Číslo trasy: 7 - Památné stromy mezi Radlicemi, Malou Stranou a na Petříně

Park vznikl na pozemcích původně viniční usedlosti, postavené roku 1654, později přestavěné na vilu, kde je nyní mateřská školka. Pozemky odkoupila v roce 1907 smíchovská obec a zpřístupnila je veřejnosti.

Jméno Malvazinky vzniklo v roce 1628, kdy původně viniční usedlost koupil malostranský měšťan Tomáš Malvazym. V roce 1875 byla větší část pozemků odprodána obci, která zde zřídila hřbitov, který nahrazoval hřbitov malostranský. V současnosti je původně barokní usedlost součástí nemocničního areálu.

Hřbitov byl založen v roce 1876 a jeho dominantou je novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, postavený v letech 1894 až 1896. Na hřbitově je pochována řada významných osobností, například: spisovatelé Jakub Arbes, Ondřej Sekora, Egon Bondy, herec Ferenc Futurista a další.

Stavba je pozůstatkem po usedlosti Popelka, jejíž přesná doba vzniku, ani její původní účel nejsou známé. Stavba postupně chátrala, byla využívána i jako chlévy, k rekonstrukci došlo po roce 2008.

Současný objekt Dolní Palaty byl postaven v roce 1893 Českou spořitelnou jako zaopatřovací ústav pro staré a práce neschopné slepce a ústav pro nevidomé je zde dodnes.

Studánka Na Heřbenkách má upravené okolí, ale pramen zde již údajně neteče. K úpravám studánky došlo v roce 1987, na zídce bývala i soška dívky „Petruška“, ta však byla zanedlouho ukradena.

Zahrada o rozloze 17 hektarů vznikla v letech 1828 až 1861 jako romantický doplněk empírového letohrádku a pro veřejnost je přístupná od roku 1901. V nedávné době zahrada prodělala rozsáhlou rekonstrukci. Zajímavostí zahrady je dřevěný kostelík, ten sem byl přemístěn roku 1929 z Podkarpatské Rusi. Další zajímavostí je napájení zahrady vodou, které je zajištěno 380 metrů dlouhou štolou..

Karpatský chrám svatého archanděla Michala byl postaven v druhé polovině 17. století v obci Velké Loučky u Mukačeva. Stavba je celá ze dřeva, a to včetně hřebů a klínů. Kostelík byl rozebrán a v roce 1929 přenesen do Prahy..

Původně šlo o rozsáhlý pozemek napojený na vilu Portheimka, ta byla postavena v letech 1728 až 1729 a vybudoval ji dle svého návrhu Kilián Ignác Dienzenhofer. Na části pozemku byla v roce 1775 vybudována první univerzitní botanická zahrada. Rozmach města však ze zahrad ubíral, až zůstalo současné torzo tvořené právě Dienzenhoferovými sady a parkem u samotné vily..

Vlastní Kampa je poprvé připomínána roku 1169. Postupně zde vznikaly zahrady a od patnáctého století zde byly budovány mlýny. Současný park vznikl v období 1947 až 1948, a to na místě několika zahrad od sebe oddělených zdmi. Park má rozlohu 2,65 hektarů a je proveden v krajinářském slohu.

První stavby zde stály od roku 1555, které však byly postupně nahrazeny jinými. První větší stavba zde vznikla až v 17. století a stala se základem pro současný palác. Nynější stavbu vybudoval mlynář František Odkolek, který objekt v roce 1864 kupuje a klasicistně přestavuje. V současnosti palác slouží vládě k reprezentativním účelům..

Vila na Kampě vznikla na začátku 17. století, počátkem 19. století byla přestavěna podle návrhu Ignáce Jana Palliardiho. Bydlel zde Josef Dobrovský, následně historik Zdeněk Wirth, kratší dobu Jiří Voskovec, básník Vladimír Holan, naopak dlouhou dobu zde žil Jan Werich, po kterém nese své pojmenování.

Starobylý mlýn zde klapával již ve 13. století, od té doby často měnil své majitele, kdy se zde střídali jako johanité a soukromé osoby. Současné mlýnské kolo bylo vytvořeno v 90. letech minulého století a začalo se točit dne 8. 12. 1992.

Původně ve 14. století vinice, později, ve století 16., ovocný sad a v současnosti park, tak to je stručná historie parku Nebozízek. Ke zpřístupnění veřejnosti došlo v roce 1842, kdy pozemek koupila Pražská obec. K přeměně na park došlo v letech 1891 až 1897.
Původní budova stejnojmenné restaurace byla postavena v roce 1677 jako dvoukřídlý letohrádek. Restaurace zde vznikla v roce 1809. Současný objekt je replikou původní stavby, která musela být pro špatný stav stržena.

Strahovské zahrady mají celkem plochu 11 hektarů a rozprostírají se v nadmořské výšce od 225 do 320 m n. m. Jejich vývoj je úzce spjat s nedalekým premonstrátským klášterem, který v roce 1140 založil král Vladislav I. Původně Velká strahovská záhrada sloužila jako ovocný sad, a tento charakter si dochovala dodnes.