Kvalita pitné vody
Informace z ročenky Praha ŽP 2006
(Informace z ročenky Praha ŽP 2006)
Od konce roku 2002 slouží úpravna Podolí jako záložní zdroj pro Prahu. V únoru 2005 (1.–26. 2. 2005) proběhl měsíční kontrolní provoz vodárny Podolí s distribucí do vodovodní sítě, kdy vyráběná voda z této úpravny byla distribuována spotřebitelům. Po zbytek roku nebyla voda z této úpravny distribuována do sítě.
V únoru 2005 byl po detailní přípravě proveden proplach ocelového přiváděcího řadu DN 1600, dopravující vodu z ÚV Káraný do vodojemu Ládví I. Řad měří 21 km a proplach byl prováděn 3 km od ÚV Káraný do řeky Labe. Proplach byl unikátní jednak profilem řadu a jednak tím, že hlavní část proplachu se prováděla proti směru běžného proudění vody, tedy od vodojemu Ládví I do Labe. Z přiváděcího řadu bylo odstraněno 1335 kg nerozpuštěných látek, které nadále nebudou způsobovat druhotnou degradaci kvality vody při změně průtoku v tomto řadu. Proplach trval 15 hodin, celkem bylo vypuštěno do Labe 68 tis. m3 vody.
Kvalita pitné vody byla sledována v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb. ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu, rozsah a četnost kontroly pitné vody. Novela č. 187/2005 Sb. platí od 1. 6. 2005 a upravuje zejména tiskové chyby a obsahuje některá zpřesnění.
Jedná se o prováděcí vyhlášku k zákonu o ochraně veřejného zdraví č. 258/2001 Sb. v platném znění. Uvedené předpisy jsou v souladu s požadavky EU na pitnou vodu.
Proces výroby pitné vody byl v roce 2005 sledován laboratořemi na jednotlivých úpravnách v rozsahu ukazatelů nezbytných z technologického hlediska. V celé šíři ukazatelů dle vyhlášky byly rozbory prováděny v Oddělení laboratorní kontroly Praha (OLK Praha). Od roku 2001 jsou všechny laboratoře PVK, a. s. (pro kontrolu pitné i odpadní vody včetně vzorkování) sloučeny do Útvaru kontroly kvality vody. Laboratoře pitné vody – OLK Praha, OLK Káraný a OLK Želivka jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci (ČIA) v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025 včetně vzorkování, č. zkušebních laboratoří 1247; 1247,1; 1247,2.
Program sledování kvality pitné vody na rok 2005 jak pro úpravny tak pro distribuční síť byl vypracován v souladu s požadavky platné legislativy a požadavky Orgánu ochrany veřejného zdraví (Hygienická stanice hl. m. Prahy a Krajská hygienická stanice Středočeského kraje), dále podle potřeb jednotlivých úpraven a požadavků technologa.
Tab. Rozsah sledování kvality pitné vody v roce 2005
| Lokalita | Celkový počet vzorků na mikrobiologické a biologické analýzy / počet parametrů |
Celkový počet vzorků na chemické analýzy / počet parametrů |
|---|---|---|
ÚV Želivka |
374 / 2 350 |
374 / 3 175 |
ÚV Káraný |
407 / 2 616 |
401 / 4 224 |
ÚV Podolí |
19 / 128 |
88 / 508 |
Distribuční síť – Vodojemy, přivaděče |
561 / 4 335 |
523 / 9 205 |
Distribuční síť – spotřebitel |
2 488 / 17 430 |
2 701 / 42 948 |
Celkem |
3 849 / 26 859 |
4 087 / 60 060 |
Z celkového počtu provedených analýz pitné vody bylo 1,25 % v nesouladu s vyhláškou.
Zdroj: PVK, a. s.
Vodárna Želivka
Úpravna vody Želivka je nejmodernější a největší úpravnou vody pro hl. m. Prahu. Doprava pitné vody je zajištěna štolovým přivaděčem o průměru 2,64 m a délce 51,97 km. Podíl Želivky v roce 2005 na zásobování Prahy pitnou vodou byl 75,15 %. Úpravna vody Želivka zásobuje pitnou vodou i oblasti Středočeského a Kraje Vysočina.
Maximálním špičkovým výkonem 6900 l.s-1 pitné vody a výkonem v roce 2005 cca 99,4 mil. m3 za rok pitné vody se řadí úpravna vody Želivka k největším úpravnám vody v Evropě a je největší úpravnou vody v České republice.
