Komplex zahrad vrchu Petřína

Aktualizovaný popis k 5/2010, v nové grafické úpravě

[ Úvodní popis Základní charakteristika Orientační mapa Ostatní mapy Zajímavosti | další ]
 

  komplex zahrad vrchu Petřín

Komplex zahrad vrchu Petřína, lidově Petřínské sady, je volný název pro zahrady na vrcholu a svazích vrchu Petřína mezi Malou Stranou a Strahovem. Pod tento název je zahrnována Velká strahovská zahrada, Lobkovická zahrada, park u rozhledny na Petříně, Růžový sad, Seminářská zahrada, zahrada Nebozízek a zahrada vily Kinských. Původně byly na místě dnešních zahrad vinice, později ovocné sady obklopené lesními partiemi, jejichž ráz se v redukované formě udržuje dodnes. Během 19. století se některé ze zahrad změnily či zakládaly v duchu anglického krajinářského parku. Zahrada vily Kinských, oddělená od ostatních zahrad Hladovou zdí, byla založena vně hradeb a proto se někdy uvádí jako samostatný celek. Za návštěvu stojí v jarních měsících bohatě rozkvetlé ovocné sady, pískovcové skalní výchozy, lesnaté partie a samozřejmě rozárium s širokou paletou různých druhů růží. Z Petřínské rozhledny se vám otevře působivý pohled na všechny světové strany, ve Štefánikově hvězdárně zase pohled na denní a noční oblohu.
Park je veřejně přístupný, je využíván především k promenádním procházkám a pro rodiny s dětmi je zde několik dětských hřišť. Zelené svahy Petřína jsou významnou terénní dominantou Prahy, kterou by si žádný obdivovatel pražských zahrad a parků neměl nechat ujít.

Všechny zahrady vrchu Petřína jsou zařazeny do skupiny ploch celopražského významu dle Koncepce péče o zeleň v hl.m. Praze.

 

Podrobné popisy k jednotlivým zahradám:

[ Seminářská zahrada  zahrada Nebozízek | Růžový sad  | Petřínské sady | Strahovská zahrada | Lobkovická zahrada ]

 

AKTUÁLNĚ:

-

orientační mapka (poloha v Praze) - komplex zahrad vrchu Petřín

 

zdeZákladní údaje:

Území MČ: MČ Praha 1
Katastrální území: Malá Strana, Hradčany
Výměra (dle pasportu zeleně): 42,7 ha
Vlastník: Hlavní město Praha
Správce parku: Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP (do 30.6. 2013 název Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy), Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1
Údržba parku:
fi Pavel Míka zajišťuje údržbu zahrady Nebozízek, Růžového sadu, Petřínských sadů; fi Vojanovy sady zajišťuje údržbu Seminářské zahrady, Strahovské zahrady

Přístupnost pro veřejnost, spojení MHD:

Všechny zahrady (kromě Lobkovické) jsou veřejnosti celoročně přístupné bez omezení.

Vstupy do parku se schody:

  • z ulice Újezd a Hellichova (tramvaj č. 12, 20, 22 - stanice "Hellichova nebo Újezd"),
  • z náměstí Kinských (tramvaj č. 6, 9, 12, 20, autobus č. 176 - stanice "Švandovo divadlo"),
  • z ulice Na Hřebenkách (autobus č. 176 – zastávka "U Palaty"),
  • z ulice Šermířská (autobus č. 143, 176, 191 - stanice "Stadion Strahov"),
  • z ulice Úvoz (tramvaj č. 22 – zastávka „Pohořelec”),
  • z ulice Vlašská (tramvaj č. 12, 20, 22 - stanice "Malostranské náměstí"), lanovou dráhou a několika průchody v Hladové zdi.

Bezbariérové vstupy do parku:

  • Svojí svažitostí a různými technickými překážkami je Petřín pro vozíčkáře náročným terénem. Jeho celé projetí ze zahrady Kinských přes ostatní zahrady do Velké strahovské zahrady je téměř nemožné. Doporučujeme tedy návštěvu jednotlivých zahrad z vrchních partií Petřína, nejlépe z ulice Šermířská nebo Úvoz.

