Rada hl. m. Prahy v pondělí 2. 3. 2020 schválila výsledky Implementačního plánu Adaptační strategie hl. m. Prahy na změnu klimatu na roky 2018 – 2019

Proces plnění pražské adaptační strategie, který v Praze započal v roce 2015, navazuje na mezinárodní trend reakce na skutečnosti probíhající změny klimatu, a je plně v souladu s klimatickým závazkem hl. m. Prahy, vyhlášeným v roce 2019. Radě hl. m. Prahy byla v pondělí 2. 3. 2020 předložena ke schválení závěrečná zpráva k Implementačnímu plánu, vypracovaná společností INCONEX, a.s., která obsahuje přehled plnění každého z původně schválených 48 projektů. Většina projektů byla úspěšně realizována, některé ještě probíhají.

3112112_Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, logo

Analytické a výzkumné projekty doplnily údaje o zranitelnosti hlavního města vůči klimatickým změnám. Metodické projekty komunikují možnosti řešení z hlediska technického i organizačního, a snaží se navázat dialog mezi Magistrátem hl. m. Prahy, příspěvkovými organizacemi, městskými částmi a obyvateli hlavního města. Pilotní projekty pak slouží jako výkladní skříň a inspirace pro realizátory dalších opatření.    

Hlavní město v posledních dvou letech například začalo více podporovat komunitní zahrady, které přispívají ke zmírnění dopadů klimatických změn, vytvořilo zcela nové parky a vysadilo statisíce stromů po celém území Prahy. Proběhlo mnoho projektů zdařilých revitalizací cenných přírodních i rekreačních ploch, byly zadány studie k výstavbě a údržbě zelených tramvajových pásů, přístřešků hromadné dopravy, zelených střech, propustných povrchů, hospodárnějšího nakládání s dešťovou vodou, které nyní, v další fázi adaptace (v současné době je v tvorbě Implementační plán na roky 2020 až 2024) budou sloužit pro uvedení systému adaptačních opatření do chodu tak, aby občanům metropole zajistil celkově komfortnější a zdravější pobyt na území hlavního města.

Do následujících let bude pak hlavní město chtít zlepšit systém sběru dat, řízení a vyhodnocování jednotlivých plánovaných projektů pomocí funkčního systému indikátorů, a zejména nastolit proces živé komunikace mezi jednotlivými aktéry hlavního města – městskými částmi, výzkumnými ústavy, technickými složkami, obyvateli a vedením města.

3. března 2020
3. března 2020