Kvalita vyrobené vody splňovala v roce 2005 limitní hodnoty dané platnou legislativou. Jediným problematickým parametrem v upravené vodě byl mikroskopický obraz v průběhu jarní a podzimní cirkulace. Tyto přírodní jevy na vodárenské nádrži vyžadují zvýšená technologická opatření v kritických uzlech jak ve vlastní technologické lince úpravy vody, tak v průběhu distribuce vody, aby byla spotřebiteli dodávána voda vyhovující kvality. V souvislosti se zvýšeným počtem mikroorganismů byl cíleně sledován nově zařazený parametr mikrocystin-LR, všechny výsledky v upravené vodě se pohybovaly pod mezí stanovitelnosti, zcela vyhověly platným právním předpisům.
Vzhledem k charakteru zdroje surové vody (povrchová voda) je obsah minerálů velmi nízký a voda není ani po finální alkalizaci upravené vody v optimální vápenato-uhličitanové rovnováze. Dle TNV 75 7221 je s hlediska koroze na kovová potrubí voda zařazena do druhého stupně agresivity, tj. jedná se o vodu středně agresivní. Korozivnost želivské vody je snižována optimalizací dávky vápenného hydrátu na pH vody 8 až 8,5, což současná legislativa připouští.
Od roku 2001 PVK, a. s. cíleně systematicky sleduje skupinu triazinových herbicidních látek. V surové vodě, zejména po povodňových stavech, byly zjištěny varovné koncentrace blížící se limitní hodnotě pro pitnou vodu. Ve vlastních přítocích do vodárenské nádrže byly opakovaně zjištěny i koncentrace těchto látek v několikanásobném překročení této limitní hodnoty (100 ng.l-1 pro jednotlivý pesticid, suma pesticidních látek 500 ng.l-1). Ve vodárenské nádrži Švihov je trvale prováděn společný monitoring PVK, a. s. a Povodí Vltavy, s. p. z hlediska základních chemických a mikrobiologických parametrů a od roku 2004 také z hlediska triazinových pesticidů.
Z regulačního vodojemu úpravny Želivka je voda odváděna štolovým přivaděčem do vodojemu v Jesenici a odtud je po dochlorování distribuována po Praze.
Vodárna Káraný
Vodárna v Káraném jako jediná dodává vodu podzemní, která se vyznačuje výbornými parametry jakosti a z toho plynoucími příznivými biogenními vlastnostmi. Tato podzemní voda vykazuje vyrovnaný obsah iontů, které pozitivně ovlivňují i organoleptické vlastnosti vody.
Podzemní pitná voda je v Káraném získávána ze tří systémů: Přirozená infiltrace, umělá infiltrace a zdroj artéské vody (mimořádně kvalitní voda jímaná ze 7 artéských vrtů z hloubek 60–80 metrů). Z artéské vody je provzdušněním a pískovou filtrací odstraňováno železo. Po povinném zdravotním zabezpečení chlórem je voda dopravována do Prahy třemi výtlačnými řady o shodné délce 23 km.
Kvalita vyrobené vody v roce 2005 splňovala v celé šíři limitní hodnoty dané platnou legislativou. Organické polutanty sledované v souladu s platnou legislativou se trvale pohybují pod mezí stanovitelnosti. Z hlediska koroze se voda blíží k vápenato-uhličitanové rovnováze s velmi nízkým korozním účinkem na kovová potrubí. Dle TNV 75 7221 je zařazena na rozhraní 1. a 2. kategorie agresivity, tj. voda mírně až středně agresivní. Zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.) řeší ochranná pásma vodních zdrojů formou obecné ochrany. Z tohoto titulu je provozovatelem zajišťován kontrolní monitoring jakosti jímané vody a surové vody v Jizeře, včetně dalších kontrolních míst zájmového území. Od roku 2004 je využíván při provozování úpravny a monitoringu jímacího území matematický model. Trvá cílený „dusičnanový monitoring“ na jímacích řadech břehové infiltrace. Matematický model je na základě výsledků monitoringu kalibrován 1x za dva roky.
Podíl Káraného v roce 2005 na zásobování Prahy pitnou vodou byl 24,0 %, úpravna vyrobila za rok 2005 cca 31,7 mil. m3 kvalitní pitné vody (charakteru vody podzemní).
Vodárna Podolí
Již v úvodu je konstatováno, že úpravna Podolí slouží od konce roku 2002 jako záložní zdroj pro Prahu. Úpravna je pravidelně udržována v takovém stavu, aby v případě potřeby byla schopna kdykoli zahájit výrobu pitné vody.
Úpravna vyráběla vodu do distribuční sítě v roce 2005 po dobu měsíce února, kdy kvalita surové vody byla z hlediska upravitelnosti dobrá, kvalita vyráběné vody vyhověla požadavkům vyhlášky. Lze konstatovat, že i kvalita surové vody byla v roce 2005 v obvyklých hodnotách a je i dle laboratorních pokusů prováděných po celý rok upravitelná na vodu pitnou.
