Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy

aktualizovaný přehled zpracovaný v návaznosti na text pro ročenku Praha životní prostředí 2006

Indikátory udržitelného rozvoje usnadňují hodnocení pokroku k udržitelnosti, umožňují srovnání s doporučenými hodnotami, legislativními limity, srovnání mezi státy, regiony, městy, umožňují stanovení cílů rozvoje, zhodnocení efektivnosti vynaložených prostředků. Tyto indikátory vycházejí z principů udržitelného rozvoje, mezi které patří kromě ochrany životního prostředí také posílení místní samosprávy, demokracie, rovnoprávnost a sociální rovnost, pokrývání místních potřeb na místní úrovni, ochrana kulturního dědictví, sladění ekonomického rozvoje a čerpání přírodních zdrojů ad. Vytváření vhodných sad indikátorů a jejich implementací na místní úrovni se věnuje řada světových a evropských iniciativ (např. ICLEI, WHO, REC), jsou také součástí výzkumných programů Evropské unie.

Praha se v roce 1998 zapojila do projektu Zprávy o stavu životního prostředí měst na Internetu (Cities Environment Report on Internet – CEROI). V rámci Programu pro životní prostředí OSN (UNEP) podporující tento projekt byla vytvořena také sada indikátorů pro městskou úroveň. Část těchto indikátorů (30) byla označena jako klíčové indikátory (Core set).
Část vhodných indikátorů pro Prahu byla zkompilována a následně prezentována v ročenkách Praha životní prostředí, vybrány byly především environmentální indikátory. Výběr indikátorů odrážel také priority Strategického plánu hl. m. Prahy v oblasti životního prostředí. Část použitých indikátorů byla zároveň součástí sady tzv. Společných evropských indikátorů (European Common Indicators) 1).

V roce 2004 proběhly v rámci projektu „Hodnocení ročenky Praha – životní prostředí a návrh dalšího rozvoje – Indikátory životního prostředí“ práce na aktualizaci stávající sady indikátorů v návaznosti na dosavadní zkušenosti s využíváním této sady, sady indikátorů ECI v evropských městech a zkušeností z projektu TIMUR 2) a zejména vytvoření sad indikátorů v rámci nových koncepčních dokumentů hl. m. Prahy (KK EVVO, POH hl.m. Prahy, ÚEK hl.m. Prahy aj.). Hlavním výstupem projektu byl návrh nové sady klíčových indikátorů udržitelného rozvoje hl. m. Prahy v oblasti životního prostředí. Níže uvedená sada indikátorů vychází s ohledem na zachování kontinuity časových řad ze sady prezentované v uplynulých letech, byla však doplněna o několik nových indikátorů a zároveň došlo u některých indikátorů k jejich úpravě.

V roce 2006 a 2007 se Praha zúčastnila mezinárodního projektu „Urban Ecosystem Europe“ (s účastí 25, resp. 32 velkých evropských měst), jehož výstupem bylo porovnání životního prostředí a politiky životního prostředí prostřednictvím sady indikátorů.

V následujícím přehledu jsou uvedeny indikátory, které vyjadřují tlaky na životní prostředí (čerpání přírodních zdrojů, emise aj.), indikátory vyjadřující stav ŽP, indikátory vlivu a dopadů stavu ŽP především na lidské zdraví a dále indikátory odezvy společnosti na stav životního prostředí.

Pozn.:
1) Projekt „Společné evropské indikátory – K profilu udržitelného rozvoje na místní úrovni“ (Towards local sustainable profile – European Common Indicators) je výsledkem spolupráce Evropské komise (Generální ředitelství pro životní prostředí), Evropské agentury pro životní prostředí a Expertní skupiny pro městské životní prostředí a vznikl i na základě konzultací s mnoha evropskými obcemi. Ukazatele jsou úzce spojeny s prioritami podprogramu 6. akčního programu pro životní prostředí v Evropě „Tématická strategie pro městské životní prostředí“. Systém indikátorů tak představuje nástroj pro rozhodování a pro šíření informací o nejlepších postupech k udržitelnému rozvoji na místní úrovni. V roce 2004 byly zapojeny do projektu „Společné evropské indikátory – K profilu udržitelného rozvoje na místní úrovni“ v České republice obce a regiony Krnov, Hradec Králové, Svitavy, Vsetín, Záhoran.

2) Zavádění místních indikátorů v českých městech a obcích podporuje občanské sdružení Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (Timur). Jeho náplní je právě sledování ukazatelů udržitelného rozvoje, kvality života a kvality prostředí na místní úrovni.

 

Tabulka - Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy

Název indikátoru Jednotka Hodnota
Rok
2000		 Hodnota
Rok
2001		 Hodnota
Rok
2002		 Hodnota
Rok
2003		 Hodnota
Rok
2004		 Hodnota
Rok
2005		 Hodnota
Rok
2006		 Zdroj Poznámka, stanovené cíle

Roční spotřeba paliv a energie na obyvatele po přeměnách

GJ/obyv./rok

.

