Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 – doprava)

(Informace z ročenky Praha ŽP 2006)

Obr. Zastoupení jednotlivých emisních kategorií vozidel, 2005 [t.rok^-1]

 

Zdroj: ATEM

Vstupní údaje pro výpočet emisí

Automobilová doprava představuje v současné době nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší na území Prahy. Výpočty emisí z dopravy byly provedeny v rámci pravidelné aktualizace projektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“.

Základním podkladem pro výpočty emisní bilance jsou výsledky sčítání dopravy, které prováděl Ústav dopravního inženýrství Praha v roce 2005. V rámci projektu ATEM jsou hodnoceny následující skupiny zdrojů:

• Liniové zdroje – síť městských komunikací. Každý zdroj odpovídá jednomu přímému silničnímu úseku, který je homogenní z hlediska všech výpočetních parametrů (intenzita a skladba dopravy, podélný sklon komunikace, rychlost a plynulost dopravního proudu atd.). Do sestavy liniových zdrojů jsou zahrnuty všechny úseky, pro které jsou k dispozici údaje ze sčítání dopravy. V posledním období bylo sčítání dopravy rozšířeno o některé komunikace, odpovídajícím způsobem byla tedy doplněna i síť liniových zdrojů pro modelové výpočty. Nejvýznamnější komunikací, která byla oproti předchozí etapě doplněna do modelových výpočtů, je nový úsek Městského okruhu Radlická–Strahovský tunel. Celkem byly emisní výpočty provedeny pro 4178 liniových zdrojů (z toho 34 linií v tunelech).
• Portály a výdechy tunelů – v případech, kdy jsou liniové úseky vedeny v tunelech, jsou emise z těchto úseků modelovány pomocí portálů (vjezdů) tunelů a výdechů větracích šachet. Na území hl. m. se v roce 2005 nacházelo 5 významných tunelů pro silniční dopravu: Strahovský, Letenský, Těšnovský, Zlíchovský a v srpnu 2004 otevřený tunel Mrázovka, který je součástí jihozápadní části Městského okruhu.
• Křižovatky – v případě úrovňových křižovatek se jedná zejména o emise vznikající jednak při stání a popojíždění vozidel před úrovňovou křižovatkou a zejména při akceleraci automobilů, které křižovatku opouštějí. V těchto fázích je produkce emisí podstatně vyšší, než když vozidlo daný úsek plynule projíždí. Dále byly provedeny výpočty emisí z pohybů aut po rampách mimoúrovňových křižovatek. Do výpočtů emisní bilance křižovatek bylo zahrnuto celkem 480 křižovatek, z toho 426 úrovňových a 54 mimoúrovňových.
• Speciální zdroje – stacionární plošné zdroje, u kterých dochází k produkcí emisí v souvislosti s dopravou (autobusová nádraží, terminály MHD a čerpací stanice pohonných hmot, celkem 158 zdrojů); nově jsou na základě zpracovaného projektu „Vyhodnocení vlivů významných parkovišť a garáží na kvalitu ovzduší v Praze“ zohledněny emise z 355 parkovacích ploch (164 garáží a 191 parkovišť) s odpovídající charakteristikou a s kapacitou nad 50 stání.

 

Pro výpočty emisí v automobilové dopravy byla použita metodika, kterou vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická a Ateliér ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR a která dovoluje hodnotit širokou škálu anorganických a organických látek či jejich skupin. Emisní model MEFA 06, zpracovaný na základě této metodiky, zohledňuje při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu, rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemně provázaných rovnic. Metodika byla publikována MŽP ČR jako výpočetní postup pro hodnocení emisí z dopravy. Při výpočtu emisí bylo zohledněno složení vozového parku charakteristické pro hl. m. Prahu.

Obdobně jako v předchozí etapě byly při výpočtu emisí z dopravy zahrnuty i zvýšené emise vznikající v důsledku studených startů automobilů. Prvních cca 5 km po startu vozidla se studeným motorem dochází v porovnání s normálním provozem ke zvýšené produkci emisí. Zohlednění příspěvku ze studených startů je proto významné při hodnocení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy ve městech, kde jsou automobily často využívány k poměrně krátkým jízdám. Význam tzv. víceemisí ze studených startů vozidel v rámci celkových koncentrací znečišťujících látek se bude v různých částech města lišit, a to především podle rozložení komunikační sítě a charakteru území. Např. na kapacitních komunikacích je možné očekávat relativně nízkou úroveň podílu víceemisí, zatímco v husté obytné zástavbě jejich podíl pravděpodobně významně poroste.

Na základě uvedených vstupních dat byly provedeny výpočty produkce emisí z dopravy pro následující znečišťující látky a jejich skupiny: PM₁₀, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky. Emisní bilance pro jednotlivé skupiny zdrojů (liniové zdroje, tunely, křižovatky a speciální zdroje) shrnují tabulka a obrázky.

 

Tab. Emise z dopravy na území Prahy [t.rok^-1]

	PM10	oxid siřičitý	oxidy dusíku	oxid uhelnatý	uhlovodíky
Liniové zdroje celkem	13 836,5*	88,2	16 202,9	32 577,1	17 912,8
z toho
Osobní automobily	4 033,8	61,6	7 970,2	27 835,9	16 732,8
Lehké nákladní automobily	592,2	5,6	881,7	682,2	153,6
Těžké nákladní automobily	5 739,3	12,3	5 571,1	3 044,9	733,4
Autobusy	3 471,2	8,6	1 779,9	1 014,1	293,0
Tunely	5,7	0,8	128,6	269,5	134,0
Křižovatky	6,2	4,2	302,5	2 495,4	166,5
Nádraží a terminály BUS	3,1	0,1	28,9	15,3	4,2
Čerpací stanice PHM	0,4	0,1	10,9	17,8	7,7
Parkovací plochy	5,7	0,4	84,3	95,5	59,9
Celkem	13 893,7	93,7	16 758,0	35 470,7	18 285,1

* včetně sekundární prašnosti

Zdroj: ATEM

 

 

Obr. Produkce emisí oxidů dusíku z liniových zdrojů, Praha, 2005

Zdroj: ATEM