Vzhledem k charakteru zdroje surové vody (povrchová voda) není upravená voda ani po finální alkalizaci v optimální vápenato-uhličitanové rovnováze. Dle TNV 75 7221 je voda s hlediska koroze na kovová potrubí zařazena do druhého stupně agresivity, tj. jedná se o vodu středně agresivní.
Systematické sledování triazinových herbicidů v surové vodě se provádí v průběhu celého roku, tedy i v období, kdy úpravna Podolí nevyrábí vodu do sítě. Tento monitoring se provádí z důvodu připravenosti najetí této úpravny jako záložního zdroje. V případě zvýšených koncentrací triazinových herbicidů na výstupu z úpravny (současná technologie ÚV Podolí není schopna herbicidy odstraňovat), je nutné přistoupit k míchání vyrobené vody s vodou z ostatních zdrojů tak, aby nedošlo k překročení limitních hodnot u spotřebitele v distribuční síti. V případě nutného najetí úpravny jako záložního zdroje, pokud budou zjištěny zvýšené koncentrace pesticidů, bude tento režim „míchání zdrojů“ aplikován.
Podíl Podolí v roce 2005 na zásobování Prahy pitnou vodou byl cca 0,85 %, celkové množství vyrobené pitné vody bylo za 1 měsíc provozu cca 1,15 mil. m3.
Distribuční síť
V průběhu distribuce pitné vody dochází ke kvalitativním změnám v důsledku:
- působení materiálů přicházejících do styku s pitnou vodou (druhotné zaželeznění vlivem koroze)
- v souvislosti s poklesem spotřeby vody dochází k prodlužování doby zdržení vody v distribuční síti (dále jen DS), snížení rychlosti proudění (pokles konc. vol. Cl2 Ţ možné mikrobiologické závady)
- poruchovosti distribuční sítě
- manipulací v souvislosti s rekonstrukcemi vodovodních sítí
- v období zvýšeného biosestonu v surové vodě dochází v případě ÚV Želivka ke zvýšení dávek ozonu a Cl2 na výstupu z úpravny. V důsledku toho je v DS sledován nárůst vedlejších produktů chlorace (THM) u spotřebitele. Jednotlivé trihalogenmethany ani celková suma THM nepřekročily ani v roce 2005 povolené limitní hodnoty dané legislativou
- prodlužující se doby zdržení vody bylo nutné zajistit dochlorování vytipovaných celků DS z důvodu zajištění mikrobiální nezávadnosti. Kromě stabilních míst dodatečné desinfekce (Cl2, NaClO) je možné na základě zjištěných havarijních situací operativně zajistit dezinfekci cílené části DS mobilním bateriovým zařízením
- analogicky jako na úpravnách jsou všechny akumulace a čerpací stanice v DS pravidelně sanovány s následnou kontrolou kvality vody po čištění
- z důvodu zlepšení kvality vody v DS je od roku 2002 aplikován „Odkalovací řád hlavních distribučních řadů“. Kromě toho jsou prováděny cílené proplachy lokálních problémových oblastí DS. V roce 2005 byl proveden zásadní proplach přívodního káranského řadu, jak je uvedeno výše
- v oblastech pražské DS, kde dochází k trvalému překračování limitních hodnot Fe (v důsledku koroze trubních materiálů) je Orgánem ochrany veřejného zdraví udělena výjimka z limitních hodnot tohoto parametru na časově omezenou dobu. Do doby platnosti výjimky je nutné zajistit nápravu ať již formou rekonstrukce stávajícího potrubí nebo výměnou trubního systému. Z hlediska kvality vody jsou tyto oblasti s udělenou výjimkou upřednostněny v plánovaných opravách nebo investičních akcích.
Uvedené důvody zhoršení kvality způsobují cca 1% nárůst nevyhovujících parametrů v porovnání s procenty nevyhovujících analýz na výstupu z úpraven.
Kvalita pitné vody v distribuční síti je pravidelně kontrolována Orgánem ochrany veřejného zdraví (OOVZ) – hygienickou stanicí hl. m. Prahy. V roce 2005 nebyly zjištěny závažné výkyvy v kvalitě vody u vzorků sledovaných v rámci superkontroly OOVZ. Výsledky kvality vody u spotřebitelů jsou od roku 2004 v elektronické podobě předávány do celostátního monitoringu OOVZ (software PiVo), tato povinnost je dána zákonem č. 258/2000 Sb. v platném znění. Výsledky kontrolních radiologických analýz upravené vody na úpravnách jsou dle požadavku platné legislativy každoročně předávány Státnímu ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jakost dodávané vody zcela vyhovuje požadavkům na přípustný obsah radioaktivních látek podle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb.
Obr. Porovnání úpraven a vodovodní sítě z hlediska vybraných ukazatelů
Zdroj: PVK, a. s.