Zajímavosti na trase
| Místo zájmu | Ilustrační fotografie | Popis | GPS |
|---|---|---|---|
| Třebonice 2,0 km |
Obec Třebonice je zmiňovaná poprvé roku 1279, kdy byla prodána břevnovskému klášteru. Na návsi stojí novogotická, osmiboká kaplička se zvoničkou z roku 1886. Památník padlým za 1. svět. války je z let 1924 – 25. | 50°2'42.977"N, 14°16'50.594"E | |
| Chaby 3,0 km |
První písemná zmínka o usedlosti Chabeby je z roku 1360. V roce 1371 věnovala královna Alžběta, manželka krále Karla IV., usedlost Chaby záduší krteňského kostela. | 50°2'50.073"N, 14°17'38.859"E | |
| Krteň 3,0 km |
V těchto místech bývala vesnice, z které se zachoval pouze současný kostel z poloviny 13. století, přestavěný novorománsky roku 1890. V kostele sv. Jana a Pavla je barokní oltář sv. Barbory s obrazem sv. Václava (je z roku 1699). Podle pověsti založila tento kostel královna Eliška, manželka Karla IV. Zpráva o zaniklé vesnici je dochována z roku 1434, jinak se nedochovaly žádné informace. Ves patřila do majetku českých králů. | 50°2'30.083"N, 14°17'31.611"E | |
| Skanzen Řepora 4,6 km |
Dřívější jméno skanzenu je Tuležim. Skanzen imituje život ve středověké vesnici. Kromě každodenní prohlídky se zde pořádají i příležitostné větší akce. | 50°2'27.229"N, 14°18'24.442"E | |
| Řeporyje 5,5 km |
Na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla v Řeporyjích stával románský kostelík. V roce 1772 byl jezuity kostelík přestavěn a z původní stavby se dochovala jen západní apsida s románskou věží.Vnitřní zařízení kostela je rokokové. | 50°1'58.327"N, 14°18'42.854"E | |
| Placatá skála 6,3 km |
Těsně za 5eporyjemi je po levé straně skalnatá plocha, tvořená ze žlutozeleného pískovce a prachovce. Na vrstvách jsou viditelné stopy po pohybu mořských živočichů. | 50°1'53.085"N, 14°19'10.927"E | |
| NPP Dalejský profil | Národní přírodní památka. Od roku 1982 chráněný přírodní výtvor o rozloze 23,78 ha. Paleontologické naleziště, klasický profil ordovikem, silurem a devonem s řadou mezinárodně významných geologických odkryvů a nalezišť zkamenělin. Významné společenstvo skal s teplomilnými pastvinami s chráněnými a ohroženými druhy. | ||
| Trunečkův mlýn | Mlýn rodiny Trunečků původem z počátku 19. století. V letech 1910 – 11 byl mlýn přestavěna a vodní kolo nahradila Francisova vodní turbína. Později mlýn poháněl plynový spalovací motor a od roku 1946 motor elektrický. Mlýn byl v roce 1951 uzavřen a v současnosti je z něj pouhá ruina. | 50°1'53.329"N, 14°19'36.056"E | |
U Nového mlýna 8,9 km |
Národní přírodní památka, chráněno od roku 1982 na rozloze 12,7 ha. Chráněno jako geologický profil pro hranici spodní – střední devon, naleziště zkamenělin a společenstva teplomilné travní a skalní stepi. Četné zkameněliny ramenonožců, mlžů a trilobitů. | 50°2'2.660"N, 14°21'2.387"E | |
| Opatřilka-Červený lom 9,5 km |
Přírodní památka. Od roku 1982 chráněný přírodní výtvor o rozloze 8,2 ha. Jde o klasický profil svrchním silurem a spodním devonem a paleolontologické naleziště. Významné společenství teplomilných pastvin s výskytem chráněných a ohrožených druhů. | 50°2'9.713"N, 14°21'15.891"E | |
| Bývalé Klukovické koupaliště 10,1 km |
V místech soutoku Dalejského a Prokopského potoku dosahují skalní stěny výšky až 70 metrů. Nad soutokem bylo Butovické hradiště (viz. Prokopský potok). Bývalo zde přírodní koupaliště, po kterém se dodnes již nic nedochovalo. | 50°2'21.144"N, 14°21'36.425"E | |
| PR Prokopské údolí | Přírodní rezervace. Chráněno od r. 1978 na rozloze 101,53 ha. I přes značné postižení činností člověka při výstavbě železnice, silnice, sídlišť a provozem lomů je Prokopské údolí jedním z přírodovědecky nejcennějších území v Praze. Krasové území s četnými lokalitami zkamenělin, stepní a lesostepní společenstva. Bylo zde zjištěno přes 400 druhů rostlin, z toho 26 chráněných. V prehistorických dobách místo četných osídlení v jeskyních. | Jedná se o rozsáhlejší oblast, proto nejsou souřadnice. | |
| Daleje 11,1 km |
V těchto místech žil v 11. století poustevník sv. Prokop, pozdější opat slovanského benediktinského kláštera na Sázavě. Žil u 120 metrů dlouhé jeskyně, která byla původně útočištěm pravěkého člověka. Bývala zde i poustevna z roku 1715. Jeskyně zanikla lomovou těžbou v letech 1883 až 1887. V průběhu 2. svět. války zde okupanti vybudovali podzemní objekt. Ten v období socialismu obsadila armáda, která dále razila štoly a v roce 1975 odstřelila i kostelík sv. Prokopa. | 50°2'31.316"N, 14°22'24.857"E | |
| Jezírko 12,1 km |
Jezírko vzniklo po odstřelu skály v roce 1905. Původní dno lomu bylo 12 metrů pod hladinou vody. Jezírko má podzemní přítok a odtok vody, není tedy napájeno vodou dešťovou. Jezírko je dlouhé 107 metrů, široké 26 metrů a díky usazeninám hluboké již jen 10 metrů. | 50°2'30.603"N, 14°23'7.249"E | |
| PP Železniční zářez. | Od roku 1988 přírodní památka o rozloze 0,55 ha. Geologický profil hranicí mezi chotečským a srbským souvrstvím (devon). Klasické naleziště zkamenělin devonské fauny a flóry. | Jedná se o rozsáhlejší oblast, proto nejsou souřadnice. | |
| Hlubočepské viadukty 12,5 km |
Součást Pražského Semmeringu, který patří k Buštěhradské dráze. Viadukt je z roku 1872 a je 21 metrů vysoký, má šest oblouků a je významnou technickou památkou a krajinotvorným prvkem. V zářezu železniční trati je naleziště nejstarší suchozemské flóry v Čechách ze středního devonu. | 50°2'29.085"N, 14°23'26.323"E | |
| Tramvajový most 13,8 km |
Most pro tramvaj na sídliště Barrandov. Unikátní stavba, dokončená v roce 2003. Most byl na podpěry z hora vysunut. | 50°2'20.922"N, 14°24'9.310"E |
16. října 2014
16. října 2014