 

Informace, kontakt:

Magistrát hl.m. Prahy, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP (do 30.6. 2013 název Odbor rozvoje veřejného prostoru),
Ing. Vladimír Bendl, tel.: 236 00 5830, e-mail: vladimir.bendl@praha.eu
(Seminářská zahrada, Strahovská zahrada, Lobkovická zahrada)

Ing. Romana Herkusová, tel.: 236 00 5816, e-mail: romana.herkusova@praha.eu
(zahrada Nebozízek, Růžový sad, Petřínské sady)

 


zdeOrientační mapa (letecký snímek) s vyznačením jednotlivých zahrad včetně sousedící zahrady Kinských:

zahrady vrchu Petřína se sousedící Zahradou Kinských a Vrtbovskou zahradou

zdePohyb psů (zahrady vrchu Petřína)-mapa
(JPEG, 1000x952 pxl)

Petrin - výřez.jpg

Sportovní a volnočasové aktivity
(postupně doplňováno)

oblast komplexu zahrad vrchu Petřína v mapě Praha cyklistická-anotační obr

Chráněná příroda a zeleň (Atlas ŽP)
ZCHÚ, přírodní parky, památné stromy, ...

oblast komplexu zahrad vrchu Petřín v Atlasu ŽP, anotační obr

Letecké snímky
(otofotomapy)

komplex zahrad vrchu Petřín - ortofotomapy


zdeZajímavosti:

zdeLanová dráha na Petřín

Lanová dráha na Petřín je pozemní lanová dráha zajišťující přepravu osob na vrch Petřín. Pravidelná přeprava cestujících byla zahájena v červenci 1891. Původně byly  vagony taženy systémem vodní převahy, později v roce 1932 byla lanovka elektrifikována. V roce 1965 a 1967 došlo na Petříně vlivem dlouhotrvajících dešťů k sesuvům půdy, které způsobily poničení části drážního tělesa. Opětovný pravidelný provoz byl zahájen až v červnu 1985 a dráha v tomto provedení funguje dodnes.
Lanovka vyjíždí z dolní stanice Újezd, která je umístěna nedaleko stejnojmenné tramvajové zastávky, přes Nebozízek na Petřín.
V provozu je celotýdenně od 9.00 do 23.30 hod. v intervalu 15 minut (v letním období má od 10.00 do 18.00 hod. interval 10 minut). Na jaře a na podzim však probíhají pravidelné revize, během kterých lanovka nejezdí.
GPS: 50°4'57.260"N, 14°24'13.569"E

 

zdeHladová zeď (7)

Hladová zeď Tuto hradbu nechal vybudovat v letech 1360-1362 český král a císař Karel IV. (1346-1378) jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malá Strana) a rovněž Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Dalším účelem bylo rozšíření prostoru pro městskou zástavbu, která byla doposud tísněna starým přemyslovským opevněním. Zeď se táhla od prostoru Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům, dosahovala výšky 4 - 4,5 m při šířce 1,8 m a zpevňovalo ji osm věží. Opatřena byla cimbuřím, ochozem a střílnami, jako stavební materiál byla užita opuka. Díky ní se podstatně rozšířil prostor chráněný fortifikačně, např. o Petřín či Újezd. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361, kdy patrně část chudiny našla jistotu výdělku v krušných časech na stavbě opevnění, jež ovšem vznikalo pouze ze strategických důvodů.
Hladová zeď, nazývaná také zdí zubatou či chlebovou, prošla mnoha rekonstrukcemi, například v době Ferdinanda II, poté za panování Marie Terezie, po vyhlášení republiky v letech 1923-5 či po roce 1975. V roce 2009 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce, která započala v 90. letech minulého století.
Dnes je zeď dlouhá 1178 metrů, široká je průměrně 170 cm a vysoká kolem osmi metrů
GPS: 50°4'50.520"N, 14°24'5.530"E

zde

26. května 2010
26. května 2010