíněného P celkového i CHSK_Cr a BSK₅ IV. třídy dosáhl pouze chlorofyl.

Vltava – Libčice měla I. třídou klasifikováno 18 ukazatelů z 38, 13 látek dosáhlo limitů II. třídy, pět třídy III. – P celkový, AOX, TOC, CHSK_Cr a BSK₅. IV. třídou byl klasifikován chlorofyl a fekální koliformní bakterie, v V. třídě nebyl zařazen žádný z ukazatelů.

Na profilu Berounka – Lahovice bylo sledováno 37 látek vyjmenovaných v ČSN 75 7221. 16 z nich splnilo limit pro I. třídu, 13 pro II. a sedm látek bylo hodnoceno III. třídou – P celkový, AOX, TOC, CHSK_Cr, BSK₅, NL 105 °C a saprobní index bentosu. Ve IV. třídě nebyla zařazena ani jedna látka, V. třídou byl hodnocen na tomto profilu chlorofyl.

Počet látek vyjmenovaných v nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a měřených na jednotlivých profilech byl 62 na profilu Vltava – Libčice a Berounka – Lahovice, 60 na profilech Vltava – Vrané a Vltava – Podolí. Podle hodnocení NV 61/2003 byly na všech profilech překročeny imisní standardy pro povrchové vody u P celk., NL 105 °C a pH. Nejčastěji byl překročen limit na profilu Vltava – Libčice, u 10 ukazatelů z 62 měřených, včetně fekálních a fekálních koliformních bakterií. Nejčistším z těchto profilů byl profil Vltava – Podolí, kde předepsaným imisním standardům nevyhovělo pouze 6 z měřených látek, tj. 10 %.

Obr. Průběh ročních hodnot C95 některých látek ku limitu podle NV č. 61/2003 Sb., 1995–2005