Dřevní houby v parku Stromovka – základ biodiverzity, ale i významné riziko

Od roku 2016 působí v parku Stromovka specialista fytopatolog. Jedná se o odborníka, který se specializuje na zdravotní stav a provozní bezpečnost dřevin v parku. Mezi jeho hlavní činnosti patří pravidelná kontrola dřevin v parku se zaměřením především na dřevní houby, ale také na další organismy schopné způsobovat odumírání či selhávání dřevin, jako jsou patogenní houby, hmyzí škůdci nebo bakteriální infekce.

5 minuta čtení

Hlavním cílem činnosti fytopatologického dozoru je zvýšení bezpečnosti návštěvníků parku formou včasné identifikace nebezpečných stromů hrozících selháním. Tohoto cíle je dosahováno pravidelnými intenzivními kontrolami stromů v nejrizikovějších oblastech parku s největším výskytem osob. Přičemž nebezpečný strom si nepředstavujte jen jako strom, který prosychá nebo má velké dutiny. Takovéto stromy zpravidla zavčas odhalí i běžní pracovníci správy parku. Nejvíce nebezpečné jsou stromy, které jsou vitální, zelené a s výjimkou nenápadných specifických symptomů vypadají zdravě, ale přitom se mohou snadno vyvrátit a někoho ohrozit. Dobrým příkladem jsou stromy napadené houbou dřevomorem kořenovým (Kretzschmaria deusta, viz obr. 1). Jedná se o nebezpečnou dřevní houbu, která napadá kořeny stromů. Přitom neovlivňuje jejich vitalitu, takže se vitální, ale silně infikované stromy i za hezkého počasí a bezvětří vylamují. Jedinou možností, jak takovýto strom zavčas odhalit a ošetřit, případně pokácet, je detailně prozkoumávat kořenové náběhy, na nichž se před selháním objevují drobná (2 až 5 cm velká), uhlovitě černá stromata (plodnice houby), která vypadají jako utuhlá láva (viz obrázek č. 1 níže). Ta zpravidla vyrůstají ve štěrbinkách mezi kořenovými náběhy, takže je jejich zjištění velmi obtížné a vyžaduje detailní kontrolu, často s využitím baterky.

Dalším podobně velkým problémem, který trápí především mohutné buky lesní rostoucí v našem parku, je hojný výskyt vějířovce obrovského (Meripilus giganteus). Jedná se o houbu s opravdu obrovskými plodnicemi o velikosti až jednoho metru (viz obrázek č. 2 níže). Když vyrostou, je jejich identifikace snadná. Bohužel tyto plodnice vyrůstají jen jednou za tři až pět let a jsou často odstraňovány v rámci provozu a údržby v parku, protože nerostou přímo ze stromů, ale z trávníku v okolí napadených stromů. Podobně jako dřevomor kořenový i vějířovec napadá kořenový systém stromů a způsobuje jejich vývraty, aniž by způsobil jejich prosychání. Navíc je tato infekce lokalizována výlučně v kořenech, takže občas bývá obtížně vysvětlit veřejnosti, že strom, který se kácí, je napadený, i když je zelený a na pařezu bývá zpravidla zdravý. Rozsah a závažnost infekce této houby lze pozorovat u vyvrácených stromů, kterým cca 10 centimetrů pod povrchem končí kosterní kořeny a jejich napadené dřevo je tak zetlelé, že jej můžete snadno loupat rukou jako polystyren.