50,4
(z toho tuhá paliva 4,7 %, kapalná 0,4 %, plynná paliva 41 %, CZT 25 %, elektřina 28,8 %)

.

.

.

 49,1
(z toho tuhá paliva 4,0 %, kapalná 0,3 %, plynná paliva 40,3 %, CZT 24,9 %, elektřina 30,6 %)

-

OIM MHMP (1996,1998, 2001), údaje za rok 2005: Centrální datový sklad energetických informací (CDS-EI), ÚRM 2006

Spotřeba energie po přeměnách udává objektivní potřebu tepla a energie na vstupu do objektů (příp. technologie).
Rok 1996: 54,3, rok 1998: 50,9.

Roční spotřeba
elektřiny v domácnostech na obyvatele

kWh/obyv./rok

1021,8

1137,6

1136,8

1171,3

1192,7

 1239,1 1247,8

ČSÚ,
kompil.
MHMP

Údaj je vypočten ze spotřeby elektrické energie v domácnostech v hl.m. Praze a Roztokách u Prahy (PRE; hodnota je zatížena sezónními a migračními vlivy) a součtu obyvatel v Praze a Roztokách u Prahy (ČSÚ; střední stav).
V roce 2004 a 2005 činil podíl obnovitelných zdrojů energie 1,0 %.

Dopravní výkon
motorových vozidel
na obyvatele

tis.vozokm/obyv./rok

4,64

4,85

5,04

5,34

5,58

5,61

5,66

ÚDI Praha,
kompil.
MHMP

Celkový počet vozidel
na obyvatele

počet/obyv.

0,63

0,65

0,67

0,67**

0,63**

0,635**

0,640**

ÚDI Praha

Údaje o počtu evidovaných motorových vozidel za rok 2003 jsou zatíženy chybou v evidenci až 130 tis. vozidel, údaje za rok 2004 jsou rovněž zatíženy chybou, avšak nespecifikované výše **.

Způsob dopravy

% cest

- na kole

- soukromým vozidlem

 

.

.

 

2

43

 

.

.

 

.

.

 

.

.

 

.

.

ÚDI Praha

European common indicator

Emise NOx do ovzduší

t/obyv./rok 

0,015

0,019

0,018

0,019

0,020

 0,017 0,019

ČHMÚ,
ATEM,
kompil.
MHMP

Od roku 2001 se emise z mobilních zdrojů vypočítávají novou metodikou. Uplatnění nové metodiky výpočtu
v roce 2002 pro malé
zdroje, využívající údaje ze SLDB z roku 2001, zapříčinilo poměrně významný meziroční pokles emisí malých zdrojů.

Emise SO2 do ovzduší

t/obyv./rok

0,0029

0,0030

0,0022

0,0022

0,0023

 0,0022 0,0019

ČHMÚ,
kompil.
MHMP

Kvalita místního ovzduší – počet  případů překročení limitu PM10

počet

.

.

85

74
71

(měř. stanice nám. Republiky, Počernická, Veleslavín)

140

74
73

(měř. stanice Smíchov, Počernická, Braník)

135

58
36

(měř. stanice Smíchov, Legerova, Braník)

66

53
43

(měř. stanice Legerova, Karlín, Vysočany)

ČHMÚ
kompil. MHMP

European common indicator A5

Hodnoty pro 3 stanice s největším počtem překročení limitu.

Průměrná spotřeba vody v domácnostech

l/den/obyv.

143,3

137,9

134,7

136,6

130,8

126,8

130,0

ČSÚ

CEROI Core set

Produkce odpadů na obyvatele

t/obyv./rok

- odpady celkem

z toho:
- komunální odpady

- nebezpečné odpady

 

2,7


0,426

0,272


 

 

2,2


0,402

0,225

 

3,2


0,450

0,309

 

2,9


0,418

0,181

 

3,15


0,475

0,105

 

3,0


0,409

0,160

 

2,93


0,440

0,132

 

VÚV TGM,
MHMP
kompil.
MHMP

CEROI Core set

Indikátor POH hl.m. Prahy 3) – základní indikátor I.4.
V rámci podpory dosažení cílů POH ČR je stanoven cíl vytváření podmínek pro snižování měrné produkce odpadů (průběžně) a pro související indikátor měrná produkce nebezpečných odpadů je stanoven cíl snížení o 20 % do roku 2010 ve srovnání s r. 2000.
Produkce odpadů
z domácností		 t/obyv./rok

0,21

0,22

0,24

0,25

0,26

0,27

0,276

 Indikátor POH hl.m. Prahy 3) I.19
V rámci nakládání s komunálním odpadem je cílem do r. 2010 zajistit sdružené plnění zpětného odběru obalů.

Podíl odpadů odstraněných skládkováním

%

11,5

10,3

18,5

11,0

7,6

7,9

7,25

VÚV TGM,
MHMP
kompil.
MHMP

Indikátor POH hl.m. Prahy 3) – základní indikátor I.8 (hodnoty pro odpady celkem)
V rámci podpory dosažení cílů POH je stanoven cíl snížit podíl skládkování do r. 2010 o 20% ve srovnání s r. 2000.

Podíl využitých odpadů

%
- využití celkem

- energetické využití


12,8

 


8,7


22,2


29,7


38,8


1,2


36,6


7,0


54,2
(69,2*)

6,2

VÚV TGM,
MHMP
kompil.
MHMP

Indikátor POH hl.m. Prahy 3) – základní indikátor I.5 (hodnoty pro odpady celkem)
V rámci podpory dosažení cílů POH je stanoven cíl zvýšit do r. 2012 podíl využívání odpadů (ze všech vznikajících) na 55%. Pro komunální odpady je obdobně stanoven cíl dosáhnout do r. 2010 materiálového využití 50%.

*Hodnota indikátoru dle přijaté metodiky je 69,2 %, reálný stav je ale cca o 15 % nižší (zjištěné duplicity ve výpočtu).

Podíl odpadů odstraněných
spalováním

%

5,4

9,0

5,7

6,5

5,9

0,1

0,1

VÚV TGM,
MHMP
kompil.
MHMP

Indikátor POH hl.m. Prahy 3) – základní indikátor I.10 (hodnoty pro odpady celkem)

Hluk – podíl obyvatelstva vystaveného
hluku

%

.

23

.

.

.

European common
indicator
(z automob. dopravy)

Jakost vody na
povrchových tocích

BSK5
BOD (mgO2/l);
P celkový (µg/l)
N jakoNO3 (mg/l)

3,41
0,20
3,01

1,74
0,18
3,17

2,14
0,15
3,68

2,53
0,14
2,86

2,21
0,13
3,10

2,10
0,12
3,06

2,17
0,10
2,70

ČHMÚ

Profil Vltava Podolí

Střední délka života
při narození

roky

73,29
muži

73,58
muži

73,71
muži

73,68
muži

74,1
muži

74,7
muži

75,21
muži

ČSÚ

79,03
ženy

79,03
ženy

78,94
ženy

79,15
ženy

79,6
ženy

80,0
ženy

80,36
ženy

Počet hospitalizovaných pro nemoci
dýchací soustavy
na 1000 obyvatel

Počet na
1000 obyvatel 

14,7

14,8

15,3

16,2

15,4

17,6

14,7

ÚZIS

 

Podíl obyvatel
napojených na
veřejnou kanalizaci

%

99,3

99,4

99,2

99,6

99,5

99,2

99,0

ČSÚ

CEROI Core set

Podíl čištěných
odpadních vod

%

100

100

.

100

100

100

100

ČSÚ

CEROI Core set
Podíl vod vypuštěných
do kanalizace, bez vod
srážkových

Čištění odpadních vod
– odstraněné znečištění – BSK5

%

93,7

93,0

.

96

97,3

97,7

97,85

PVK,
ČOV,
kompil.
MHMP

Změny využití půdy 
- rozloha nových
městkých území

km2

0

0

0

0

0

0

0

ČÚZK,
kompil.
MHMP

Rozloha chráněných
území jako podíl
na celkové rozloze

%

- zvláště chráněná území (ZCHÚ)

- přírodní parky

 

4,3


19,7

 

4,3


19,7

 

4,3


19,7

 

4,3


19,7

 

4,3


19,7

 

4,4


19,7

 

4,4


19,7

MHMP,
ÚRM,
IMIP

European common
indicator

přírodní parky - rozloha včetně uvnitř ležících chráněných území

Délka značených cyklistických stezek a cyklistických tras

km

- cyklistické stezky

- cyklistické trasy

 

.

.

 

.

.

 

.

.

 

.

.

 

89,5

165

 

93,0

198

 

113,6

209,6

Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu (dříve Pracovní skupina pro cyklistickou dopravu v Praze)

Stanovený cíl: 450 km cyklistických tras (Koncepce základního systému cyklistických tras na území HMP).

Jako stezky jsou zde evidovány úseky vyznačené svislým dopravním značením C8, C9 a C10 plus úseky vedené po místních nebo účelových komunikacích bez automobilové dopravy. Pro předchozí roky nejsou k dispozici srovnatelné údaje.

3) POH hl.m. Prahy – Program odpadového hospodářství hl. m. Prahy. Údaje za roky 2002–2004 byly částečně upraveny v návaznosti na novou metodiku stanovenou pro výpočet indikátorů POH krajů ČR. (Ve sloupci „Poznámka“ jsou uvedeny pouze vybrané základní cíle, kompletní seznam je uveden v Závazné části POH hl. m. Prahy.)

 

Informační zdroje:

Regionální environmentální centrum pro střední a východní Evropu
www.reccr.cz/projektys/indikator/indikator.html

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (Timur)
www.timur.cz

CEROI – Cities environment reports on the Internet
www.ceroi.net

European Environment Agency
www.eea.eu.int

19. prosince 2006
19. prosince 2006