Dalším velmi důležitým cílem fytopatologa v parku je včasný záchyt nebezpečných patogenních organismů, které sice nezpůsobí selhání stromu, ale v případě rozšíření mohou způsobit hromadné hynutí stromů. U těchto organismů je naprosto zásadní jejich včasná detekce a následné naplánování a realizace obranných opatření, která výrazně sníží potenciální škody na dřevinách v parku. Objevení slizotokové nekrózy jírovce na centrálním stromořadí jírovců mezi Planetáriem a Šlechtovkou vyvolalo nutnost celkové obnovy stromořadí a následnou záměnu druhu stromu. V tomto konkrétním případě byly na místo kaštanů vysázeny katalpy. Tato patogenní bakterie, která způsobuje postupné chřadnutí až odumírání jírovců, se do parku dostala pravděpodobně s nově vysazovanými jírovci v předchozích letech, kdy v parku ještě nepůsobil fytopatologický dohled. Díky tomu se bakterie z výsadeb rozšířila na většinu jírovců v parku a i přes následnou likvidaci původních jírovců, které byly zasaženy nejvíce, je již v parku plošně rozšířena a bude velmi obtížné až nemožné se jí zbavit. Příkladem, kdy se záchyt nebezpečného patogenu podařil zavčas, bylo objevení patogenů z rodu Phytophtora spp. na bucích. Infekce tímto patogenem byla zachycena hned při prvním zjištění specifických symptomů (černé elipsoidní léze na bázi kmene, viz obrázek č. 3 a 4 níže). Nejvíce napadené stromy byly odstraněny a u slabě napadených stromů byla realizována opatření pro zamezení dalšího šíření v parku.

Další důležitou činností fytopatologa jsou průzkumy, při kterých provádí monitoring všech hub s vazbou na dřeviny, které se v parku vyskytují. V rámci tohoto monitoringu jsme od roku 2021do současnosti našli 641 stromů, na nichž bylo objeveno 1 347 jedinců hub. Výskyt dřevokazných hub u konkrétních stromů je evidován a pravidelně aktualizován ve správcovském programu WEBGIS MHMP Pasport zeleně. V pravidelných intervalech provádíme jejich kontrolu zaměřenou nejen na rozvoj infekce z pohledu bezpečnosti stromu, ale také z pohledu zvyšující se biodiverzity.

Celá řada dřevních hub je totiž na samém počátku osídlení stromu dalšími ohroženými či zvláště chráněnými druhy organismů. Na houbách závisí například výskyt celé řady chráněných zástupců hmyzu, jako je páchník hnědý či roháč obrovský, kteří se vyskytují v dutinách nebo na silně zdegradovaném dřevě. Stejně podstatné jsou houby pro přítomnost datlovitých ptáků, kteří hnízdí v dutinách ve kmenech a větvích, a tyto dutiny následně osidlují zástupci netopýrů. Mezi nejcennější druhy hub, které pozitivně zvyšují biotopovou hodnotu stromů, aniž by zásadně ohrozily jejich stabilitu, jsou houby s pomalu postupujícím jádrovým tlením, které ve kmenech vytváří uzavřené dutiny. V parku Stromovka se z těchto zástupců hojně vyskytují například rezavec pokožkový (Inonotus cuticularis) na kmenech buku lesního (viz obrázek č. 5), nebo ohňovec obecný (Phellinus igniarius) na kmenech vrb (viz obrázek č. 6). Díky těmto houbám tak narůstá hodnota dřevin v parku pro další doprovodné organismy.

V parku jsme objevili také druhy hub, které jsou aktuálně považovány za vzácné či dokonce silně ohrožené. Jedním z takových nálezů, který nás velmi potěšil, byla krásná plodnice hrotnatky zápašné (Sarcodontia setosa), která vyrostla na odumírající větvi staré jabloně v centrální části parku (viz obrázek č. 7). Velká diverzita hub v parku je pak patrná především v pozdně letním a podzimním období. Velmi cenné je především zachování největšího možného množství odumřelého, tlejícího dřeva, jako jsou pařezy či ležící kmeny, případně odumírající torza. Na nich můžeme na podzim pozorovat výskyt desítek plodnic hned několika druhů dřevních hub (viz obrázek č. 8), z nichž některé, jako třeba outkovky (Trametes spp.), jsou oceňovány za jejich léčivé vlastnosti.

Obr. č. 1. Plodnice dřevomoru kořenového na bázi kmene lípy ve velkém rozsahu.